Benevolence podsvětí a místní správy k pobytu východoevropského tunelářského miliardáře vyjde draze. Pořád se mu však daří vyhýbat se spravedlnosti před tuzemskými soudy. Musel by u nich vyslechnout příběh, který zná celé Česko. A on ho pořád popírá.

Kožený, který také komerčně získal irské občanství není postižen navzdory mezinárodnímu zatykači Česka i Spojených států amerických.

V roce 1979 rodiče Viktora Koženého s tehdy 15-letým synem emigrovali do Mnichova. Následně v roce 1982 odešel Kožený studovat do USA. V roce 1989 získal na Harvard University bakalářský titul v oboru ekonomie. Půl roku pak pracoval v Londýně jako investiční bankéř u firmy Flemmings.

Role nižšího bankéře mu však neseděla a jeho ambice sahaly mnohem výš. Správně pochopil, že jeho bakalář z Harvardu zaujme mnohem víc v domovině -- Česku. 

V roce 1991 se Kožený vrátil do Prahy a okamžitě vstoupil do bující kupónové privatizace. 

Úsměvy a celebrity

Díky masivní reklamě, ve které mu tváře propůjčili desítky českých celebrit naivní obyvatelství uvěřilo slibům jeho privatizačního fondu. Harvardské investiční fondy nakoupily přes milión kupónových knížek díky slibu desetinásobného zhodnocení.

V roce 1996 bylo šest Harvardských investičních fondů kuponové privatizace z první vlny spolu s firmou Sklo Union Teplice transformováno na Harvardský průmyslový holding.

V srpnu 1997 vstoupil Harvardský průmyslový holding do likvidace s likvidátorem Borisem Vostrým. Ten na sklonku roku 1997 realizoval po fingované veřejné soutěži prodej Harvardského průmyslového holdingu firmě HCMW,  

Ázerbájdžánské dobrodružství

14. října 2003 vydal Obvodní soud pro Prahu 4 na Koženého a jeho kolegu Borisa Vostrého mezinárodní zatykače.

Podobných podvodů se Kožený dopouštěl také v Ázerbájdžánu. Čelí tam podezření, že nalákal skupinu soukromých investorů k účasti na ázerbájdžánské obdobě české kupónové privatizace, která však skončila krachem. Investoři o vložené prostředky přišli a podezírají Koženého, že podstatnou část z nich zpronevěřil. Dva bývalí američtí úředníci souhlasili, že budou svědčit proti svému bývalému zaměstnavateli Koženému v ázerbájdžánské úplatkářské aféře. 

V roce 2005 byl Kožený na Bahamách na základě americké žádosti o vydání zadržen. V USA byl s dalšími dvěma muži obviněn z úplatkářství velkého rozsahu, kterého se měli dopustit v Ázerbájdžánu.

V dubnu 2007 byl propuštěn na Bahamách z vězení a v říjnu 2007 rozhodl bahamský odvolací soud, že do USA vydán nebude. Spojené státy prohlásily, že budou o vydání nadále usilovat. K dispozici mají ještě dva stupně odvolání.

V červenci 2007 odmítl ministr vnitra Ivan Langer žádost bývalého policejního vyšetřovatele Václava Lásky o zbavení mlčenlivosti, aby mohl v USA vypovídat v kauze Viktora Koženého. Podle mluvčí Aleny Vokráčkové byla důvodem „odlišnost právních systémů obou zemí“.

Pirát z Prahy

V únoru 2008 začal před Městským soudem v Praze proces proti Koženému a proti jeho společníkovi Borisi Vostrému, který žije v Belize. Oba jsou stíháni jako uprchlí. Kožený vyzval žalobce, aby zveřejnil obžalobu, což žalobce odmítl. Kožený proto vyzval své obhájce ex offo, aby obžalobu zveřejnili oni.

Za trestnou činnost byli pravomocným rozsudkem Vrchního soudu v Praze z října 2012 odsouzeni Kožený i Boris Vostrý. Soud jim uložil tresty deset a devět let vězení. Muži podváděli při obchodech s cennými papíry a způsobili podle verdiktu škodu přes deset miliard korun. Oba jsou stíháni jako uprchlí, škodu mají nahradit. Kožený měl zaplatit zhruba 8,3 miliardy a úroky, Vostrý přes 2,2 miliardy a úroky. Kožený žije na Bahamských ostrovech, Vostrý zřejmě ve střední Americe, mluví se o Belize.