Kellner - Vinkler - Maděryč. Jak vznikl zárodek PPF?

U prvních kroků Petra Kellnera stáli hlavně další podnikavci - Milan Vinkler z Teplic a Milan Maděryč ze Zlína.

Už na přelomu režimu se všichni zabývali malým překupnictvím a pokusy o výdělky na dováženém materiálu. Každý z nich o něm a jeho hodnotě něco věděl.

Petr Kellner už přes podnik zahraničního obchodu nastudoval nákupy, způsob jednání, cenovou výhodnost, či původ zboží a možnosti jeho transportu do Československa i v značně omezeném celním režimu.

Vinkler se kolem roku 1990 zabýval obchodováním s výpočetní techniku, vlastnil malé montovny, kde z asijských součástek skládal první počítače pro teplické firmy. Mezi zákazníky byly i některé úřady, což ukazovalo na jeho schopnost jednat s lidmi z veřejných funkcí.

Kluci přes kopírky

S Kellnerem se údajně seznámili až v Praze, kde dnešní nejbohatší muž Česka v té době přibalil do celé řady svých aktivních i neaktivních funkcí a pracovních pozic také zastupování nákupu a prodeje společnosti Impromat.

Ta byla důležitá z hlediska třetí části spojenectví – Milana Maděryče. Ten ji totiž vlastnil a byl její jednatelem. Firma do Československa dovážela kancelářskou IT techniku, jako třeba tiskárny, převážně z Asie, hlavně Japonska. Pokud měla firma v dané době na chodbě tiskárnu, nebo fax značky Ricoh, zcela jistě nakupovala u Maděryče a možná komunikovala také s Kellnerem.

Podle dnes prezentovaného scénáře vznikl zárodek spolupráce ve formě prosazování společných služeb. Kellner nabízel produkty Maděryče společně s Vinklerovými doplňky a opačně.

Info z ministerstva

O tom, že nešlo o běžné obchoďáky však svědčí další nejasná informace ze začátků kariéry Petra Kellnera. Ze sporadických rozhovorů a příběhů, které PPF pustila na veřejnost se můžeme dovědět pouze to, že se parta prodejců počítačů a kopírek "dostala k informacím" o chystaném návrhu zákona o privatizaci.

Tím, že o chystaném zákonu věděli předem, stejně jako jiní vlivní muži, se bez bližšího vysvětlení pochlubil Lidovým novinám Milan Vinkler. Věděli o tom údajně díky informaci z ministerstva financí. Nikdy se však nikdo nevyslovil ke konkrétnímu zdroji. Ve výkladu to vyznívá, jako kdyby bylo běžné, že parta obchodníků s počítači a tiskárnami dostala informace o chystaném zákonu předem, a to přímo u ministerstva.
 
Čtěte také:
 
 
 

Právě prodavači Kellner s Vinklerem byli v byznysu prvních měsíců kapitalismu "chtivější" než Milan Maděryč. Ten byl údajně spokojen s roli menšího podnikavce a do byznysu mezi muže se širokými lokty se mu nechtělo.

V pozdějším příběhu Kellnera se však do velké hry zapojil. A nechyběl ani u velkých byznysů posledních let. Velký byznys mu tedy zachutnal postupem času. Jak se říká s jídlem roste chuť. A Maděryčovi chutná hodně. Podle serveru hlidacstatu.cz, se angažoval v 30 soukromých firmách, tyto firmy získaly od státu od roku 2016 (k začátku roku 2020) celkem 1344 smluv v celkové výši 2 miliardy korun.

Wika coby zárodek

Kellner s Vinklerem společně spustili vlastní projekt - v roce 1991 založili společnost Wika. Ta byla založena s jasným kalkulem nabýt kontury investičního fondu.

