USA zvažují založení investičního fondu. Jak státní fondy fungují?
Bidenova administrativa zvažuje, jak založit americký suverénní investiční fond, což je myšlenka, kterou v nedávném projevu vznesl i bývalý prezident Donald Trump.
Obecně platí, že státní investiční fondy investují ve prospěch budoucích generací prostřednictvím příjmů z rozvoje ropných a nerostných zdrojů, ale mohou být také financovány z oficiálních devizových rezerv nahromaděných prostřednictvím obchodních přebytků.
Norsko má největší státní investiční fond – Norský vládní penzijní fond Global – s více než 1,7 bilionu dolarů - podle údajů institutu Sovereign Wealth Fund Institute. Norský fond vygeneroval v první polovině roku 2024 příjem ve výši 138 miliard dolarů. Abu Dhabi Investment Authority je druhým největším státním investičním fondem s 1,7 bilionu dolarů, zatímco China Investment Corporation je třetí s 1,3 bilionu dolarů.
Státní investiční fondy jsou hlavními hráči v soukromých podnicích, které jsou příliš velké, nebo příliš rizikové na to, aby je mohly soukromí podnikatelé bezproblémově provozovat. Tyto cílené podniky slibují velké potenciální výnosy nebo slouží zahraničně politickým zájmům.
Pokud jde o americkou verzi, Bidenova administrativa podle nedávné zprávy Bloomberg zvažuje schémata financování, která zahrnují nové technologie s vysokými vstupními bariérami, jako je pokročilá stavba lodí, jaderná fúze a kvantová kryptologie.
Čínský model
Společnost China Investment Corp. pomohla financovat čínskou iniciativu Belt and Road a vývoj polovodičů, fintech a umělé inteligence. Její mandát je podobný jako u čínských státních podniků, když ty investují na příkaz Pekingu do riskantnějších podniků a do kritických materiálů, jako je nikl a kobalt, nebo tam, kde Čína usiluje o dominanci ve špičkových technologiích.
Čína financovala síť přístavů po celé Asii a Africe s obchodním i vojenským potenciálem a její širší investice umožnily Pekingu dosáhnout vlivu na náklady USA. Z těchto vztahů mají prospěch jak čínští exportéři, tak soukromí investoři do automobilů, technologií a další výroby, většinou na globálním jihu, kde Čína stále více vyzývá západní nadnárodní společnosti o podíl na trhu.
Financování Američanů
Americký fond by pro mnoho Američanů nebyl novinkou. Svou verzi již nabízí 23 států USA. Například Aljaška vyplácí obyvatelům roční dividendy a Texaský fond podporuje veřejné školy a univerzity.
Půjčky rozptýlené prostřednictvím amerického zákona o čipech a vědě a zákona o snížení inflace pro polovodiče, elektrická vozidla a zelené projekty mají vlastnosti podobné národním státním investičním fondům, ale tyto státní investiční fondy obecně usilují o alespoň nějakou pozitivní návratnost, aby byly soběstačné.
Granty na zavedení výroby polovodičů, kde USA trpí obrovskými cenovými nevýhodami, a daňové pobídky pro spotřebitele ke koupi elektromobilů tento atribut postrádají. To jsou prostě dotace a mohou vyžadovat nekonečné financování.
Úřad pro úvěrový program amerického ministerstva energetiky ve výši 400 miliard dolarů, který založil bývalý prezident George W. Bush, pomohl spustit Teslu, ale také nešťastnou Solyndra. V současnosti má za úkol podporovat inovativní energetické projekty, které snižují emise uhlíku – například elektrárny pro elektromobily a projekt těžby a zpracování v Nevadě provozovaný společností Lithium Americas Corp.
Čtěte také:
Uran míří k rekordu. Motorem jsou AI, bezpečnost a nutnost OZE
Olympijské hry v Paříži stály zhruba 8,2 miliardy dolarů
Nová doba. Kryptoměny hýbou americkou politikou
Aby americký investiční fond účinně podporoval dlouhodobé projekty s vyšším rizikem, musí mít konzistentní zaměření a nesmí být trhán tam a zpět, když Oválná pracovna mění stranickou kontrolu.
Norský fond funguje, protože země je malá s relativně homogenní společnosti s vysokou mírou shody ohledně veřejných věcí. Mezitím autokratické vlády a monarchie jako Čína a Abu Dhabi netrpí častými posuny v ekonomické ideologii a hlavních politických záměrech.
Státní investiční fond by mohl pracovat pro USA, pokud by byl identifikován zdroj financování a bylo by možné dosáhnout konsenzu o dlouhodobých národních cílech. Například by mohl vyvinout aktiva dodavatelského řetězce pro kritické nerosty a infrastrukturu na globálním Jihu, aby čelil rostoucí přítomnosti Číny – ale pouze v případě, že by to řídil nezávislý orgán. Americké státní investiční fondy by mohly financovat své zámořské cíle vydáváním dluhopisů, aniž by přispívaly k inflaci v USA.
Pokud budou dány jasné cíle podobné konsensu obou stran, který umožnil zákon o čipech, výkonnostní benchmarky podobné těm pro norské státní investiční fondy a řízení nezávislou, nestrannou komisí podobnou americké komisi pro mezinárodní obchod, mohly by americké státní investiční fondy výrazně podporovat americké mezinárodní obchodní a strategické zájmy.
Peter Morici je ekonom a emeritní profesor obchodu na University of Maryland, Marketwatch
Volná editace Tomáše Lemešaniho
Máte zájem o informační zpravodajský servis z investičního prostředí, nebo analýzu trhu na klíč podle Vašich požadavků? Napište na kontakt@businesspr.eu
Pokud považujete texty Biztweetu za přínosné, věnujte jakýkoliv dar na Číslo účtu 1027300577/5500 IBAN: CZ1455000000001027300577 BIC/SWIFT: RZBCCZPP