Šest let nestačí. Babiš důchodovou reformu nezvládá

Důchodová reforma byla Andrejem Babišem prezentována coby jedna z priorit jeho vstupu do politiky. Ministr financí a pozdější premiér však klíčový projekt, který ovlivní příští dekády nezvládl. V posledních měsících navíc ukazuje, že to ani nechce řešit.

Zřejmě se tak zařadí mezi šéfy vlád posledních 30 let, kteří důchodovou reformu coby nepopulární projekt nechávají na příští vlády. Problémem ovšem je, že časová rezerva dochází. Představitelé státu hazardují s osudy občanů, kteří žijí podle nereálných populisty šířených představ. 

„Co ekonomové vědí o tom, co bude v roce 2030? Kdo bude u vlády?“ vyrazil dech každému soudnímu ekonomovi Andrej Babiš na televizi Prima. V populistickém rozhovoru z únoru 2020 mluvil o tom, že bude důchody nadále zvyšovat, a že nikdo nemůže vědět jaká situace bude ve veřejných rozpočtech o deset let. 

Přidal se tak k východoevropským populistům, kteří u důchodové politiky otevřeně lžou. Třeba slovenský předseda parlamentu Andrej Danko ze Slovenské národní strany použil v televizní diskuzi před pár týdny takřka stejná slova jako Babiš. Ekonomové prý pouze straší a nemůžou vědět co bude za dvacet let. 

Víme a přesně

Problémem v souvislosti s důchody ovšem je, že vědí. A to stejně tak přesně, jako to, že dnes třicetiletý občan bude mít za deset let čtyřicet. 
 
Stát ze sociální pojišťovny disponuje přesnými informacemi o věkovém rozložení populace. Podle demografických údajů ví velmi přesně odhadnout kolik lidí bude ve kterých obdobích platit odvody a kolik lidí bude pobírat důchody. Dnes je situace příznivá. Navzdory nekoncepčním zvyšováním důchodů je pořád lidí, kteří odvody platí tolik, aby zaplatili důchody pobírané penzisty. 
 
Problémem ovšem bude období, když se populačně silné ročníky takzvaných Husákových dětí dostanou do důchodu a naopak odvody bude platit populačně málo početná skupina dnešních třicátníků a čtyřicátníků. Už při dnešní neúnosné odvodové zátěži platit důchody nezvládnou. Stát se proto bude muset neúnosně zadlužovat, anebo radikálně škrtat výši důchodů. Klidně se tak může stát, že nový penzista dostane z roku na rok o polovinu menší důchod než jiný důchodce pobíral před ním po dobu dvacet let. 

Pouze slib

"Já nevím, co je důchodová reforma. Já vím, že budeme zvyšovat důchody,“ přidal Babiš další marketingové tvrzení v relaci Partie na Primě.

Vláda podle Andreje Babiše hodlá zakotvit další zvyšování důchodů i do rozpočtových rámců na následující roky po skončení funkčního období Sněmovny. Mohlo by tak jít o podobnou situaci jako se stala na Slovensku, kde vládní Směr zavedl stropy odchodu do důchodu do ústavy a bude velmi těžké zákon prolomit. 

I když je pro Andreje Babiše důchodová otázka zjevně jen marketingovým nástrojem, nutno říct, že ekonomickou progresivitu neprojevuje ani jeho koaliční partner ČSSD. Ministryně práce, sociálních věcí a rodiny Jana Maláčová navrhuje několik důchodových změn, které nazývá reformou. Jde však pouze o opatření, která mají sledovat zvyšování důchodů, anebo jejich spravedlivější přerozdělování. Zcela neřešenou je právě ona otázka, odkud budou v daných mechanizmech peníze pocházet. 

Návrhů na změny má údajně několik, ale dosud představila tři základní verze změny.

Spravedlivá varianta

Počítá ve zkratce se zavedením vyšších důchodů pro všechny. Počítá s radikálním navýšením daní tak, aby firmy zaplatily vyšší penze. Základní důchod by měl tvořit 30 procent průměrné mzdy.

Spravedlivá varianta počítá s bonusem na dítě. Výše bonusu je stanovena na 500 korun. Jde o zcela zjevný nápad bez analytické studie.

Čtěte také:

"Za to může Brusel". Co znamená gold-plating a co způsobuje?

Katastr nestíhá. Stát na kolaps nereaguje

Obsah, který přináší víc

Dobrým nápadem této varianty je bonusová motivace pro penzisty, kteří chtějí pracovat navzdory nároku na důchod.

Technická varianta

Stávající důchodový systém má přenášet do nové struktury. De facto by vše zůstalo při starém. Musely by však radikálně vzrůst daně.

Úsporná varianta

Realističtější verze, která počítá s nižšími penzemi a jejich spravedlivějším rozdělením. Nemusela by vyžadovat výraznější daňové zásahy, problémem je politická neprůchodnost. 

Premiér bez toho, aby uvedl, že důchodovou reformu sliboval připravovat sám ministryni práce kritizuje. Zakládá vlastní pracovní skupinu, která však do velké míry kopíruje nápady z ministerstva práce. Už nyní vláda přiznává, že v aktuálním funkčním období nezvládne položit ani základy penzijní reformy. 

 

Tomáš Lemešani, podpořte nás nákupem v našem eshopu