Hitler vs. Putin. V čem se přepočítali 5. část

Přirovnávání Vladimira Putina k Adolfu Hitlerovi je častým rétorickým obratem komentátorů, politiků, ale také historiků. Srovnání se nabízí kvůli povaze, taktice vedení války, či šíření nenávisti a dezinformací obou diktátorů. Co je spojuje a v čem dělají podobné až stejné kroky? Část V.

Pokud považujete texty projektu Independence za přínosné, staňte se patronem projektu

Je třeba poznamenat, že vybíráním poplatků (plateb) od své oběti Putin nevymyslel nic nového. Stalin toto schéma použil nejméně dvakrát. Poprvé to bylo ve Španělsku, když sovětská vláda vyvezla španělské zlaté rezervy ze Španělska a nikdy je Španělsku nevrátila s tvrzením, že zlato bylo zabaveno jako výdaje pro SSSR ve španělské občanské válce, zejména na zbrojní dodávky španělské republikánské vládě. Podruhé Stalin donutil oběť zaplatit za okupaci v roce 1940, kdy Rudá armáda vstoupila do Besarábie a severní Bukoviny. Faktem je, že po rumunské okupaci Besarábie v roce 1918 sovětská vláda zabavila rumunské zlaté rezervy, 92 tun zlata, které bylo v letech 1916-1917 vyvezeno do Ruska. V roce 1940 byla Besarábie (spolu se severní Bukovinou) obsazena Rudou armádou a připojena k SSSR v rámci všeobecných stalinsko-hitlerovských dohod. Stalin však odmítl vrátit rumunské zlaté rezervy s tím, že byly zabaveny jako platba za vykořisťování Besarábie v letech 1918-1940.

Všem pomalu dochází, že Rusko chystá třetí světovou válku. 7. března 2014 napsal Andrej Illarionov ve svém článku "Mnichovská dohoda - 2014": "Třetí světová válka se dnes večer stala nevyhnutelnou". Stejně se 25. dubna vyjádřil i nový ukrajinský premiér Arsenij Jaceňuk. Německý časopis Spiegel přinesl na titulní straně článek s barvitým názvem "Válka v Evropě" (ovšem s otazníkem). Hillary Clintová a princ Charles byli prvními světovými vůdci, kteří srovnali Putina s Hitlerem.

Vedoucí představitelé Spojených států amerických a Evropy samozřejmě nemohou mluvit o třetí světové válce, ale i oni ze svých zkušeností z let 1938-1939 vědí, že mezi vítěznou bleskovou válkou a vleklou válkou proti agresorovi je krátká vzdálenost, maximálně rok nebo dva. Zdravý rozum napovídá, že je správnější bránit se ruské agresi nyní, na území Ukrajiny, když máme Ukrajinu jako spojence, než po obsazení Ukrajiny Ruskem, kdy Rusko ovládne celý vojensko-průmyslový komplex na východě Ukrajiny, za který nyní Rusko bojuje pod záminkou ochrany etnických Rusů.

Hitler vs. Putin. V čem se přepočítali 4. část

Bojovat proti ruské agresi na Ukrajině je snazší i proto, že Ukrajina není členem NATO a není třeba formálně vyhlašovat Rusku válku. (názor autorů, pozn. autora české publikace)

Otevřená agrese Ruska na východní Ukrajině byla do značné míry důsledkem toho, že se Ukrajina vzdala Krymu bez boje. Vzdání se Krymu je vlastizrada, kterou bude ukrajinská vláda po letech jistě vyšetřovat. Kdyby Ukrajina bránila Krym se zbraní v ruce, Krym by stejně připadl Rusku (síly byly příliš nevyrovnané), ale "povstání" na východní Ukrajině by nezačala s takovou lehkostí a rychlostí, s jakou do nich region zabředl. Podobně jako Finsko v roce 1940 a Gruzie v roce 2008 by Ukrajina ztratila území, ale zachovala by si nezávislost a mír na pevnině.

