Kellnerův kamarád do deště Milan Vinkler

Milan Vinkler je rozhodně jedním z klíčových mužů historie a vývoje PPF. Byl to právě on, kdo v Kellnerovi přiživil chuť na první lehké kapitalistické peníze a byl to také on, kdo v pozdějším mogulovi podpořil bující myšlenky na masivní průnik do velké privatizační hry.

Dvojice v roce 1991 založila společnost Wika, která získala licenci pro správu investičního fondu. A tak otevřela dveře vzniku pozdějšího Prvního privatizačního fondu.

Milan Vinkler je proto i dodnes uznaným zakladatelem skupiny PPF. Jeho bývalí společníci se k němu ovšem ne vždycky hlásí s ochotně. Důvodem je jeho kontroverzní kariéra, kterou vybočuje ze chtěných PR trajektorií rýsovaných v kancelářích marketingového oddělení skupiny.

V osmdesátých letech pracoval na vedoucí pozici ve sklárně v Dubí, která patřila do koncernu Sklo Union. Už tehdy tedy věděl jak se ve světě pohlavárů a lidí, kteří chtěli a věděli si vydělat na větší výhody, než ty, které byly běžnými.

Tento um mohl naplno rozvíjet po pádě bývalého režimu. Po Sametové revoluci začal obratem podnikat, přičemž prokázal i podnikatelský čich na rozvíjející, potenciální a zcela podceňován segment výpočetní techniky.

Už během rozjezdu aktivit s Kellnerem ukázal, kde bude problém při budování jeho image coby ctihodného partnera s velkým byznysovým umem. Potíž byla od počátku v charakteru Vinklerova podnikatelského postupu.

Záhadná půjčka od Kellnerovy party

Už v roce 1994 by zatčen kvůli podezření, že falšoval směnky téměř za půl miliardy korun. V podezřeních šlo o směnku v údajné hodnotě 460 milionů korun. Podle policistů Milan Vinkler zfalšoval směnku tak, že vzal pravou směnku na 60 milionů korun a před číslo 60 jednoduše připsal 4. Takové primitivní praktiky byly bohužel v dané době běžné. I v současnosti se obdobný pokus o podvod tu a tam objevuje.

Nespecifikovaný zahraniční příjemce směnky - později se jménem Tarek Assaf Bechara z Libanonu - tvrdil, že směnku podepsal pouze s vyplněnou číselnou částkou, nikoli slovní, protože oba podnikatelé měli mezi sebou dobré vzájemné vztahy.

Jméno Vinklerova obchodního partnera bylo také zapsáno v materiálu Ministerstva průmyslu a obchodu na seznamu dlužníků za zásoby z provozních jednotek vydražených v malé privatizaci.

Čtěte také:

Souboj na ostří nože. Jak Kellner uvázl v ruské síti

Klíčové partnerství. PPF udělala s Generali skvělé obchody

Kellnerův superkauf. Jak vydělal v České pojišťovně

Podle Vinklera si zahraniční podnikatel od firmy Wika vypůjčil na obchod se železným šrotem 260 milionů korun a z uvedené obchodní transakce měla mít Wika zisk dvě stě milionů. Tím chtěl vysvětlit směnku na 460 milionů.

Zahraniční podnikatel tvrdil, že si půjčil 60 milionů, později tvrdil, že šlo o 110 milionů. Obvinění se sice nepodařilo kriminalistům u soudu prokázat, ve vězení však strávil Vinkler takřka dva a půl roku. Případ nebyl dotažen ne pro neschopnost policistů, ale díky amnestii Václava Klause, která Vinklera protahujícího procesy neustálými obstrukcemi pustila na svobodu. Klaus totiž přidal také abolici "na dlouho nevyřešené kauzy".

Během pobytu za mřížemi zůstal Vinkler přirozeně stranou některých klíčových rozhodnutí, které činil rozbíhající se Kellner, a tak bylo zřejmé, že pro partnera nebude po návratu z vězení čekat otevřená náruč rostoucího oligarchy. Vedlo to i k malým mediálním třenicím, kdy hlavně Vinkler obvinil Kellnera z toho, že ho z byznysu začal vytěsňovat navzdory příslibům, že se tak jistě nestane.

 

Rozkol dvojice

Poslední investici, ve které figurovali jména Vinklera a Kellnera vedle sebe bylo ovládnutí polovičního podílu ve fotbalovém klubu Slavie Praha. Bylo to právě v době, kdy se Vinkler cítil být "na koni" a zapletl se do podivného podvodu se směnkou. Po jeho vazbě byla tlakem veřejnosti PPF nucena podíl ve fotbalovém klubu prodat.

V únoru 2003 podal Vinkler na Kellnera a manažera Investiční a poštovní banky Libora Procházku trestní oznámení v souvislosti s převodem akcií České pojišťovny. Šlo o nejlepší svědectví o zlomeném přátelství a tom, že Vinkler očekával od Kellnera více přízně ve společné budoucnosti. Ze strany Vinklera šlo spíše o mediální nátlak, který nakonec nikam nevedl.

Jasným vítězem sporu mezi zakladateli PPF a bývalými partnery je však Petr Kellner. Zatímco on se těší titulu nejbohatšího Čecha a možná i celého středoevropského regionu, podává si ruky s potentáty z autokratických režimů a u nohou mu leží celý pražský Hrad, Vinkler padl na dno společenského žebříčku. Poslední léta tráví za mřížemi, kde skončil kvůli jeho podnikatelské praxi z minulosti.

Místo rockového nářezu vězení

Doplatil na nelegální obchod při dovážení lihu z Itálie. Na clu a daních měl Milan Vinkler s kumpány neoprávněně získat 25 milionů korun. Malý podvod velkého podvodníka se odehrál ještě kolem roku 1997, tedy v době kdy byl Petru Kellnerovi pořád blízký.

Vztah po odsouzení definitivně ochladl a Vinkler se léta vyhýbal nástupu do vězení. Legendární je historka z jeho zatčení - kdy ho až v roce 2010 policajti zadrželi cestou na pražský koncert Guns N' Roses (rád se totiž chlubil, že je velkým rockerem).

Vinklerův obrázek v pozdějších letech dokreslilo další odsouzení - v roce 2015 na další čtyři roky za nedovolené ozbrojování a padělání dokladů, které souviselo s jeho snahou vyhýbat se naplnění předešlého odsouzení.

 

Tomáš Lemešani, podpořte nás nákupem v našem eshopu

Odemknout článek

Byznys Biztweet Byznys

  • 5 Kreditů
  • Přístup k exkluzivnímu obsahu
  • Objednávka služeb
Top

Standard Biztweet Standard

  • 1 Kredit
  • Přístup k exkluzivnímu obsahu

Golden Biztweet Golden

  • 10 Kreditů
  • Přístup k exkluzivnímu obsahu
  • Objednávka služeb