Souboj na ostří nože. Jak Kellner uvázl v ruské síti

Zcela samostatnou kapitolou v příběhu PPF je podnikání v Rusku. Už samotný fakt, že se tam skupina na začátku devadesátých let vydala, svědčí o tom, že nešlo o zcela běžné české investory.

Koukat po majetku, který je v rukou lidí blízkých Kremlu či mafie, chce hodně odvahy. A nejen to. Jistě by to nešlo bez spojek přímo v centru dění. Nevyhnutné muselo být také znát poměry a stavy privatizovaných společností.

PPF má za sebou několik úspěšných ruských projektů. Investuje tam i nyní. Miliardy korun proudí hlavně do developerských projektů. Pořád jde však v kolosu finanční skupiny o menší podíl na podnikání.

Sny o průniku mezi ruské oligarchy se finančníkům kolem Kellnera nikdy zcela nesplnily. Jejich klíčovým prvkem měla být silnější podpora Fondů Petra Velikého, kterými se Kellner snažil soutěžit o některé z ruských podniků. Fondy s nejasnou finanční strukturou vtáhly majetky nemálo vlivných lidí, kteří si slibovali brzký výdělek, kterým se Kellner u každého z projektů chlubil.

Právě tlak na rychlost však nakonec vedl k několika nezdarům. Netrpělivé domáhání se účasti v privatizaci o některé klíčové ruské podniky vedlo k chybným krokům. Příliš agresivní chování českého dravce podráždilo ruskou konkurenci a tamní oligarchové vystavili PPF stopku. Ta se projevila v ústupu podpory od ruských státních představitelů a institucí, ale také v otevřených obchodních sporech hraničících s mafiánskými válkami.

Výsledkem bylo několik selhání a nákladných právních sporů. Nespokojeni byli mocní lidé v pozadí fondů, ale také politici, kteří mohli využívat argumenty o nepoctivé zahraniční správě ruských aktiv, ale i hodnot, které do fondů vložily reklamou zlákané domácnosti.

Blízký Putina i Jelcina

V českých médiích se objevily zprávy o peripetiích PPF v Rusku také. I když se to k budování image nezdolné rostoucí investiční štiky nehodilo, spor s Olegem Děripaskou nešlo zlehčovat. Ruský podnikatel totiž vedl vůči české investiční kampani velkou lobbistickou i mediální kampaň. Nechyběly zákulisní ataky a místy praktiky připomínající mravy ruské mafie. Samotný fakt, že se Petr Kellner a spol. vydali do takového prostředí a jistou dobu v něm uměli dělat vítr i místním mogulům však jistě může také leccos ilustrovat.

S Děripaskou šlo ve skutečnosti o sérii sporů. PPF se chtěla zaměřit na segment firem, který hodlal ulovit prominentní konkurent. Nejvíce však rezonoval souboj o pojišťovnu Ingosstrach.

Nejdříve si ovšem popišme, kdo je Oleg Děripaska. Muž, na kterého si dovolil Petr Kellner s partnery vyšlápnout patří k absolutnímu vrcholu ruské mocenské oligarchie. Stál u lukrativních obchodů lobbistů kolem Borisa Jelcina i převratu Vladimira Putina, který tvrdě odstraňoval většinu mogulů blízkých Jelcinově vládě. To, že Děripaska čistku nejen přežil, ale zařadil se do okruhu blízkých Putinových přátel, svědčí o jeho nemalé moci nejen v byznysu, ale také politickém a silovém zákulisí.

Děripaska, kterého majetek se odhaduje na necelých 30 miliard amerických dolarů má ve skutečnosti nezmapovaný majetek. Jak to v oligarchii bývá, velká část majetku je ovládaná nastrčenými subjekty, či lidmi, kteří ve skutečnosti majetek nevlastní, ale jen pro někoho spravují. Skutečné jmění Děripasky tak může být ještě větší, na druhé straně i on může hlídat majetkové podíly, které ve skutečnosti vlastní některý z mocných politiků kolem Putina.

Z viditelných podílů a funkcí Děripasky je vidět, že získal podíly, anebo ovládl struktury skutečně klíčových ruských podniků. Najdete ho třeba ve společnostech Basic Element, RUSAL, GAZ, Aviacor nebo několika finančních institucích.

Pokud očekáváte, že se k silným pozicím propracoval pouze talentem a tahem na branku, budete zklamaný prozaickým receptem na úspěch. Jeho tchánem je Valentin Borisovič Jumašev, zeť prezidenta Borise Jelcina a poradce Vladimíra Putina. Šikovný podnikatel byl tedy partě kolem jeho rodiny kdykoliv po ruce.

Čtěte také:

Klíčové partnerství. PPF udělala s Generali skvělé obchody

Kellnerův superkauf. Jak vydělal v České pojišťovně

Vyplať peníze a doufej, že to dopadne. Pozor na spekulativní realitní kanceláře

Fakt, že si s ním Kellner dovolil soupeřit logicky znamená, že také nebyl v ruských politických kruzích neznámou. Jinak by se v jednáních o privatizaci nedostal ani ke klice na dveřích. On se však dostal, tahal za ni a Děripaskovi skutečně nahnal strach.

