Analýza neřízené střely. Je Trump pro Evropu hrozbou?

Většina analytiků se shoduje na tom, že případné znovuzvolení Donalda Trumpa americkým prezidentem ohrozí demokracii, jednotu Západu, bezpečnost a ekonomické zájmy evropských států.

Prezidentka Evropské centrální banky Christine Lagardeová v rozhovoru odvysílaném na televizním kanálu France 2 uvedla, že možnost dalšího Trumpova prezidentství je „zjevně hrozbou“, když poukázala na předchozí rozhodnutí republikánského kandidáta v oblasti obchodu, globálního oteplování a NATO.

"Stačí se podívat na obchodní cla, závazek vůči NATO, boj proti změně klimatu," řekla Lagardeová. "V těchto třech oblastech nebyly v minulosti (za Trumpova mandátu, pozn.) americké zájmy v souladu se zájmy Evropy."

Trump má spomezi kandidátů jeho strany podle průzkumů nejvyšší šance - v současné době sympatie asi 60 % republikánských voličů. Je tedy zřejmé, že pokud kandidáta nezastaví četná obvinění spojena s protiústavním jednáním, popíráním výsledků voleb, či ekonomickou trestní činností, bude vyzyvatelem demokratického kandidáta. Republikánskou stranu ovládli ultra pravicoví politici a Trumpovy přívrženci. Zbytek strany si na reformu struktur vzhledem ke krátkosti času do voleb pravděpodobně netroufne.  

Ne všichni se však Trumpa obávají. Také v našem regionu existuje široké spektrum konzervativních, či libertariánských politiků a analytiků, kteří v Donaldovi Trumpovi vidí pragmatika otevírajícího tabuizované politické a ekonomické otázky. 

Při pohledu na období jeho prvního prezidentského mandátu část těchto hodnotících oceňuje, že se Trump držel svých předvolebních slibů a principu America First. Počátkem volebního obdobího třeba omezil vstup do USA pro lidi z vybraných muslimských zemí, či vypověděl Pařížskou dohodu o změně klimatu. Pravdou ale je, že šlo o kontroverzní kroky, kterých hlavním problémem z hlediska mezinárodní spolupráce byla jejich jednostrannost. Jednal jednoduše bez komunikace s partnery a bez argumentů.

Ultrapravice a poloviční kroky

Samostatnou kapitolou toxického vlivu na veřejnost byly jeho neustálé ataky vůči médiím, či vědeckým autoritám. Těmi se ničím nelišil od antidemokratických autoritativních vůdců výrazně zaostalejších nedemokratických států. Negativně ovlivnil také prostředí sociálních sítí, kde vyvolával nenávist a rozkol. Dělal to vědomě - mohutnými dotacemi pro projekty Elona Muska si třeba pro budoucnost zajistil jeho přízeň a obhajobu ze strany mocného miliardáře v oblasti svérázného chápání svobody slova. Už během mandátu navíc veřejně legitimizoval postavy americké ultrapravice, třeba představitelů Ku-klux-klanu, se kterými se Spojené státy kvůli ich bezpečnostnímu riziku trápily léta. Předešlé garnitury je zahnaly na okraj společnosti, odkud je Trump společným vystupováním a obhajobou dostal zpět do veřejného prostoru. 

Kritizovány byly také ataky Trumpa vůči reformě Obamacare. Jeho stopka pro pokračování reformy zůstala kvůli jednostrannému rozhodnutí v půli cesty - ani nedošlo k úplnému zrušení, ani se nepodařilo reformu zdravotního systému dotáhnout.  

Z ekonomického hlediska byla většinově pozitivně hodnocena aktivita Donalda Trumpa v oblasti daňových reforem. Libertariánští ekonomové oceňovali také Trumpovu snahu rušit regulace podnikání. S tím souvisí propouštění státních úředníků a snižování regulačních kompetencí úřadů. I když šlo zejména o vstřícnost vůči Trumpovým podporovatelům v byznysu, jeho vlastní prospěch či rozvázání rukou technologických firem, sumárně se to v krátkodobém pohledu promítlo do pozitivního vývoje podnikatelského prostředí. 

Pro Evropany však nebyla ekonomická politika USA za Trumpa přínosná. Byl to právě on, kdo místo spolupráce s cílem bojovat proti konkurentům jako je Čína, spojenectví oslaboval a například spouštěl vzájemné evropsky-americké celní války.  

