TPP vstává z mrtvých. Volný obchod má naději i v éře Trumpa
Zvolte si za prezidenta náhodný generátor žvástů ... a každý den bude dobrodružstvím. Myslel to vážně, nebo jsme byli pouze svědky další neškodné kanonády na Twitteru?
Donaldu bychom v každém případě křivdili, pokud bychom ho obvinili z konkrétní ideologie. Nebo konzistentních postojů. Například taková zeď na hranici s Mexikem možná zůstává mezi programovými prioritami, akorát se na něj neušly žádné peníze z rozpočtu.
NATO pro změnu vydrželo být zastaralou aliancí jen během kampaně. A Čína v kontrastu s ostrými předvolebními obviněními nálepku měnového manipulátora nakonec přece nedostane. Tento příběh je však o jiném. O jednom z těch kontroverzních slibů, které se Trump naplnit přece rozhodl.
První pracovní den v Oválné pracovně. Donald přímo před kamerami teatrálně podepisuje dekret, kterým Spojené státy vytahuje z Trans-pacifického partnerství (TPP) - dosud největšího obchodního bloku světa. Tedy, pokud by se dohoda dožila i ratifikace.
Přímé škody budeme počítat jen stěží. Zůstanou v rovině ztracených příležitostí. Podle propočtů Světové banky mohla TPP do roku 2030 zvýšit hrubý domácí produkt členských zemí (které by reprezentovaly dvě pětiny světové ekonomiky) v průměru o 1,1 procenta. Vzájemný obchod mezi členy - jehož růst stále nesahá na předkrizové úrovně - se mohl navýšit o dodatečných 11 procent.
Donaldovým podpisem se zároveň skončila jedna éra. Bez zbytečného patosu. Spojené státy se formálně vzdaly vedoucí úlohy v udržování a rozvíjení mezinárodního uspořádání, které budovali od druhé světové války.
Netřeba kvůli tomu hned malovat katastrofické scénáře. Patří se ale připomenout, že právě toto uspořádání dokázalo přivést svět k pohádkové prosperitě - a to v nevídaně krátkém čase. Pro ilustraci se podívejme na pár čísel Světové banky.
Zatímco od úsvitu věků do roku 1960 se globálnímu HDP podařilo narůst na 1,37 bilionu dolarů, do roku 2015 dosáhlo objem 74,3 bilionu dolarů. Pro lepší perspektivu: jen za poslední půlstoletí narostlo světové bohatství 54-násobně.
Není náhodou, že v historii lidstva nevídaný rozmach blahobytu jsme zažili právě v tomto půlstoletí. Na svědomí ho má kapitalismus, inovace, mezinárodní dělba práce a ... historicky bezprecedentní míra relativně bezbariérového mezinárodního obchodu.
Čtěte další komentáře a analýzy autora:
Brexit ztracených příležitostí. A desítek miliard eur
Mýtus o trýznivém diktátu z Bruselu
Tvrdý nebo měkký brexit? Hrozí prásknutí dveřmi
Přestože Spojenými státy prozatím lomcují anti-globalizační nálady, zdaleka ne všechny země jsou připraveny se tohoto osvědčeného receptu vzdát.
První výrazný impulz v éře Trumpa přichází právě od zbývajících jedenácti signatářů TPP. Na květnovém summitu zemí Asijsko-tichomořské hospodářské spolupráce (APEC) ohlásili, že budou pokračovat v jednáních o zavedení již schváleného textu obchodní dohody. Mohlo by se zdát, že bez vyhlídky přístupu na lukrativní americký trh nebudou zbylé země ochotné udělat ústupky, které dohoda vyžaduje. Vnitřní politické tlaky možná přece donutí od dohody odstoupit i některé další vlády. Malajsijskou například. No pak zůstává několik významných, silně exportně orientovaných ekonomik, které by iniciativu mohly udržet při životě - Singapur, Chile, Austrálie či Nový Zéland.
TPP totiž zůstává velmi perspektivním počinem. I po odstoupení její největší ekonomiky a ideového lídra. Pacifická dohoda by mohla zrušit přibližně 18 tisíc dovozních cel a jiných obchodních bariér - zejména regulaci stanovujících, kolik procent produktů musí být vyrobených z domácích zdrojů.
Přesto právě toto nikdy nebylo tak docela pointou TPP. Tradiční obchodní bariéry jsou po dekádách liberalizace beztak nízké. Hlavním cílem bylo ukotvit nové společné pravidla světového obchodu - včetně posílení pracovních práv, ochrany duševního vlastnictví či otevření internetu (dokonce i v komunistickém Vietnamu) - které vytvoří základ pro udržitelný růst a posílí obchod v nových odvětvích ekonomiky. Dostatek důvodů, aby zbylí signatáři v jednáních pokračovali.
Trans-pacifické partnerství má k zavedení ještě dalekou cestu. Samotné pokračování jednání je ale nadějným odkazem. Myšlenka volného obchodu možná ztratila svého tradičního ideového a ekonomického lídra. To však ještě neznamená, že je mrtvá.
Tomáš Púchly
Podpořte nezávislou žurnalistiku platbou na IBAN CZ8920100000002100602454, nebo se registrujte a kupte přístup k exkluzivnímu obsahu, Děkujeme