Gro podezření z nejznámější kauzy podnikatele Ladislava Bašternáka se skrývá ve složitých daňových podvodech. Ohrožení však z politického hlediska přišlo z jednoduché konstatace stavu věcí. Ministr obrany a bývalý ministr vnitra na Slovensku Kaliňák, bývalý ministr financí a dopravy Ján Počiatek, který s Kaliňákem podniká a Robert Fico bydleli ve stejné budově – luxusní rezidenci Bonaparte vlastněné kontroverzním podnikatelem Ladislavem Bašternákem.

Právě na této adrese celý příběh začíná. Pozemek na Hradním vršku v Bratislavě získal developer ještě v roce 1997 za překvapivě nízkou cenu – 14 milionů korun, což bylo vzhledem k lokalitě výrazně pod tržním průměrem. Projekt výstavby komplexu Bonaparte doprovázely od počátku kontroverze. Kontroly ukazovaly na nedostatečnou finanční připravenost developera, technické nedostatky a zpoždění realizace výstavby. Ta se nakonec táhla více než deset let. Ani poté nebylo vše v pořádku. V roce 2011 se developer měsíce přetahoval se stavebním úřadem kvůli kolaudaci. Problémem byla rozloha projektu, která přesahovala schválená povolení. Nakonec však Bonaparte zelenou dostalo.

Problémy s výstavbou nijak neodradily exkluzivní klientelu, která se poté do Bonaparte nastěhovala. Dominovalo hlavně jedno jméno – Robert Fico. „Mohu jen říci, že byt splňuje základní podmínku, kterou měl pan premiér, a to velkou reprezentační halu – asi 170 čtverečních metrů – na přijímání zahraničních politických kolegů,“ řekl pro portál pluska.sk Ladislav Bašternák. Premiér tedy od roku 2012 bydlel v apartmá o rozloze 377 čtverečních metrů, se 101,5metrovou terasou a výhledem na Bratislavský hrad, Slavín, Kamzík i Petržalku.

Slovenská média poukázala na neobvykle výhodné nájemní smlouvy. Za zmíněný nadstandard Fico platil bez energií 2650 eur měsíčně. Bašternák do apartmánu premiéra dodal i luxusní nábytek, či drahé mramorové obklady. Přímo pod Slavínem, což je nejlukrativnější oblast pro bydlení na Slovensku, má vilu s pěti patry i sám Bašternák.

Bonaparte není jediným projektem podnikatele, který na sebe poutal velkou pozornost. Dá se říct, že jde o nechvalně známého developera černých staveb. Problémy měl třeba v roce 2004, kdy začal v bratislavské Tupého ulici stavět rozsáhlý projekt bez stavebního povolení. Nerespektoval ani výzvy městské části k zastavení stavby. Dokud nepřišly sankce, bytový komplex v hlavním městě stál a prodával byty. Na zmíněné adrese údajně vlastní jeden z bytů exministr obrany ze Smeru Martin Glváč.

Podnikatel Bašternák je známý také svou vášní k luxusním automobilům. Svědčí o tom jeho četné přešlapy při řízení a vozový park, kterému kraluje limitovaná verze Bugatti Veyron. Spojuje se s tím i exces z roku 2012. Jak upozornil opoziční poslanec a pozdější šéf speciální prokuratury Daniel Lipšic, Bašternák byl v Bratislavě zadržen za rychlou jízdu právě luxusním Bugatti. Při udělování pokuty údajně Bašternák telefonoval na neznámé číslo, po čemž konajícímu policistovi zavolal jeho nadřízený a dal mu pokyn, aby zadržené vozidlo nechal být. Po příhodě zůstal přívlastek „náš člověk“.

Hlavní kontroverze, které vedení vládní strany Smer a Bašternáka spojuje, se ovšem týká podezření z daňových podvodů. Podnikatelova firma BL – 202 si měsíc po svém vzniku v roce 2012 uplatnila vůči státu nadměrný odpočet DPH za téměř dva miliony eur. Nárok na vratku měl vzniknout tak, že za necelých 12 milionů eur koupila sedm bytů od společnosti Rent and Wash. Slovenská „daňová kobra“ však zjistila, že ceny bytů byly nadhodnocené a Bašternákova firma za ně zaplatila mnohem nižší ceny. Ve stejném roce tato firma získala na vratkách dalších téměř šest milionů eur. Mechanismus přitom opět připomínal karuselový podvod.

Přes upozornění ze strany kriminálního úřadu Finanční správy a Národní kriminální agentury Slovenské republiky firma fungovala dál. Kontrola Finanční správy pochybení nenašla a samotný předkladatel podnětu kontroly, „daňová kobra“ závěr zprávy nezpochybnil. Podle tvrzení opozičních politiků, nevládních organizací a některých médií mohli celý případ pod koberec zametat exministr financí a dopravy Počiatek a dlouholetý ministr vnitra Kaliňák.

To na Slovensku vyvolalo obrovské pozdvižení a tlaky na odstoupení Kaliňáka. Situace se vyhrotila ještě víc, když slovenská policie zadržela asistenta opozičního poslance za SaS Filipa Rybaniče. Obvinili ho z ohrožení bankovního tajemství. Jako zaměstnanec banky si měl prohlížet účty ministra Kaliňáka. Podle jeho tvrzení získal dokument potvrzující bankovní převody z Bašternákových firem na Kaliňákův účet. Ministr tato podezření nedokázal vyvrátit.

Firmy napojeny na Fica s Kaliňákem si přišly za vlád Róberta Fica v přepočtu na miliardy korun. Je také známo, že si to uvědomoval samotný Fico a opakovaně se pokoušel “uklidit” pryč z vrcholových politických funkcí. Už dávno se nechal slyšet, že v roce 2014 už v politice nebude. Pokoušel se kandidovat na prezidenta a když prohrál vydíral prezidenta Andreja Kisku, aby ho nominoval za šéfa ústavního soudu. Kiskovi hrozil obviněním z daňových podvodů, což později provedl. Podle svědectví na schůzce, kde seděl také Peter Pellegrini vytáhl pod nos prezidenta dokument s jeho daňovými údaji. Jak se k daňovému tajemství dostal nikdy policie neřešila. Ficovi se teplé místečko nikdy nenašlo, a tak Slovensko přešlo do fázy, které korunuje dění v době psaní těchto řádků - roce 2014.

Čtěte také:

Ututlaná kauza: Jak Slováci pomohli únosu vietnamského občana

Nehořlavá dvojka, aneb jaké kauzy ustálí Fico s Kaliňákem

Zkušený profesionál Gašpar. Česká stopa slovenského čističe

Předcházela tomu krátká etapa, kdy zdravotně a podle svědectví alkoholem zničený Fico přenechal premiérskou funkci Petrovi Pellegrinimu - muži, který pod Ficem vyzkoušel vše co šlo od asistenta poslanca, přes náměstkovské funkcie až k pozicím ministra školství, zdravotnictví, vnitra, či informatizace. Pořád střídal předchůdce po kauze. Bylo známo, že se veřejnosti prostě líbí a je dobrou tváří pro uklidnění situace. Tak vypadalo i jeho předsedání vládě, kterou pouze dovedl k volbám v roce 2020. Ty Směr projel, strana se rozdělila a vyprodukovala své dvojče Hlas a k moci se dostal podivný excentrický populista Igor Matovič, který k vládě přizval podivnou stranu Borise Kollára Sme Rodina a strany SaS spolu so Za ľudí, kterou založil exprezident Kiska.