Mezinárodní vztahy

Z amerického hlediska byla většinově podporovaná také snaha přísnější imigrační politiky ze sousedních a nedalekých zemí. I zde to však přepískl a například oddělováním dětí od rodičů v záchytných táborech vyvolal odpor části veřejnosti a podezření z porušování lidských práv. Podobně kritizovaná byla environmentální deregulace a zásahy do národních parků. Šlo pouze o dočasné zalíbení se části voličů a environmentální politiku brzy ale pracně upravila nejen další vláda po Trumpovi, ale také samotný průmysl, který si uvědomoval, že je nutné například diverzifikovat energetickou orientaci země. Ani Trump nedokázal definitivně zamezit třeba dosažení plánu na vypínání uhelných elektráren, které pokračovalo a dnes je většinou byznysu i veřejnosti hodnoceno pozitivně. 

V oblasti zahraniční politiky nejdříve Trump vyhrotil vztahy se Severní Koreou, aby je pak diplomaticky žehlil. Svůj přístup v oblasti boje proti Islámskému státu označoval za vítězný, pravdou však zůstává, že tak v Iráku jako i Sýrii měl pouze krátkodobé plány, které nijak neřešily budoucí stabilitu regionu. Trump se také zasazoval za uznání Jeruzaléma jako hlavního města Izraele, čímž podporoval nacionalistickou politiku židovského státu a vyhrocení vztahů v regionu Blízkého a Středního východu. 

Všeobecně byla a je riziková Trumpova mentální vybavenost pro mezinárodní vztahy. Opakovaně ukazoval, že jim nerozumí, přesto se nimi, jako viditelné politice, rád zabýval. Kromě evidentní prchkosti byl považován za přihlouplého a poměrně lehké sousto pro dosahování cílů diktátorských režimů. 

Čtěte také: 

Putin se k moci dostal díky komplotu tajných služeb

Felshtinsky: S Putinem a Lukašenkem už nelze jednat

Hitler vs. Putin. V čem se přepočítali 5. část

Dokonale to využíval Kreml, který hybridně, vlivově i finančně podporoval zvolení Donalda Trumpa. Z pozdějších svědectví je známo, že Moskva na Trumpa využívala poměrně jednoduché manipulační techniky. Dokázala tím americkému prezidentovi podsouvat agendu, nebo dosáhnout bagatelizování zločinů Putinova režimu z americké strany. Smutně - směšné byly později prokázané triky, kdy třeba během setkání s Putinem ruská strana nabrala pro událost catering a doprovod hostesek a modelek s vědomím Trumpovy nekontrolovatelné touhy po ženské kráse. Jak mnozí účastníci setkání později dosvědčili, krásné ženy v místnosti způsobovali Trumpovou nesoustředěnost díky čemuž třeba Putin vedle amerického prezidenta nepřerušeně mediálně komunikoval předem neschválena stanoviska prezidentů.

Bezpečnost

Právě v manipulovatelnosti, či vydíratelnosti Trumpa diktátorskými režimy spočívá největší riziko případného Trumpova znovuzvolení. Jeho povrchní chápání rizik a snaha o demonstraci zdánlivých vítězství či jednoduchých řešení, může podle mnohých podnítit Trumpovou ochotu uvěřit falešným slibům Kremlu. Ačkoli konzervativní a libertariánští analytici tvrdí, že ani Trump podporu ukrajinské obraně neoslabí, existuje riziko, že by se mohl pokoušet odříznutím vojenské pomoci pro Ukrajinu dosáhnout zdánlivý a dočasný mír, který by prezentoval jako vlastní velký úspěch, a to bez ohledu na dlouhodobější garance ruské strany.   

Například podle historika ruského původu Yuri Felshtinského by Trump oslabil NATO a mohl nechat Evropu v obraně před Ruskem samotnou. Ať už to zní jakkoliv alarmisticky, předpovědi Felshtinského se v minulosti až s nepříjemnou přesnosti naplňovaly. 

Trump je ve skutečnosti spíše neřízenou střelu, kde je nutné připravit se na překvapení, spoléhat na vlastní aktivitu a zachovat klid. Trump hrozbou je, ale ne všechno co v minulosti dělal, Evropské unii reálně škodilo. Podnítil také užší spolupráci alibistických evropských států. 

 

Tomáš Lemešani

Biztweet, podpořte nás nákupem v našem eshopu

Pokud považujete texty Biztweetu za přínosné, věnujte jakýkoliv dar na Číslo účtu 1027300577/5500 IBAN: CZ1455000000001027300577 BIC/SWIFT: RZBCCZPP

Platforma Independence sleduje hrozby nezávislosti a demokracie v zemích V4 a Pobaltí

Pokud považujete texty projektu Independence za přínosné, staňte se patronem projektu