Přijetí evropských emisních regulací bylo podle českého průmyslu kontroverzní

Těsné přehlasování odpůrců přísnějších pravidel pro emisní limity v průmyslu podle českého svazu vyvolává pochybnosti. Postoj českých vlád považuje průmysl za zradu.

Prosazení přísnějších emisních limitů pro průmyslovou produkci v Evropské komisi doprovázely chyby a diskutabilní argumenty. Myslí si to Svaz průmyslu a dopravy České republiky (SPČR), který poukazuje na to, že české velké výrobny sáhnou kvůli údajně zbytečně přísné evropské regulaci hluboko do kapes.

„Navržené limity jsou zpřísněním původního návrhu Komise a naprosto nerespektují reálné technicko-ekonomické možnosti průmyslových firem. České podniky budou muset mnohá svá aktuální technologická řešení opět přepracovat a budou nuceny investovat, dle odhadů dalších 15-20 miliard korun," uvádí pro Biztweet SPČR.

Svaz poukazuje také na to, že průmyslníci již investovali nebo investují významné prostředky na opatření vyžadovaná Směrnicí o průmyslových emisích, které musí splnit do konce roku 2019. Podle studie z roku 2010 se nutné investice v Česku odhadují na cca 35-40 miliard korun.

Nový dokument Evropské komise – BREF posouvá legislativní požadavky dál a nabývá účinnosti pouze o rok později, tedy v roce 2020. Podniky tedy investovaly desítky miliard do ekologizace, aby vyhověly regulaci, která měla vejít v účinnost nejpozději v roce 2019. Nyní jim Evropská komise nařizuje plnit přísnější limity platné jen o rok později.

Přísnější národní limity schválené Evropskou unii se týkají emisí oxidu siřičitého, oxidů dusíku, nemetanových těkavých organických látek, amoniaku a prachových částic do velikosti 2,5 mikrometru. Jejich hlavním zdrojem je doprava, vytápění, průmysl a zemědělství. Podle odhadů Evropské komise způsobila špatná kvalita ovzduší v EU v roce 2010 asi 400000 předčasných úmrtí.

Komise už v minulosti kritizovala přistup zejména východoevropských zemí. Nové pravidla některé státy dokonce označily za málo ambiciozní a považují je za výsledek populistického tažení průmyslníků z východní Evropy.

„S navrženými parametry země V4 nikdy nesouhlasily, není pravda, že by byla legislativa „ušita na míru“ zemím V4. Naopak, zástupci V4 po celou dobu, stejně tak jako při konečném hlasování, tyto parametry odmítali a podávali odůvodněné připomínky,“ odmítá ústupky ze strany Bruselu SPČR.

Čtěte také:

Slovensko sanuje Babišův odpad v Bratislavě. Stát to vyjde na 770 milionů korun

Větrná smršť povalila stromy za stamiliony

Češi proti ekologickým plánům EU. Brusel je příliš rychlý a důsledný

Svaz průmyslu a dopravy prý od počátků procesu schvalování komunikoval s provozovateli dotčených podniků, národní technickou pracovní skupinou, zapojenými resorty životního prostředí, průmyslu i zahraničních věcí, či průmyslovými svazy některých členských států. Česká ministerstva svaz dokonce oslovil s žádostí o uplatnění žaloby vůči rozhodnutí Komise. Vláda však nereagovala a tak se žalobou na Evropskou komisi přišla jako první polská vláda.

Česká strana tak žádala připojení se k polské žalobě. Navzdory příslibu Babišovy první vlády, která později nezískala důvěru, vláda od slibu připojit se k žalobě ustoupila.

„Je to vysoce rizikové jednání a negativní signál od vlády. Mrzí nás, že vláda nezohlednila právní fakta a souvislosti, na které jsme upozorňovali, a nehájila zájmy České republiky. Rozhodnutí vlády vnímáme jako politické a ne jako věcné. V tomto musíme znovu podotknout, že samo Ministerstvo životního prostředí se při hlasování ve výboru o tomto rozhodnutí vyslovilo proti návrhu. Bývalé vedení Ministerstva průmyslu a obchodu, stejně jako to současné, nám v této věci opakovaně vyjádřilo podporu,“ kritizuje rozhodnutí SPČR.

Podle českého svazu průmyslu stojí za napadení hlavně způsob jakým byly přísnější limity přijaty. Schválená verze BREF údajně obsahuje úpravy, jež byly účastníkům jednání rozeslány na poslední chvíli a které měly formou individuálních ústupků uspokojit kritiky a získat tak převahu potřebnou pro schválení.

Dokument nakonec opravdu prošel těsnou většinou 0,14 procenta hlasů. Proti přitom byly kromě Česka také Německo, Bulharsko, Rumunsko, Slovensko, Finsko a Maďarsko. Jejich obyvatelstvo představuje 34,86 procenta obyvatel Evropské unie. Blokační menšina je přitom 35 procent obyvatel Evropské unie.

 

Biztweet, podpořte nás nákupem v našem eshopu