Průhonická duma. Babiš nenachází hranici

Komunisté a konspirační xenofobové si mnou ruce. Díky Babišovi získávají politické pozice, o kterých mohli dosud jenom snít.

Slušný volební výsledek připomínající hegemonní vítězství dalšího levičáka Roberta Fica na Slovensku, udělal z Andreje Babiše korunního prince české politiky. Oligarcha de facto potvrdil, že jeho novou cílovou skupinou jsou voliči s extrémně levicovým smýšlením, kterým demokratické principy moc neříkají.

Důchod je víc než spravedlnost a bonusová pětistovka u pasu víc než reformní politika, kterou by po letech potřeboval minimálně důchodový systém a státní správa.

Levicových voličů je hodně. Ať už za to můžou, nebo ne, jejich lanaření je pořád nejsnadnějším úkolem politických kampaní. A uvědomil si to také Andrej Babiš, který na vlně populistické euforie obrátil kdysi pravicové směřovaní jeho hnutí ANO na ruby.

Publikaci Z Bureše Babišem si můžete objednat v eshope, či jednoduchým mailem na adrese marketing@biztweet.eu

Budiž. Každý politik má právo na volbu mezi přesvědčením a politickým obchodem. U hnutí, které díky spojenectví s autoritářským a minimálně stejně pokryteckým prezidentem Milošem Zemanem, dostalo bianco šek na české vládnutí pro rok 2018, však politické kličkování a snaha zalíbit se ohrožují demokratické principy země.

Zeman, který před čtyřmi lety označoval Babiše za křiváka, dnes o oligarchovi výměnou za toleranci prezidentské kandidatury skládá básně a neumí si vynachválit jeho kvality či schopnosti držet slovo.

Čtěte další komentáře autora:

Slovenský Ústavní soud zvládl svou roli. Premiérské ambice Babiše s trhlinami

Zeman s Babišem v tichosti ignorují ústavu

Slováci proti extremismu a všemu ostatnímu

Andrej Babiš, který si dělal ze xenofobního populisty Tomio Okamuru žerty, dnes výměnou za hlasovací podporu klubu ANO prosazuje personální nominace SPD i komunistů.

Ačkoli Babiš dohodu s nedemokratickými stranami popírá, hlasování ve Sněmovně ukazují opak. Lhaní, či úskoky miliardáře už překvapují snad jen lidi, kteří pořád věří, že do politiky šel se státotvorním úmyslem a bez snahy zlepšit si mocenské pozice v podnikání. Nebezpečnější je spíše personální důsledek nové hlasovací koalice.

Komunisté se směšným sedmiprocentním výsledkem díky dohodě s Babišem získali post místopředsedy Sněmovny a vedení dvou sněmovních výborů. Jeden – imunitní - povede Stanislav Grospič, stalinista, který v rozhovorech hrdě hlásá, že sní o návratu socialismu. Komisi pro kontrolu Generální inspekce bezpečnostních sborů zase povede Zdeněk Ondráček, bývalý komunistický policista, který se účastnil násilí během demonstrací na Národní třídě a pak proslul, když je v televizi obhajoval. Po pádu bývalého režimu podle vlastních slov dlouze brečel.

Zabrečet se mi chce také. Při pohledu na to, koho ANO do vedení dozorčích orgánů, které budou mít vliv třeba na disciplinární procesy s policisty a přístup k tajným informacím nejcitlivějších vyšetřování podporuje.

Podporu Babiše a jeho podřízených za ANO si výměnou za roli hlasovacího stroje patřičně užívají také v SPD. Pravá ruka Tomio Okamury Radim Fiala bude řídit hospodářský výbor. Pozdvižení však oprávněně vzbudila zejména zarážející podpora kandidáta do čela výboru pro bezpečnost.

K utajovaným informacím o výměnách vězňů, vyšetřováních, či k tajným bezpečnostním analýzám bude mít přístup a nepřímo na obsah vlívat Radek Koten. Ten je opravdu nositelem vlastností typických pro politika z Okamurovy SPD. Nesnáší Západ, Islám, Brusel, jako spojence Česka vidí Rusko a věří konspiračním teoriím. Muž, který má dohlížet třeba na postupy v boji proti terorismu například věří, že migrační krizi záměrně a zákeřně naplánovaly Spojené státy.

U trollování podobných vyfabrikovaných teorií na sociálních sítích se zasmějete, pokud je sdílí váš známý, trochu se rozzlobíte, ale pokud má člověk s těmito hloupými dětskými, ale nebezpečnými názory držet dohled nad opravdu vážnými úkony ve státě, na místě je malé zamyšlení.

Andrej Babiš po volbách uklidňoval. Navzdory mnohonásobným varováním, že bude inklinovat k nastolení nedemokratického autoritářského režimu vlády, tuto kritiku s posměšky odmítal a komunisty s okamurovcemi označoval za protipólní strany, se kterými nebude nijak spolupracovat. Opět však ukazuje, že jeho slovo už žádnou váhu nemá.

Voliče ANO to nezajímá. Z dlouhodobého hlediska tak zůstává pouze doufat, že si vážnost obchodu s komunisty a extrémní pravici uvědomí také samotný politický a byznysový despota. Navzdory dlouholeté kariéře se nedokázal naučit, že jisté obchody opravdu nestojí za porušení morálních hodnot.

Aktuální dění, kdy například na post ministra vnitra nominuje Lubomíra Metnara, bývalého člena hnutí BOS bojujícího proti NATO a Evropské unii, však ukazuje, že Babiš svoje hranice pořád nenachází.

 

Tomáš Lemešani

Biztweet, podpořte nás nákupem v našem eshopu