Ukrajina v plamenech: "BANDEROVCI": nástroj propagandy, část I
Povstalecké hnutí Stepana Bandery na Ukrajině je kontroverzní téma. Dezinformátoři a ruská propaganda je označuje za xenofobní nacionalisty kolaborující s Hitlerem. Pro Ukrajince jde o symbol nekonečného boje za svobodu. Skutečnost je mnohem komplikovanější. Banderovci na Ukrajině válčili dekády. Nepřítelem pro ně byl bolševik i nacista. Část I.
Platforma Independence sleduje hrozby nezávislosti a demokracie v zemích V4 a Pobaltí. Sleduje hrozby pro vývoj demokracie v regionu, kdo tyto hrozby způsobuje i možné důvody proč. Independence sleduje formy negativních vlivů, klíčové postavy a finance, které za tímto děním stojí.
Pokud považujete texty projektu Independence za přínosné, staňte se patronem projektu
Banderovci je původní označení členů Organizace ukrajinských nacionalistů v čele se Stepanem Banderou. Historicky se za banderovce označovali také členové Ukrajinské povstalecké armády a všechny ukrajinské nacionalistické skupiny.
Hlavním cílem banderovců byl boj za nezávislost a územní celistvost Ukrajiny. Stepan Bandera a jeho stoupenci bojovali proti podmanění ukrajinského lidu ve 30. letech 20. století, poté proti sovětské okupaci Ukrajiny (1939-1941) a následně proti německé okupaci během druhé světové války.
Proto se pro celý ukrajinský národovecký underground a ideologii ukrajinského nacionalismu začal používat termín "banderovci". Ukrajinští nacionalisté používali toto slovo se znaménkem plus, odpůrci ukrajinského nacionalismu se znaménkem minus.
V SSSR se pojem "banderovec" stal přezdívkou a toto stigma se přisuzovalo každému, kdo projevil sebemenší vlastenecké ukrajinské cítění, bez ohledu na jeho vztah k samotnému Stepanu Banderovi. Od roku 2014, během rusko-ukrajinské konfrontace, je značka "banderovci" opět aktivně využívána, tentokrát ruskou propagandou a proruskými aktivisty na východě Ukrajiny. Záměna pojmů se stala jedním z hlavních nástrojů propagandistické hybridní války ruské vlády proti Ukrajině.
Poslední ozbrojený odpor banderovců proti sovětské vládě zaznamenaly sovětské bezpečnostní složky 14. dubna 1960. Tříčlennou skupinu vedla Maria Palchak. Dva z jejích kamarádů se při zatýkání zastřelili. Sama byla odsouzena, odseděla si mnoho let v sovětských lágrech, byla propuštěna a vrátila se na Ukrajinu.
Někteří banderovci se až do vyhlášení nezávislosti Ukrajiny skrývali před sovětskými úřady v karpatských lesích.
Již v letech ukrajinské nezávislosti rozdělovala otázka statusu banderovců veřejné mínění. Někteří v banderovcích viděli nepřátele, jiní bojovníky za národní osvobození ukrajinského lidu a vytvoření nezávislého státu. V roce 1995 Lvovská oblastní rada přijala rozhodnutí o uznání Ukrajinské povstalecké armády jako bojovníka, aniž by upřesnila jakého, a jejích veteránů jako bojovníků za osvobození Ukrajiny. V roce 1997 byla při ukrajinské vládě vytvořena komise odborníků, která měla vyšetřit činnost banderovců. Závěry komise byly oznámeny až po nástupu Viktora Juščenka k moci. Členové povstalecké armády a nacionalistických skupin byli označováni za bojovníky za svobodu své země a veteráni těchto organizací byli postaveni na roveň veteránům Velké vlastenecké války. Reakce veřejnosti na závěry komise byly smíšené, nespokojeni byli jak veteráni Velké vlastenecké války, tak členové ukrajinských národních hnutí. V této souvislosti učinil Juščenko další mimořádný krok, když vůdcům hnutí Stepanu Banderovi a Romanu Šuchevičovi udělil posmrtně tituly Hrdinů Ukrajiny.