Přerozdělování území v 21. století se může zdát absurdní, protože jde o dávno zapomenutý starý příběh. Před rokem 1945 byly hranice v Evropě neustále překreslovány. Je velmi důležité objasnit, že nebyly překresleny ve smyslu sjednocení nebo rozdělení států, ale překresleny mezi státy ve prospěch jednoho ze sousedů. Nebudeme nyní uvádět četné příklady. Ale jak v roce 1918, tak v letech 1938-1945 se mapa Evropy globálně a opakovaně měnila. V letech 1946 až 1991 však k žádnému posunu hranic mezi státy v Evropě nedošlo. I po roce 1991, až do března 2014, jsme byli svědky vzniku nových evropských a asijských států, ale nikdy ne anexí.

Stálo za to narušit světový řád kvůli Krymu? Samozřejmě, že ne. A pro Ukrajinu? Také ne. A také pro Podněstří a Bělorusko? Možná ano, pokud bychom všechna tato území považovali za minimální projekt. Takto však diktátoři nežijí. Putin není minimalista. Minimální program, až bude realizován, ho neuspokojí. V tu chvíli také zapomene, že kdysi měl v úmyslu nejít dál než do Běloruska. Jestliže se mu po Krymu zatočila hlava z úspěchu, lze si představit, co se stane s Putinem po anexi Běloruska a jak skvělý a geniální si bude připadat v létě 2015. Jsme svědky toho, že po tiché anexi Běloruska se Putin rozhodl v roce 2022 válčit s Ukrajinou. Zapomněl však, že ukrajinská armáda roku 2014 a ukrajinská armáda roku 2022 jsou diametrálně odlišné.

Právě zde budeme čelit hrozbě války mezi Ruskem a NATO, přičemž Putin je přesvědčen, že NATO válku o Pobaltí nezačne, protože není připravena riskovat plnohodnotnou jadernou válku. Podobně Hitler věřil, že Francie a Anglie nevyhlásí Německu válku kvůli Polsku. Ačkoli Hitler dobře věděl, že existuje anglo-francouzsko-polská smlouva o vzájemné pomoci v případě agrese proti jedné ze zemí. Putin také ví, že mezi členy NATO existuje pakt o vzájemné pomoci. Stejně jako Hitler však bude předpokládat, že západní demokracie budou mít strach.

Demokratický svět je na rozdíl od diktatur nastaven tak, že jej řídí politické strany prostřednictvím svého vedení. To je konfrontováno a často ovlivňováno nejrůznějšími lidmi: manželkami, dětmi, sponzory, přáteli, duchovními, veřejným míněním, tiskem. Existují zákony, právníci a nejvyšší soudy. Existují parlamenty a dokonce králové a královny. Je tu mezinárodní společenství. Existují spojenecké smlouvy. Existují mezinárodní organizace.

V diktaturách je to jednodušší. Například v Rusku vládne junta – důstojníci KGB-FSB: Putin, Ivanov, Sečin, Patrušev. Plánuje operaci, dává aparátu za úkol formulovat úkoly pro vykonavatele; nařizuje parlamentu, aby hlasoval "pro" nebo "proti"; ministr zahraničí Lavrov a ruský zástupce při OSN, tentýž kariérní důstojník FSB Vladimir Nebenza, dávají pokyny, co mají říkat mezinárodnímu společenství... Ani ruská elita, která se zformovala po roce 1991, nemá s procesem řízení státu nic společného, právě proto, že režim v Rusku je diktátorský a elita nemůže řídit zemi v diktatuře.

V roce 1938 v Evropě téměř zvítězil fašismus. SSSR měl Stalina, Německo Hitlera, Itálie Mussoliniho. Ve Španělsku to byl Franco. Rakousko bylo napadeno, Československo rozparcelováno. Maďarsko, Portugalsko, Rumunsko, Bulharsko – diktátoři, králové... Na mapě už nezbylo místo pro demokraty. I v demokratických zemích se fašistické a komunistické strany těšily solidní podpoře obyvatelstva. Znamená to, že dnes opět vstupujeme do černého pásu fašismu? Možná ano. Vyplývá z toho, že evropská civilizace, jaká existovala před jarem 2014 a před únorem 2022, bude Putinem zničena? To nyní závisí pouze na Ukrajině. NATO a USA se rozhodly do války přímo nezasahovat, ale masivní sankční útok na Rusko a podpora Ukrajiny zbraněmi a financemi se vyplácí. Putin byl právem prohlášen za mezinárodního zločince. Rusko se ocitlo v úplné izolaci.

