Havel zlikvidoval slovenský zbrojařský průmysl. Smer opakuje známý nacionalistický mýtus

Slovenští vládní představitelé včetně šéfa diplomacie za Směr veřejně opakují nacionalistický mýtus o tom, jak Václav Havel zlikvidoval slovenský zbrojařský průmysl. Staré vášně oživují v celoplošných médiích a na sociálních sítích. Jak to bylo s dělením československého zbrojařského průmyslu ve skutečnosti?

Zánik České a Slovenské Federativní Republiky doprovázely také spory týkající se dělení společného majetku. Část slovenské nacionalisticky orientované politické reprezentace už před rozpadem společného státu opakovala tvrzení o tom, že slovenská životní úroveň a ekonomika trpí politickým přístupem centrálního řízení z Prahy. Navzdory faktu, že mnoho z odvětví mělo svá sídla daná historicky (například česká průmyslová odvětví vytvořena už během první republiky), a tomu, že se finanční zdroje přirozeně soustředily do větších měst a zejména hlavního města, kritika tvrdila, že Slovensko pod českým vedením přicházelo o přirozené a oprávněné nároky.

Tento druh politiky mohutně rezonoval také v občanské společnosti, důsledkem čehož vznikal silný tlak na to, aby formující se slovenská samostatná politická reprezentace bojovala o co největší přesun společného majetku pod Tatry. Nehledě na to, že už za bývalého režimu po podobném tlaku federace přesunula několik důležitých podniků a institucí na Slovensko, vznikaly souboje o klíčové státní podniky, které považovaly za své oba nově se formující státy. 

Zřejmě nejzřetelnějším příkladem je boj o to, komu patří proslulé československé zbrojařské výroby. Slovenský stesk o tom, že je o zbrojařské dominanty připravila Praha fungují v dezinformačních nacionalistických kruzích dodnes. Nejčastěji se potíže a krachy slovenských zbrojařských firem, nebo odsun výroby do Česka připisuje rozhodnutím Václava Havla, který byl v počátku devadesátých let na Slovensku mnohými nenáviděn. Ve skutečnosti však rozhodnutí vedoucí k redukci zbrojního průmyslu na Slovensku padla ještě před Sametovou revoluci. 

Čtěte také: 

PZO: PODNIKY ZAHRANIČNÍHO OBCHODU COBY JÁDRO MOCI V ČESKU A NA SLOVENSKU

Rodina prezidenta Janukovyče. Jak proruský klan ovládl Ukrajinu

Kučmagate. Jak se chtěl ukrajinský prezident zbavit novináře

Závody těžkého strojírenství v Martině patřily za socialismu k molochům zbrojařského průmyslu také ve světovém měřítku a zaměstnávaly až 15 tisíc dělníků. Mnoho z nich mělo specializované vzdělání, díky čemu závody napomáhaly rozvíjet také kvalifikovanou střední vrstvu populace. Problémem ovšem byla orientace výroby – primárně zaměřena na výrobu tanků. Za socialismu byly tyto tanky dodávané zejména do arabských zemí, které však nedodržovaly dohody a často za dodané zboží neplatily. Právě proto padlo kolem roku 1987 rozhodnutí, že místo zbrojařského výrobního profilu bude podnik hledat nové možnosti výroby, po které je poptávka. Za krátký čas však nedošlo k ničemu, co by vývoj změnilo, a tak po nástupu kapitalismu došlo k hromadnému propouštění.

Zbytky výrobních struktur a majetku podniku si začali dělit známí podnikatelé spřízněni s politiky, často pouze se záměrem rozprodat co v podniku zbylo. Vedlo to přirozeně k dalším krachům a úpadku.

 

Tomáš Lemešani

Biztweet, podpořte nás nákupem v našem eshopu

Pokud považujete texty Biztweetu za přínosné, věnujte jakýkoliv dar na Číslo účtu 1027300577/5500 IBAN: CZ1455000000001027300577 BIC/SWIFT: RZBCCZPP

Platforma Independence sleduje hrozby nezávislosti a demokracie v zemích V4 a Pobaltí

Pokud považujete texty projektu Independence za přínosné, staňte se patronem projektu