Po získání nezávislosti Ukrajiny začala glorifikace banderovců. Ve městech na západní Ukrajině bylo po něm pojmenováno mnoho ulic a postaveny pomníky. Vznikly četné politické strany stoupenců Banderovy ideologie a názorů. Část stran prezentovala civilizovanou patriotistickou politiku, ale část stran odkazujících na banderovce reprezentovala extrémně pravicovou scénu.
KDO JSOU BANDEROVCI?
Výňatky z brožury z roku 1948, nalezené v obci Tysiv, okres Dolyna, Ivano-Frankovská oblast, 13. června 2005.
"Bolševičtí otrokáři se bojí, že se masy v SSSR dozvědí pravdu o banderovcích.
Dnes se zdá, že na celé Ukrajině, a možná i v celém Sovětském svazu, není člověka, který by neslyšel nic o revolučním protibolševickém boji, který vedl ukrajinský lid v posledních čtyřech letech především v oblastech západní Ukrajiny.
Na celé Ukrajině a pravděpodobně i v celém Sovětském svazu není člověka, který by o banderovcích nic neslyšel. Ani bolševičtí zotročovatelé nedokázali před masami Sovětského svazu skrýt hrdinský boj milionů lidí. Zprávy o tomto boji se různými cestami šířily po celém rozsáhlém sovětském území a dnes o něm vědí téměř všichni lidé v Podkarpatské Rusi.
Přestože o nás, banderovcích, o našem revolučním protibolševickém boji už slyšeli téměř všichni lidé v Podkarpatské Rusi, ne vždy o nás vědí pravdu.
Mnozí lidé v Podkarpatské Rusi, věřící bolševické propagandě, si myslí, že my, banderovci, jsme vlastně "ukrajinsko-němečtí nacionalisté", že jsme hitlerovští nebo, jak nás nedávno bolševici označili, angloameričtí agenti, že jsme vlastně "kulaci" nebo "buržousti", že jsme vlastně "bandité", kteří sedí v lese a zůstávají v podzemí jen proto, že "se bojí lidové spravedlnosti".
Vše, co o nás bolševická propaganda říká, je ta nejnestydatější, cynicky podlá lež. Bolševičtí nepřátelé lidu o nás šíří tuto lež, aby masám Sovětského svazu zatajili skutečný národně a sociálně osvobozenecký charakter našeho hnutí.
Bojí se, aby se masy v Sovětském svazu "nenakazily" revolučními, "banderovskými" myšlenkami a po vzoru ukrajinského lidu se nevydaly cestou protibolševického osvobozeneckého boje. Bolševičtí imperialisté si uvědomují, že by to znamenalo konec jejich nadvlády nad národy Sovětského svazu a jejich smrt.
Aby tomu zabránili, aby mohli i nadále beztrestně utlačovat a vykořisťovat desítky národů Sovětského svazu, stovky milionů pracujících, vynakládají bolševičtí bandité na jedné straně veškeré úsilí na fyzickou likvidaci všech účastníků našeho osvobozenecko-revolučního hnutí, na zničení naší podzemní revoluční organizace a na druhé straně se nezastaví před žádnou lží, neštítí se ani těch nejnestoudnějších pomluv, jen aby pošpinili a zneuctili naše revoluční hnutí v očích mas.
Ale bolševickým nepřátelům lidu se to už dlouho nebude dařit. Stejně jako se jim nepodařilo utajit před národy Sovětského svazu samotný fakt našeho protibolševického boje, nepodaří se jim ještě dlouho utajit pravdu o skutečné povaze našeho hnutí před lidmi v Podkarpatské Rusi.
