Z Bureše Babišem: Záhada za záhadou
Jednou z hlavních nezodpovězených otázek historie Andreje Babiše a Agrofertu je samotná polemika o tom, kdo vlastně za Agrofertem stál. Ukázka knihy Z Bureše Babišem.
Ačkoli podle střípků u postupných bojů a akvizic lze dedukovat ,,penězovody" a struktury uvnitř skupiny, akcionářská identita lidí, kteří léta pomáhali Andreji Babišovi k pozici jednoho z nejvlivnějších lidí v regionu, není dodnes známa. A Babiš ji jednoduše odmítá prozradit.
V roce 2004 obletěla tiskové kanceláře překvapivá a velkolepá zpráva. Podnikatel Andrej Babiš se stal jediným vládcem skupiny Agrofert.
Až do jara 2003 totiž podle verze Andreje Babiše patřila Babišovi 55procentní většina. Druhým nejdůležitějším akcionářem byla švýcarská skupina Ameropa. V dubnu 2003 měla Ameropa svůj podíl prodat Babišovi.
Záhadou zůstává už samotný fakt, za jakých podmínek Babiš většinový balík akcií nakoupil. Do roku 2000 podle auditu vydělal zhruba osm milionů korun. Během této doby ovšem koupil balík 45 procent akcií Agrofertu, kterého tržní cena podle znalců dosahovala zhruba 900 milionů korun.
Publikaci Z Bureše Babišem si můžete objednat v eshope, či jednoduchým mailem na adrese marketing@biztweet.eu
Oligarcha ani Ameropa dlouho detaily o majetkových poměrech v Agrofertu nezmiňovaly. Společnost Ameropa je sice podle popisu a PR firmy známou rodinnou společností Andrease Zivy, její vlastní majetková struktura však budí otazníky také v zahraničí.
Firma byla založena v roce 1948. Podle dostupných údajů sídlí v Basileji. Během privatizace Unipetrolu, u které měla být Ameropa klíčovým obchodním partnerem a většinovým akcionářem Agrofertu, se v českých médiích objevily polemiky o tom, že za podnikem ve skutečnosti Zivy nestojí.
Čtěte také:
Z Bureše Babišem: průnik do ODS
Z Bureše Babišem: Elena Trenčianska
Z Bureše Babišem: Jak to bylo s StB?
Z Bureše Babišem: Na nože se sedlákem
Polemizovalo se o tom, že většinu akcií ve skutečnosti drží Marc David Rich - americký obchodník s ropou, který byl ve státech odsouzen k devíti letům vězení za nelegální obchody s embargovanou íránskou ropou v osmdesátých letech.
Za tuto verzi mluvil i fakt, že po tom, co byl Richův skutek amnestován prezidentem Billem Clintonem, nahlásil trvalé bydliště na neutrální půdu – do švýcarského města Baar, tedy stejného města, kde sídlí další zajímavá část Babišova tajemství – firma O.F.I. Rich navíc společně s Ameropou vlastní firmu Kolmar Petrochemicals.
Podle verze Andreje Babiše je Richovo propojení s Ameropou a O.F.I. pouze náhodou. Ameropa se podle Babiše stala na krátkou dobu většinovým majitelem Agrofertu poté, co v roce 2002 odkoupila balík akcií společnosti O.F.I., která v Agrofertu působila od legendární valné hromady, kterou Babiš z jeho holdingu vytěsnil Petrimex.
O.F.I. (Ost Finanz und Investition), tedy firma, za kterou stojí podle Babiše jeho spolužáci ze střední školy, ale jejich identitu odmítá prozradit, sídlila jako schránka ve městě Baar. Žádný z představitelů firmy, která pomohla Babišovi po desetiletí nakupovat nejvýznamnější české a slovenské podniky, v médiích nikdy veřejně nevystoupil.
Zastupoval ji Libor Široký, bývalý tajný komunistický policista, který dnes vede dozorčí radu Agrofertu. Záhadný investor z devadesátých let tedy spíše působí jako český subjekt, který využil švýcarskou schránku jen jako kličku k anonymitě.
Ukázka kapitoly z publikace Z Bureše Babišem, Tomáš Lemešani