PPF se po dlouhých letech podařilo až v roce 2007 od státu získat souhlas s odkupem minority v pojišťovně Ingosstrach. Nákupem skupina získala 38,5 procenta akcií bývalého majitele - oligarchy Alexandera Mamuta. Cenu odhadovaly média na 700-750 milionů eur.

Záhy se však do hry zapojil Děripaska, který zamíchal kartami do té míry, že PPF navzdory nákupu takřka vytěsnil z obchodu. Dokázal totiž prostřednictvím své finanční skupiny Bazovyj Element čtyřnásobně navýšit základní kapitál, a to údajně v paralelní době transakce. Tento postup, v případě,že je pravdivou verze PPF, kráčel po hraně zákonů. Ať je pravda kdekoliv, z pohledu PPF to vypadalo na úspěšně položenou ruskou past. V případě legitimizace kroku Bazovyj Element by totiž balík akcií PPF poklesl na zhruba deset procent a česká skupina by ztratila silnější slovo v managementu ruské pojišťovny.

To výrazně rozhodilo také partnery a akcionáře PPF v jiných zemích. Obavy prezentovala například skupina Generali, která se obávala, že ji ruský pokus českého partnera potopí. Právě italský kapitál totiž Kellner plánoval využit k nákupu i spojení ruských pojišťovacích aktiv s těmi česky-italskými. Na urychlené řešení, případně rozchod partnerství s PPF proto začala tlačit také italská nadnárodní skupina.

Společnost ruského miliardáře Děripasky odmítala, že by o její plánu navýšení základního kapitálu PPF Investments nevěděla. Bazovyj Element zveřejnila prohlášení, podle kterého je ochoten podíl PPF v pojišťovně odkoupit, ale že si za žádných okolností neumí představit rebelujícího minoritního akcionáře po svém boku.

PPF ovšem po letech snahy o průnik do ruského finančnictví nechtělo dosaženého výsledku nechat bez boje. Ruská expanze byla taktéž dlouholetým plánem vývoje společné vize PPF a Generali. Věc tedy skončila u série soudních sporů, kde PPF napadala navýšení základního kapitálu pojišťovny, ale i další údajně kriminální postupy ruského konkurenta. Mimosoudní dohoda spojena se stažením PPF z Ingosstrach byla na stole pouze za podmínek, že Děripaska vyplatí zhruba miliardu eur. To odmítal.

Přepis na Generali

Překvapivě v roce 2008 soud dal za pravdu českému stěžovateli a neuznal platnost valné hromady, která navyšovala základní kapitál Ingosstrach. Ani poté však nedošlo ke spokojenému spolužití spolumajitelů a ruská strana neustále vypuzovala českého partnera ze svých struktur. Jak případ dopadl nelze říct jednoznačně. Soudy sice rozhodly, ale akcionáři v pojišťovně nadále postupovali jako kdyby firmu ovládal každý z nich. Nejistota investorů, letité spory a spálené plány na ruskou expanzi způsobily PPF vážné ztráty.

Dodnes funguje neustálý právní i zákulisní boj Kellnera s Děripaskou. Jedna strana odmítá odejít, druhá strana odmítá připustit první k rozhodování o firmě. Šlo tedy o dlouho značně mrtvá aktiva.

PPF letitý pat vyřešila chytře a potichu. Kvůli tajnostem kolem převodu podílu ovšem nelze soudit, zda šlo o výhodný obchod, který kompenzoval letité ztráty nezdařilého průniku. Podíl 38,45 procenta Ingosstrach, který připadal skupině Petra Kellnera je podle posledních zpráv ruského regulátora v rukou italské skupiny Generali.

Převod pravděpodobně souvisí s odchodem PPF z projektů s Generali, u kterého došlo k předání Kellnerových aktiv Italům.

Problémy v USA

Skupina Generali zdá se zbavila PPF problémů a dosáhla také zchlazení hlav ruských oligarchů. Na rozdíl od Kellnera Oleg Děripaska s představiteli italského managementu jednal a pustil je také k řízení pojišťovny.

Samotný ruský mogul dostal tvrdou ránu z USA. Spojené státy ho připsaly na sankční seznam. Poslední období proto tráví zakrývání svých majitelských podílů, anebo jejich prodejem, či převáděním na spřízněné osoby. Pokud chtějí jeho firmy rozvíjet podnikání na Západě, musí zmizet z viditelných funkcí. Zasáhlo to také Ingosstrach, kde je viditelný pouze jeho desetiprocentní balík akcií.

Děripaska nyní žaluje americkou vládu, aby ho ze sankčního seznamu nebezpečných oligarchů blízkých Kremlu smazala. U některých firem uspěl, ale neustálé ztrácí další pozice. V Česku, či na Slovensku skrytě drží podíly ve známých stavebních společnostech, jako je třeba několik dcer Strabagu.

 
 
Odemknout článek

Byznys Biztweet Byznys

  • 5 Kreditů
  • Přístup k exkluzivnímu obsahu
  • Objednávka služeb
Top

Standard Biztweet Standard

  • 1 Kredit
  • Přístup k exkluzivnímu obsahu

Golden Biztweet Golden

  • 10 Kreditů
  • Přístup k exkluzivnímu obsahu
  • Objednávka služeb