Ať už bolševici přijmou jakákoli opatření, pravda o nás, banderovcích, o osvobozeneckém boji ukrajinského lidu si vždy najde cestu k masám. "Se lží daleko nedojdeš", říká ukrajinské přísloví.
Čtěte také:
Ukrajina v plamenech: ORANŽOVÁ REVOLUCE, část I
Ukrajina v plamenech: ORANŽOVÁ REVOLUCE, část II
Vzniká kniha o okolnostech války na Ukrajině. Autoři spustili sbírku na její přípravu
Říci lidu stručnou pravdu o nás, banderovcích, o našem osvobozenecko-revolučním hnutí – to je úkol této brožury.
Banderovci jsou důslednými bojovníky za osvobození ukrajinského lidu.
Banderovci je v poslední době oblíbené označení pro všechny účastníky povstaleckého a podzemního revolučního boje, který zvedl ukrajinský lid proti Němcům v době nacistické okupace a od roku 1944 pokračoval proti bolševickým okupantům.
Tento název je odvozen od jména slavného syna ukrajinského lidu, dlouholetého revolučního bojovníka za svobodu a státní nezávislost Ukrajiny, vůdce revoluční Organizace ukrajinských nacionalistů (OUN) - Stepana Bandery.
Organizace ukrajinských nacionalistů pod vedením S. Bandery je jediným důsledným realizátorem myšlenky revolučního nekompromisního boje ukrajinského lidu proti všem okupantům za národní svobodu a nezávislost na ukrajinské půdě.
My, banderovci, jsme vždy vedli nejradikálnější protiokupační boj v období do roku 1939. My banderovci jsme byli jediní, kdo v letech 1939-41 organizoval aktivní revoluční boj proti bolševickým okupantům.
V červnu 1941, po ústupu bolševických vojsk z části Ukrajiny, se pod vedením S. Bandery sestavila vláda a vyhlásilo obnovení nezávislého ukrajinského státu (30. června 1941).
Když Němci zaujali k tomuto aktu nepřátelský postoj a když zatkli vůdce S. Banderu, od roku 1942 vznikl povstalecký boj proti nacistům.
Od roku 1944, po další okupaci všech ukrajinských území moskevsko-bolševickými imperialisty, je Organizace ukrajinských nacionalistů (OUN) pod vedením S. Bandery povstaleckou organizací. Banderovci jsou jedinou organizovanou národní politickou silou v ukrajinských zemích.
Jediná OUN, vedená S. Banderou v těžkých podmínkách bolševické okupace zůstala s lidem na bojišti a v čele osvobozeneckého boje proti bolševickým okupantům. Více než čtyři roky obětavě sloužila věci osvobození Ukrajiny od nadvlády okupantů.
V uplynulých čtyřech letech nejenže odolávala zuřivým útokům bolševického nepřítele, ale také zahájila úspěšnou ofenzívu v mnoha oblastech naší revoluční fronty.
Z hlediska organizační a politické příslušnosti jsou však banderovci buď: a) členy OUN, vedené S. B. b) bezpartijní ukrajinští vlastenci bojující za svobodu a státní nezávislost Ukrajiny v Ukrajinské povstalecké armádě (UPA) a v revolučním podzemí.
UPA byla založena v roce 1942 ukrajinským lidem v rámci rozvoje masového lidového ozbrojeného boje proti hitlerovským okupantům. OUN pod vedením S. Bandery byla iniciátorem, prvním organizátorem a vůdcem UPA. Armádě UPA od počátku jejího vzniku až dodnes velí generál Taras Čuprynka, jeden z významných ukrajinských revolucionářů a dlouholetý podzemní bojovník za svobodu ukrajinského lidu.
Jak v UPA, tak v revolučním podzemí se můžeme setkat s takovými Ukrajinci, kteří v minulosti patřili k různým ukrajinským politickým stranám. Všichni jsme dnes spojeni v boji za svobodu proti bolševickým okupantům.