Právě Wika byla nutným krokem pro vznik PPF. Společnost díky splnění tehdy ne příliš přísných podmínek a jistě se znalostí prostředí, jak o povolení žádat, získala licenci pro správu investičního fondu. Dnes by šlo o mimořádně složitý proces posuzován národním regulátorem a případnými připomínkami také v cizině. Zabral by měsíce až léta. Na začátku devadesátých let to byla ovšem otázka dnů až týdnů. Ovšem jenom za předpokladu, že do investičního fondu šel někdo, kdo vůbec ví, co to je a vlivným skupinám přinejmenším neleží v žaludku, nejlépe pokud je s nimi nějak spřízněn.

Wika po zisku povolení nabývá právní formu zakladatele společnosti Správa prvního privatizačního fondu. A tento fond je tím, co už můžeme skutečně nazvat finanční skupinou Petra Kellnera. I když v ní tehdy ještě nebyl sám.

Správa prvního investičního fondu se co nevidět přejmenovala na První privatizační fond a v jaké oblasti hodlá investovat bylo ze samotného jména, alespoň co se týče obchodního zaměření, zřejmé.  
 
 
Odemknout článek

Byznys Biztweet Byznys

  • 5 Kreditů
  • Přístup k exkluzivnímu obsahu
  • Objednávka služeb
Top

Standard Biztweet Standard

  • 1 Kredit
  • Přístup k exkluzivnímu obsahu

Můj stát, moje firma aneb Z Babiše Burešem Biztweet Můj stát, moje firma aneb Z Babiše Burešem

Muj stát, moje firma

Oblíbené motto „řídit stát jako firmu“, které do české politiky přinesl fenomén Andreje Babiše, definuje změny, jimiž česká společnost prošla mezi lety 2013–2021. Populismus kombinován s politikou nenávisti přinesl na pozadí ekonomické konjunktury Andreji Babišovi nebývalou popularitu. Společnost zas nebývale rozdělil a přinesl řadu nevratných změn. Titul Můj stát, moje firma odhaluje skutečnou výši dotací, které pobírají firmy, jejichž konečným uživatelem výhod je Andrej Babiš, jejich neobvyklý úspěch v získávání veřejných zakázek či to, jak podnikatelské impérium oligarchy po jeho vstupu do politiky vzkvétalo. Kniha se věnuje také otázce konfliktu zájmů a stavu, kdy veřejné peníze slouží zájmům velkopodnikatelů. Osobitě sleduje zneužívání politicky získaných pravomocí či pokřivení konkurenčního boje a trhu jako takového. Každému čtenáři také lidsky vysvětlí, jak na tento stav doplácí život běžného občana. Pokud je náhod příliš mnoho, nejde o náhodu. A tou, zdá se, nebyl ani průnik oligarchy Babiše do české politiky. Ideálním načasováním dosáhl toho, co se žádnému jinému velkopodnikateli nepodařilo. Česko řídil jako firmu. Svou firmu.

Podpořte Biztweet Biztweet Podpořte Biztweet

Líbí se Vám skutečně odborná a skutečně nezávislá tvorba Biztweetu?  Na nezávislost se nehráme, nemáme skryté sponzory, majitele, ani dárce, kteří si kupují naši vstřícnost. 

Podporu v hodnotě 1000 CZK můžete provést v našem eshopu. Pokud chcete darovat více, stačí produkt Podpořte Biztweet naklikat v košíku opakovaně. 

Biztweet

Rusko v plamenech Biztweet Rusko v plamenech

Kniha sleduje mimořádný příběh stojící za falešnými islamistickými útoky na Moskvu, které spustily ruskou invazi do Čečenska. Na základě série oficiálních prohlášení a znalostí Alexandra Litviněnka tato výjimečná kniha ukazuje, že k útokům islamistů vůbec nedošlo. Šlo o akci naplánovanou tajnou službou FSB s cílem dosadit Vladimira Putina na post prezidenta. Kniha také popisuje transformaci bývalé KGB v síť nových tajných služeb a způsob, jak tyto služby stvořily autoritativní režim v Rusku.

marketing@biztweet.cz

Rusko v plamenech

Golden Biztweet Golden

  • 10 Kreditů
  • Přístup k exkluzivnímu obsahu
  • Objednávka služeb