Eurokomisařka Jourová pro Biztweet: Bojuji proti radikalizaci mladých lidí
Bojuji proti bezpečnostním hrozbám, například proti radikalizaci mladých lidí. Eurokomisařka Věra Jourová v rozhovoru pro biztweet
Pracuji v oblasti boje proti bezpečnostním hrozbám, například proti radikalizaci mladých lidí a jejich spolupráci s islámskými fanatiky. Přitom musím zajistit, aby členské státy prostřednictvím trestního práva účinně bojovaly proti projevům rasové nenávisti. Je zřejmé, že musíme chránit vnější hranice EU, zastavit proud uprchlíků a pomáhat jít především vně Evropy. Nemůžeme přijmout všechny. Eurokomisařka pro spravedlnost, rovné příležitosti a záležitosti spotřebitele Věra Jourová v rozhovoru pro biztweet.
Biztweet: Je to rok, co jste se stala komisařkou. Jak hodnotíte uplynulý rok?
Věra Jourová: Nebyl to jednoduchý rok, Evropa čelí bezpečnostním hrozbám a je zasazena i radou celosvětových politických a společenských problémů. At je to ukrajinská krize, problémy Řecka, teroristické útoky, zvyšující se neklid a netolerance ve společnosti, války v okolí Evropy vyhánějící pod naší ochranu statisíce uprchlíků. Je celkem složité věnovat se přitom běžné agendě, ale musíme fungovat a řešit záležitosti přinášející více pracovních míst a ekonomický růst, pracovat na nových programech v energetice, digitální ekonomice, životním prostředí. Tedy na nové legislativě, kontrole dodržování té starší, na financování rozvojových věcí. Jsem ráda, že jsem členkou Komise, která se zaměřuje na menší počet důležitých priorit a neřeší okrajové záležitosti, které byly v minulosti celkem oprávněně vysmívány. Pro mne to byl rok obtížný nejen kvůli nutnosti sžít se s novým pracovním režimem v pro mne nové instituci. Dostala jsem na starost věci, tedy tzv. portfolio, které jsem nikdy předtím pracovně neřešila, všechno jsem se učila od nuly. Samozřejmě, že nutnou podmínkou bylo právnické vzdělání, ale stejně bylo vše zcela nové.
Pracuji na velké reformě ochrany dat, zlepšení a zrychlení fungování justice, zlepšení postavení jak obviněných lidi v trestním procesu, tak oběti trestných činů, snažím se odbourávat byrokratické překážky pro lidi a firmy, které se stěhují do jiné země Evropy, pracuji na zjednodušení smluvních podmínek pro obchodování na internetu.
V oblasti spotřebitelské politiky podporujeme – legislativně i finančně – lepší dozor nad trhem, aby nebyli spotřebitelé šizeni a klamáni, aby netrpěli neférovými smlouvami nebo zatajováním informací, aby nebyli vystaveni škodlivému zboží a aby se domohli nápravy, když si koupí nefunkční šmejd. Další prioritou je vytvoření Evropské prokuratury s cílem lépe chránit peníze daňových poplatníků.
Pracuji v oblasti boje proti bezpečnostním hrozbám, například proti radikalizaci mladých lidí a jejich spolupráci s islámskými fanatiky. Přitom musím zajistit, aby členské státy prostřednictvím trestního práva účinně bojovaly proti projevům rasové nenávisti. A v neposlední řadě pracuji na politice rovných příležitostí mezi muži a ženami, aby měly ženy rovné podmínky v přístupu na pracovní trh a ke stejné odměně za práci, aby se snížily případy násilí proti ženám, aby měly větší rozhodovací pravomoci. Jak vidíte, je to široká agenda, a to jsem zdaleka nejmenovala všechno. Ptáte se na můj rok – musím přiznat, že odtržení od rodiny, kamarádů, od své země, je těžší, než jsem čekala. Je to vysoká daň, kterou platím za tento – jistě skvělý – pracovní postup.
Biztweet: Vaše portfolio zahrnuje tematiku rovnosti žen a mužů. Je vnímání rovnosti pohlaví v EU na dobré úrovni?
Věra Jourová: Rovnost žen a mužů v EU zůstává stále do velké míry nevyřešeným problémem. Za posledních dvacet let se dosáhlo pokroku rovnosti pohlaví a Evropská komise byla významnou hybnou silou této změny.
