Masová deportace v USA. Jaký by byl dopad na ekonomiku?

Nejen Donald Trump, ale celá Republikánská strana staví svou politiku na poptávce velké části americké společnosti vyřešit nelegální migraci do USA. Hovoří o velké deportaci. Co by to znamenalo pro ekonomiku státu?

Začneme tím, že se tento text pokouší popsat chladně a technokraticky vliv nelegálních migrantů a jejich případné deportace na ekonomiku Spojených států amerických. Z lidskyprávního hlediska, či hlediska systematické politiky a demokracie je samotná myšlenka násilné hromadné deportace přinejmenším hloupou a nesystémovou..

V době psaní těchto řádků jsou však šance Donalda Trumpa s chutí mstít se všem a všemu reálné, a proto nelze vyloučit, že dojde i na bezprecedentní kroky příští americké reprezentace. Jedním z hlavních Trumpových slibů je přitom masová deportace všech nelegálních migrantů. 

V rámci kampaně hovoří Trump o deportaci zhruba 12 milionů lidí. Podle průzkumů tuto vizi podporuje až 55 procent amerických voličů. Je tedy zřejmé, že na strategii, která mu může vyhrát volby Trump vsadí. 

Radost to ovšem nedělá průmyslníkům a podnikatelskému prostředí obecně. Migranti totiž pomáhají vyplňovat mezery v pracovních místech, které Američané nejsou ochotni dělat. Nejvíce je práce přistěhovalců vyuźívána v zemědělství, službách (zejména pohostinství)  a stavebnictví. 

Podle ekonoma z Queens College Francesca Ortegy tvoří přistěhovalci zhruba 10 procent produktivity celých těchto odvětví. Steven Camarota, ředitel výzkumu antiimigračního think-tanku Center for Immigration Studies, přitom odhaduje, že v pracovní síle USA je zhruba devět milionů neoprávněných přistěhovalců a že by bylo možné deportovat zhruba jeden milion z nich ročně.

Čtěte také: 

Rekordní pokuty pouze nepříjemnost. Trump na kandidatuře zatím vydělal asi 4 miliardy

Analýza neřízené střely. Je Trump pro Evropu hrozbou?

Pokud se na otázku možné deportace a náhrady americkými obćany dívají zástupcové podnikání, snaží se apelovat na zdravý rozum. Většina z nich, i když se snaží úvahy komentovat technokraticky a chladně, varuje, že případná náhrada domácími pracovníky povede k ekonomickým ztrátám. Potenciální američtí pracovníci jsou podle většiny zástupců podnikatelů méně kvalifikovaní, méně zkušení a méně motivováni. Dožadují se přitom vyšších platů a lepších pracovních standardů. Problémem hledání náhrad je přitom také nízká míra nezaměstnanosti USA. 

Odborníci poukazují také na historii. Podobné hromadné deportace řešily Spojené státy také v šedesátých letech, kdy byly deportovány miliony Mexičanů, kteří nahrazovali pracovní sílu od dob Druhé světové války, kdy američtí muži bojovali s Hitlerem. Výsledkem deportace nebyl nábor Amerićanů ale masivní mechanizace, tedy nahrazení lidské pracovní síly stroji. Paradoxně to vedlo k dalšímu propouštění Američanů (podniky pochopily, že mechanizace je levnější než lidská síla)  a stagnaci mezd. 

Podle všeho navíc existuje datami podložena korelace mezi potřebou amerického pracovního trhu a migraci. Zjednodušeně řečeno, kdyby migranti nevěděli v USA najít práci, do států by neemigrovali. 

Případná snaha naplnění “největší deportaćní akce historie”, jak to Trumpova kampaň označuje, však bude podléhat schválení Kongresem.

 

Tomáš Lemešani

Biztweet, podpořte nás nákupem v našem eshopu

Pokud považujete texty Biztweetu za přínosné, věnujte jakýkoliv dar na Číslo účtu 1027300577/5500 IBAN: CZ1455000000001027300577 BIC/SWIFT: RZBCCZPP

Platforma Independence sleduje hrozby nezávislosti a demokracie v zemích V4 a Pobaltí

Pokud považujete texty projektu Independence za přínosné, staňte se patronem projektu