Válka je vždy krveprolití. Válka je vždy o zničených životech. Jsou to miliony uprchlíků, kteří utíkají před nadcházejícími katastrofami. Bude se na Ukrajině zabíjet? Samozřejmě bude. To je Putinův hlavní úkol – rozpoutat tam sebevraždu. Proto vstoupil na Krym – ne proto, aby na Krym přinesl mír, ale aby do Evropy přinesl válku. Bylo by velkou chybou myslet si, že ukrajinská armáda bojuje proti "domobraně" a "separatistům". Na Ukrajině není ani jeden z nich. Jedná se o propagandistický termín ruské vlády vnucený ruskou televizí. Proti Ukrajině bojují lidé se zbraněmi v rukou. Některé z nich jsou posílány z Ruska. Ostatní jsou najímáni na místě. Nezáleží na tom, zda si samopal vzali z hlouposti, kvůli penězům nebo z přesvědčení. Bojují za zájmy Ruska – nepřátelského státu vůči Ukrajině. Zabíjejí v zájmu Ruska. (autoři popisují stav před únorem 2022, pozn. autora české publikace).

Čtěte také: 

Ukrajina v plamenech: KRYMSKÁ RAPSODIE. Část I

Ukrajina v plamenech: ORANŽOVÁ REVOLUCE, část I

Ukrajina v plamenech: "BANDEROVCI": nástroj propagandy, část I

V každém vojenském konfliktu trpí především nevinní. To se týká především žen a dětí. Hodiny záběrů a kronik s vyděšenými tvářemi, slzami a výkřiky rozrušeného davu, který se dožaduje ticha a klidu. Obyvatelé východní Ukrajiny donedávna považovali klid a mír za samozřejmost, a proto si ho nevážili. Během druhé světové války byly v Německu zabíjeny také ženy a děti. A v německých kronikách se objevily záběry, které ukazovaly uslzené a vyděšené tváře Němců. Vina Hitlera, nacistů a německé armády nebyla o nic menší.

Je těžké najít duševně zdravé lidi, kteří by řekli: "Jsem pro krveprolití. Většinou všichni stále volají po míru. Hitler a Stalin také mluvili o míru a Churchill byl nazýván válečným štváčem. Existuje určitá kategorie lidí, jejichž slova je třeba brát s rezervou, protože používají řeč dezinformací. Bohužel Putin k těmto lidem patří. Nehodlá vyhlásit válku Ukrajině a Evropě, stejně jako ji nevyhlásil Hitler, když napadl své sousedy. Válku Německu nakonec vyhlásily Anglie a Francie 3. září 1939.

Rusko také vede evropskou válku, aniž by ji vyhlásilo, a dokonce i náklady na tuto válku zpočátku částečně hradila Ukrajina – prostřednictvím plateb za ruský plyn - a ruská televize, která má absolutní kontrolu nad éterem, se nepřetržitě škodolibě baví o ukrajinských obětech a posmívá se bezmocným Ukrajincům, kteří nejsou v žádném případě připraveni pochopit, že mají být převálcováni a podrobeni jako Poláci v letech 1939-1941. Je opravdu těžké, téměř nemožné si to uvědomit. Ani Židé nikdy nepochopili, proč je Hitler nenáviděl a ničil. Nedostatek pochopení a racionálního vysvětlení toho, co se děje, však Židy před vyvražděním nezachránily. Drtivá většina z nich byla vyhlazena. V případě dnešních Ukrajinců (stejně jako v případě Poláků a Židů za druhé světové války) nemohla přijít záchrana prostřednictvím kapitulace, ale pouze prostřednictvím odporu, vlastního boje za svobodu. Prostřednictvím boje proti agresorovi a boje proti oligarchům, kteří se raději spojí s agresorem než s vlastním lidem.

Ekonomická a vojenská síla současného Ruska je blaf, PR projekt, který úspěšně funguje za pomoci několika ruských televizních kanálů. První měsíc války v roce 2022 to jasně ukázal. Ruská vojska nemohla vstoupit do jediného většího města na Ukrajině a bombardovat je ze vzduchu. Putinovou hlavní zbraní jsou však lži – zjevné a cynické.