Avšak dodnes se nám ještě zdaleka nepodařilo dosáhnout plné rovnosti žen a mužů. Za každou odpracovanou hodinu dostávají ženy v EU o více než 16 procent nižší mzdu než muži. Také obsazení žen v rozhodovacích funkcích je velmi nízké. V poslaneckém sboru národních parlamentů je zastoupení žen jen o něco vyšší než 1:4, ve správních radách společností kotovaných na burze je to pouze 1:5. Starší generace pociťují následky celoživotní nerovnosti, jejímž důsledkem je 39 procent rozdíl ve výši důchodů. Další obrovskou nespravedlností je násilí na ženách: jedna ze tří žen v EU uvádí, že zažila fyzické a sexuální násilí.
Rovnost pohlaví je v EU základním právem. Není to však pouze otázka základních práv a spravedlnosti, jde také o ekonomiku: pokud se ženám umožní plně se zapojit do společnosti, bude to impulsem pro ekonomický růst. Mojí povinností je urychlit pokrok při dosahování rovnosti pohlaví. Je to poprvé, co je rovnost pohlaví přímo v názvu portfolia evropského komisaře a mým cílem je naplnit tento obnovený závazek EU.
Biztweet: A jak je na tom v rodové rovnosti Česká republika?
Věra Jourová: V České republice jsou genderové rozdíly v zaměstnanosti a platech vyšší, než je průměr EU. Například rozdíl v platech činí v České republice 22 procent! Také rodičovství má v české republice významný dopad na zaměstnanost a kariéru žen. Je třeba hodně pracovat na zlepšení rovnováhy mezi pracovním a rodinným životem žen i mužů a musíme také zajistit dostupnou a kvalitní péči o děti. ČR v této oblasti zaostává za cíli EU. To je také důvodem, proč letos Evropská komise opět adresovala České republice doporučení, aby investovala například do zařízení péčující o děti. Tyto investice mohou byt podpořeny z evropských fondů.
Dalším problémem v ČR je genderová nevyváženost na pozicích s rozhodovací pravomocí. 20 procent podíl žen v parlamentu je významně pod průměrem EU, který činí 29 procent. Zastoupení žen na klíčových pozicích společností je dokonce ještě nižší. Poznamenávám, že všechny země s nejvyšším pokrokem v této oblasti přijaly právní opatření na podporu genderové vyváženosti. Z toho vyvozuji, že tuto situaci mohou skutečně zlepšit pouze legislativní opatření. Proto se zasazuji o to, abychom do konce roku dosáhli dohody ohledně legislativy o zastoupení žen v radách společností.
--
Čtěte také:
Šabatová pro biztweet: Je smutné, že se tak dlouho necháváme ovládat předsudky
Rozumek pro biztweet: Mekrelová už Sobotkovi nezvedá telefon
Ministryně Šlechtová pro biztweet: S „trafikami“ má problém každá strana
Neven Mimica: Samotná pomoc rozvojovým zemím migraci nezastaví
--
Biztweet: Dalším velkým a citlivým tématem je ochrana údajů. Jaké nové předpisy se v této oblasti chystají?
Věra Jourová: Jednou z mých hlavních priorit je dosáhnout dohody o reformě právních předpisů EU na ochranu údajů. Komise již v roce 2012 navrhla, aby se právní předpisy EU na ochranu údajů přizpůsobily tempu internetové éry. Jednání jsou již v cílové rovince. Mým úkolem je finalizovat předpisy do prosince tohoto roku.
Více než 90 procent Evropanů se podle našeho průzkumu obává, že mobilní aplikace shromažďují osobní údaje bez jejich souhlasu. Nové předpisy přinesou větší jistotu, že když surfujeme na internetu, používáme aplikace nebo naše mobilní telefony, jsou naše osobní údaje v bezpečí. Moderní předpisy na ochranu údajů v Evropě posílí jednotný digitální trh.
Nové předpisy například objasní „právo být zapomenut“, tj. právo na vymazání údajů, pokud neexistuje legitimní důvod pro jejich uchování. Každý člověk bude mít také snazší přístup ke svým vlastním osobním údajům a právo být informován o neoprávněném použití těchto údajů. Modernizované předpisy na ochranu údajů budou velkým přínosem pro podniky. Díky tomu, že společnosti se budou muset přizpůsobit pouze jedinému zákonu, jenž bude platný po celé EU, a nikoliv 28 zákonům, jak je tomu nyní, můžeme ušetřit až 2,3 miliardy eur. Další výhodou bude, že společnosti budou jednat s jedinou institucí, nikoliv s 28 jako nyní.
Biztweet: Co si myslíte o vítězství mladého Rakušana Maxe Schremse v soudním řízení proti Facebooku?
