Rok kebabu a fake news

Brusel chce zakázat hranolky, kebab a všichni chceme méně regulace. I rok 2017 se nesl ve znamení lákavých novinových titulků a rostoucích preferencí populistů.

Přestože o činnosti slovenských europoslanců v Bruselu slovenský občan téměř celý rok nic neslyší, pár jednotlivců se to snaží změnit. Příkladem je lídr SaS Richard Sulík, který s chutí jednou za několik týdnů svého pobytu v metropoli evropské legislativy natočí nějaké to zarážející video.

V jednom z posledních Slováky varoval, že jim evropští byrokraté plánují zakázat kebab. Měla to prý dosáhnout jakási směrnice zakazující fosfáty v tomto výrobku. Jak se to populárnímu politikovi stává poměrně často, věci se neměly úplně tak, jak to popisoval ve videu, které se za krátkou dobu stalo viralem.

Europoslanci ve skutečnosti hlasovali o návrhu, který chtěl povolit používání fosfátových přísad v jehněčím, skopovém, hovězím a telecím masu určeném k prodeji. Používání fosforečnanů v kebabu tedy již zakázané bylo a europoslanci hlasovali o jakési výjimce, která platí u některých druhů párků či klobás. Používání fosfátů navíc není zakázáno, ale regulované. Návrh neprošel a vše zůstává při starém, tedy prodejci kebabu by měli dbát na menší využívání přidaných látek, které uměle navyšují hmotnost prodávaného výrobku a představují karcinogenní riziko.

Podobná katastrofa byla podle populistů na spadnutí při hlasování o hranolkách. U těch předsmažených chtěli úředníci limitovat druh výroby tak, aby obsahovaly méně karcinogenů. Cílem bylo upravit teplotní limit výrobního procesu, ne hranolky zakázat, jak však samozřejmě masivně zaznělo na sociálních sítích EU haterů a euroskeptičtích populistů.

Pokud si odmyslíme fakt, že se Evropská unie podobnými opatřeními pokouší chránit zdraví populace, fakt, že se podobnými záležitostmi zabývají europoslanci není ničím výjimečným. Podobné zákony a jejich úpravy se denně přebírají i v poslaneckých lavicích jednotlivých států. A europoslanci o návrzích hlasují, aby o nich mohli rozhodovat lidé přímo volení občany jednotlivých států.

Čtěte další komentáře autora:

Česko pod Babišem. Když jsou hlavním problémem země média

Průhonická duma. Babiš nenachází hranici

Slováci proti extremismu a všemu ostatnímu

Pokud má občan pocit, že většina regulací, při kterých sice neví co přesně znamenají, ale trápí ho, pochází z Bruselu, měl by se podívat na méně sexy titulky ale fakta. Například Británie, která postavila na kritice regulací celou úspěšnou kampaň za odchod z EU, je podle hodnocení OECD druhou nejméně regulovanou ekonomikou mezi všemi v jejím žebříčku. Gro regulací, které ji dělí od prvního místa si přitom vytvořila sama. A po brexitu samotní jeho strůjci přiznali, že celý čas lhali.

Rok 2017 prostě přinesl záplavu falešných, pozměněných a přehnaných zpráv. Další rok trollerského boje na sociálních sítích trochu překvapuje. Člověk by čekal, že výplachy předešlých minimálně dvou let k ponaučení postačí. To by však nesměla mlčící většina mlčet tak hlasitě.

Vznikl nový pojem fake news. Přinesli jej však paradoxně ti, kteří s fakty žonglují jako s hromadou šedých ponožek. Pokud se něco hodí, je to skutečná zpráva, pokud ne, je to fake news. Pojem ve velmi funkční podobě využívá nekonečná plejáda populistických politiků. Od Andreje Danka, přes Tomia Okamuru, Andreje Babiše až po Donalda Trumpa.

Do roku 2018 si tedy přejme ne nerealistický ústup od populismu politiků, ale realistickou možnost objektivnější pozornosti nenaivních čtenářů.

 

Tomáš Lemešani

Biztweet, podpořte nás nákupem v našem eshopu