Ukrajinská generální osvobozenecká rada (ukrajinská zkratka pro Ukrajinskou golovnou radu, parlament, pozn. autora překladu) je nejvyšším představitelem osvobozeneckého a revolučního boje ukrajinského lidu. Rada je revolučním parlamentem a vládou ukrajinského lidu po dobu jeho osvobozeneckého boje.
Vznikla v červnu 1944 během protihitlerovského boje UPA. Tvoří ji zástupci různých ukrajinských stran a skupin ze všech ukrajinských zemí. Rada je podřízena UPA, celému ukrajinskému revolučnímu podzemí; její součástí je OUN vedená S. Banderou; podporuje ji celý ukrajinský lid, který vede aktivní protibolševický boj.
Za nejdůležitější úkol ukrajinského lidu v současnosti považujeme boj proti moskevsko-bolševickým okupantům a jejich agentům – ukrajinským bolševikům - za národní a sociální osvobození, za vybudování ukrajinského, skutečně nezávislého národního státu.
Ukrajinští nacionalisté nejsou šovinisté ani imperialisté
My, ukrajinští nacionalisté, nejsme šovinisté. Bojem za ukrajinský stát bojujeme pouze za realizaci práv našeho lidu, kterým se již dávno těší většina národů světa a která (práva) jsou již dávno uznávána jako přirozená práva každého národa. Mimochodem, náš boj je legitimní i z hlediska bolševických zákonů: ústava SSSR dává každému národu právo na svobodné vystoupení ze SSSR.
Upřímně soucítíme se všemi národy. Se všemi národy světa, včetně ruského lidu, který bude budovat svůj národní stát na svých etnografických územích, chceme žít v míru a spolupráci. Nebojujeme proti sousedním národům obecně, ale pouze proti imperialistickým silám, které nás zotročují.
Znovu zdůrazňujeme: vážíme si všech národů, včetně ruského a polského, a usilujeme o úzké přátelství a spolupráci s nimi. Nenávidíme pouze ty imperialistické síly, které nás zotročují nebo nás chtějí zotročit, pouze proti nim bojujeme.
Ani my, ukrajinští nacionalisté, nejsme imperialisté. Chceme vybudovat nezávislý ukrajinský stát pouze na ukrajinských etnografických územích, tj. na územích, kde žije většina ukrajinského národa. Nechceme zasahovat ani na nejmenší kousek cizího území.
Jsme proti jakémukoli druhu imperialismu, proti zotročování jednoho národa druhým v jakékoli formě, proti imperialistickým válkám a výbojům, proti nadnárodním impériím. Jsme pro co nejúplnější realizaci myšlenek svobodných národních států všech národů světa.
My, banderovci, jsme nikdy nebyli a nebudeme ničími agenty. V našem boji za národní nezávislost Ukrajiny se řídíme pouze vlastními silami ukrajinského lidu.
Zejména my banderovci jsme nikdy nekolaborovali s Němci, jak o nás bolševičtí nepřátelé lidu lžou. V naší podzemní literatuře jsme na tyto pomluvy opakovaně široce reagovali.
Od prvních dnů okupace Ukrajiny nacisty vedla OUN pod vedením S. Bandery aktivní podzemní boj proti nim. Koncem roku 1942 začala OUN v rámci boje proti nacistům vytvářet ozbrojené oddíly. Tyto ozbrojené jednotky stály na počátku UPA.
V letech 1942-44 způsobily UPA a revoluční podzemí OUN Němcům značné ztráty na personálu, majetku a logistice. V letech 1934-44 byly pod výhradní kontrolou UPA celé oblasti Polesí, Volyně a Karpat, stejně jako části zalesněných oblastí Haliče.
Tento boj probíhal před očima a za účasti celého ukrajinského lidu. O tomto boji může vyprávět každé dítě v západních oblastech, každá ukrajinská rolnice. O tomto boji dnes svědčí četné hroby revolucionářů a povstalců, kteří padli v boji proti nacistům a které bolševici dosud nevykopali.