V Sovětském svazu ukazovala ústřední sovětská televize ve zpravodajském pořadu Vremja celé věky, jak sovětské traktory sklízejí úrodu na polích, jak dopravci sypou pšenici do nákladních aut, jak se z pšenice peče chleba a jak šťastně žijí sovětští lidé. Dnes víme, že nic takového neexistovalo. Byla tam jedna filmová kamera, jeden traktor, jeden pohyblivý pás, jeden náklaďák a herci najatí za peníze, aby ztvárnili šťastnou sovětskou rodinu. Obilí bylo nakoupeno v USA a Kanadě. Tak je tomu i nyní. Nikdo neví a neříká, kolik má Rusko létajících letadel a pohyblivých tanků. Může se však ukázat, že síla ruské armády je jen Putinův bluf, i v tom se podobá Hitlerovi, který sílu Německa a německé armády neustále zveličoval.

Rusko je chudší než Západ. Rusko je velká čerpací stanice a sklad plynu. Pokud se kupuje ruská ropa a plyn, Rusko má peníze. Pokud ji nikdo nekoupí, nebo ji koupí, ale ne od Ruska, nebo ji koupí za nižší cenu, pak Rusko nemá peníze. To je banální pravda. Celá historie plynové války Ruska proti Ukrajině to dokazuje.

Kdyby Rusko mělo peníze na válku proti Ukrajině, nevydíralo by Ukrajinu, aby přerušila dodávky plynu, ale prostě by je zastavilo hned první den, už v březnu, kdy byl anektován Krym. Nedělejte si iluze, že Rusko má zájem na prosperitě, blahobytu a stabilitě nezávislé Ukrajiny. Rusko – Putinovo Rusko, kterému dnes svět čelí – má zájem na pravém opaku. Ale výroky, které většinou zaznívají z Ruska, že Rusko "rozetře Ukrajinu na prach", jsou také blufováním. Ukrajina je druhou největší evropskou zemí, jen o málo menší než Francie. Rusko nemůže "rozetřít Ukrajinu na prach". Může však pomalu dusit Ukrajinu, region po regionu, ukrajinskými penězi (získanými za dodávky plynu do dosud neokupovaných částí Ukrajiny). To se však také nedaří, protože každá oblast, každé město, každá vesnice se postavila na obranu a brání nepříteli v postupu. Putin se musel stáhnout z Kyjeva a Kyjevské oblasti a z Černihova a stáhnout odtud své jednotky.

Rusko zatím za ukrajinské peníze vytvořilo soběstačný projekt na ovládnutí Ukrajiny a ukrajinská vláda mu v tom pomáhá. Za stejné peníze si Putin může koupit podplacené úředníky, zejména ty, na nichž závisí otázka placení/neplacení "dluhů za plyn".  Putin se může opřít o agenty KGB-FSB v evropských strukturách a tlačit na Ukrajinu, aby souhlasila s cenami ruského plynu, splácením "dluhů" a systémem předplacených plateb.

Slovo "dluhy" dáváme do uvozovek, protože Ukrajina už Rusku nic nedluží. Po anexi Krymu v březnu 2014, po zahájení podvratné války na východě Ukrajiny a po zákeřném útoku v únoru 2022 Ukrajina Rusku podle žádných mezinárodních norem nic nedluží. Ukrajinská vláda byla navíc nucena zažalovat Rusko. Pokud bychom spočítali výši dosud způsobených škod, značně by přesáhly dluh Ukrajiny za plyn ve výši několika miliard dolarů (podle výpočtů Gazpromu). Čím dříve si to ukrajinská vláda uvědomí, tím snáze se bude bránit agresi.

Putin to má všechno načasované. Žádný agresor neplánuje dlouhé obléhání – pouze bleskovou válku. Putin není výjimkou (v tomto ohledu se neliší ani od Hitlera). Rychle se zmocnil Krymu, uspořádal referendum a vyhlásil anexi. Při dnešním zahájení plnohodnotné války proti Ukrajině Putin také doufal v "bleskovou válku", ale krutě se přepočítal. 

Platforma Independence sleduje hrozby nezávislosti a demokracie v zemích V4 a Pobaltí