Věra Jourová: Nedávný případ Schrems potvrzuje důležitost ochrany údajů jako základního práva Evropské unie. Doposud byla ochrana dat evropských občanů řešena speciálním režimem - tzv. Safe Harbour, kdy se firmy přenášející data zavázaly dodržovat vysoké standardy ochrany dat po jejich přenosu do USA. A soud v kauze Schrems konstatoval, že tento systém takovou ochranu neposkytuje – zejména pokud jde o – podle soudu – masové využívání dat ze strany amerických tajných služeb. Tajné služby jistěže data potřebují, ale mohou je využívat jen v opodstatněných případech definovaných zákonem. Nyní tedy jednám o novém systému, relevantní organy USA nám musí dat právně vymahatelné záruky ochrany dat evropských občanů, pokud jsou přeneseny přes Atlantik. Rozsudek v případě Schrems je referenčním bodem pro toto naše jednání s USA a ještě posílil naléhavost situace.
Několikrát jsem o posílení záruk a kontroly ze strany amerických organů jednala s americkou ministryní obchodu Penny Pritzkerovou a shodly jsme se na urgentní potřebě vyjednávání uzavřít s výsledkem silného a robustního rámce pro ochranu dat evropských občanů. Je nutné říci, že naléhavost řešení pocitují především firmy přenášející data přes Atlantik – jedná se o cca 4,5 tisíce firem, které fungovaly pod systémem Safe Harbour a které se nyní ocitly v právní nejistotě. Ve hře je tedy kromě zajištšní ochrany evropských dat i transatlantická obchodní spolupráce, partnerství a důvěra mezi EU a USA.
Biztweet: Co si myslíte o probíhající migrační krizi? Je úroveň humanitární reakce Evropy jak se očekávalo?
Věra Jourová: Evropa má právní a morální povinnost nabídnout ochranu skutečným žadatelům o azyl. Členské státy, které mají kompetenci k udělování azylu, musí poskytnout ochranu lidem, kteří jsou doma ohrozeni na životech (tedy z válečné zóny) a mohou – měly by - navracet ekonomické migranty. Je zřejmé, že musíme chránit vnější hranice EU, zastavit proud uprchlíků a pomáhat jít především vně Evropy. Nemůžeme přijmout všechny.
Biztweet: Souhlasíte jako občanka České republiky s českou politikou ohledně migrační krize?
Věra Jourová: Jako evropská komisařka se nemohu k této věci přímo vyjádřit. Vidím svůj úkol v tom, že vysvětluji přístup Evropské komise a činím tak při každé návštěvě České republiky.
Biztweet: Ochránkyně veřejných práv Anna Šabatová kritizuje podmínky v detenčním zařízení pro cizince. Myslíte si, že má pravdu?
Věra Jourová: Ze své funkce nemohu komentovat výroky veřejné ochránkyně práv. Co mohu říct je, že 9. září Komise písemně kontaktovala Českou republiku s dotazem na opatření, která Česká republika přijala, aby provedla směrnici o podmínkách přijímání, kterou se stanoví společné minimální normy pro přijímání žadatelů o azyl v členských státech. 5.11. se v mém zastoupení zúčastnil prohlídky kritizovaného zařízení v Bělé- Jezové vedoucí Stálého zastoupení Evropské komise v ČR pan Jan Michal, a informoval mne hned poté, že neshledal podmínky nelidské nebo zcela nevyhovující.
Biztweet: Co si myslíte o tom, že státy Visegrádské čtyřky se v otázce migrační krize chovají vůči imigrantům nepřátelsky?
Věra Jourová: Evropská komise nebude ukazovat prstem na jednotlivé členské státy, protože to nikam nevede. Migrační krize je problém, který se týká Evropy jako celku. Obavy každého státu je třeba brát vážně a každý stát by mel byt aktivním spolutvůrcem účinné migrační politiky EU (přehlašovávání v Radě povazují za značně nešťastné) a být v této situaci podle moznosti solidární.
Biztweet: Myslíte si, že žaloba Slovenska na EU je adekvátním krokem, jak ukázat nesouhlas s politikou EU?
Věra Jourová: Komise i Rada, která přijala rozhodnutí, se domnívají, že návrh na relokaci uprchlíků je legální. Členský stát má samozřejmě právo zpochybnit rozhodnutí Rady před soudem. Požadavky onoho právního předpisu však musí v průběhu soudního řízení stále dodržovat.
Fotozdroj: ec.europa.eu, twitter.com