Mise soudruhů. Vznik Babišova impéria připomíná tajnou akci StB

Impérium Andreje Babiše vzbuzuje respekt. Miliardy a příběh, který úspěšný oligarcha a politik šíří, působí jako success story. Ve skutečnosti by však respekt jiného charakteru mělo vzbuzovat pozadí obchodů, které za budováním sítě firem stálo. Záhadní obchodní partneři, akcionáři, nepochopitelné kroky konkurence a tajemné know-how jsou přikryty neprůhlednou dekou vztahů a vazeb. Jedna z mála stop ovšem směřuje do dob, na které chtěli všichni zapomenout. Klíčoví manažeři Babišových firem často,

Společnost se po Sametové revoluci hodlala s poskvrněnou minulostí vypořádat morálně a demokraticky. Všichni předpokládali, že tajní policisté a udavači kvůli ostudě zalezou někam do kouta. Dlouholetý prominenti a chráněnci bývalého režimu však naopak záhy vrátili úder. Po pár letech bagatelizují svou roli v socialistickém zřízení a informace, které získali nemorálním způsobem, využili k vybudování rozsáhlých majetků.

Mít na někoho složku se vyplácí léta a nejen v politice. Obchodní rival, či partner v případě, že na něj něco máte, jedná mnohem smířlivěji a podle vaši vůle.

Příkladem může být třeba záhadný spor státní firmy Petrimex se soukromou společností Agrofert, která se od něj nechtěně odtrhla.

2.5. 1995 zapsal Krajský obchodní soud v Praze zvýšení základního jmění společnosti Agrofert z milionu korun na 4 miliony korun. Tento krok byl rozhodující, umožnil totiž Andreji Babišovi a jeho partě dostat mateřský Petrimex do pozice menšinového akcionáře. Podkladem pro tento zápis v obchodním rejstříku se stal zápis z jednání mimořádné valné hromady akciové společnosti Agrofert, která se údajně odehrála 13. 2. 1995 v sídle státní akciové společnosti Petrimex.

Samotný Petrimex však rozhodnutí popřel. O tom, že s krokem svých manažerů nesouhlasil svědčí i žaloba, kterou na platnost valné hromady státní podnik podal. Ředitel Petrimexu Marián Mojžiš však bez vysvětlení nepochopitelně od právní bitvy ustoupil ustoupil a Petrimex svůj zbylý podíl Agrofertu prodal za dodnes nepopsaných podmínek Babišovi. V případě pokračování sporu měl přitom docela solidní šance miliardový státní majetek uhájit a nechat v rukou vlády.

Knihu Z Bureše Babišem pouze na našich stránkách nabízí českým čtenářům objednávku knihy s dárkem na libovolnou českou adresu. Stačí uhradit 169 CZK na účet 1027300577/6100. Do poznámky pro příjemce stačí napsat své jméno a na adresu marketing@biztweet.eu zaslat adresu, kde si knihu přejete dodat.

Podobně neobvyklá je i tajemná struktura záhadného investora O.F.I. ze Švýcarska, který pomohl Agrofertu Petrimex z podniku vytlačit. Andrej Babiš opakuje verzi o tom, že jde o bývalé spolužáky z lycea v Ženevě. Tuto školu však v mládí Babiš navštěvoval pouze pár měsíců a verze, podle které měli krátkodobí spolužáci Babišovi po dlouhých letech důvěřovat natolik, aby mu svěřili nemalý balík peněz, vzbuzuje oprávněné dotazy. V Česku ji zastupoval bývalý komunistický rozvědčík s úzkou spolupráci s KGB Libor Široký. Dnes vede dozorčí radu Agrofertu.

Také západní expanze řídili lidé, kteří detaily o tamním byznysu znali z odposlechů a tajných spisů. Jedním z nich je Jozef Kubů, který jako rozvědčík sbíral informace o podnikatelích z Rakouska a Německa. Muž, který se k Babišovi dostal také skrz StB - po doporučení kolegy Širokého - vedl několik byznysů Agrofertu, působí také jako podnikový právník a krátce usiloval o proražení do vedení v pražském hnutí ANO.

Německou část Agrofertu navíc hlídá Rüdiger Geserick. Ten byl německými médii během několika korupčních kauz nařčen ze spolupráce s tajnými službami v Berlíně i Praze. S Andrejem Babišem se zná z osmdesátých let a kritika zasáhla také nevýhodné prodeje aktiv, které v minulosti řídil v prospěch Agrofertu.

Práce spojila Babiše také s Radmilou Kleslovou. Advokátka, která během socialismu patřila mezi elitu tajné policie, byla v osmdesátých letech připravována na dlouhodobou zahraniční misi. S její nynějším stranickým šéfem se seznámila jako zástupkyně několika významných společností, o které měl Babiš zájem. Nakonec na dva roky usedla také do dozorčí rady Kosteleckých uzenin.

Ještě větší důvěře se těší Alexej Bílek. Babiš přesvědčenému komunistovi, který vystudoval Vysokou školu ÚV KSČ a stýkal se se špičkami SNB, důvěřuje do té míry, že sedí v radě protektorů, která hlídá Babišův majetek ve svěřeneckých fondech.

Nemožno opomenout ani samotného zakladatele a dlouholetého šéfa Agrofertu Andreje Babiše. Dnes český premiér v demisi je podle pořád platného verdiktu soudu veden v archivech StB jako agent StB oprávněně. Kromě jiného měl přinášet informace o kolegech, či nadřízených.

Komunikace a vazby s tajnými policisty měla i další zhruba desítka Babišových manažérů. O spolupráci, či styky s tajnými se mluví třeba v případě bývalého člena představenstva Agrofertu Jana Kadaníka, či místopředsedy představenstva Romana Karlubíka. Kromě anonymních svědectví a jiných nepřímých indícií však dnes nemožno najít přímé důkazy.

Kteří estébáci kryjí Babišovi záda:

Alexej Bílek

Vystudoval Vysokou školu politickou Ústředního výboru KSČ. Stranická vysoká škola měla vychovávat politické kádry, i když v očích veřejnosti nemělo tamní studium velkou prestiž.

I po pádu komunismu v devadesátých letech působil ve společnosti Futura, která vydávala komunistický deník Haló noviny. Stal se také členem rady Česko-ruské společnosti.

Podle magazínu Reportér se Andrej Babiš s Alexejem Bílkem seznámil v roce 1994. V roce 2007 měl Babišovi pomoci dostat za mříže polského lobbistu Jacka Spyru, který od podnikatele žádal úplatek ve výši deseti milionů korun za zastavení údajného polského vyšetřování role Andreje Babiše při privatizaci společnosti Unipetrol polskou PKN Orlen. Působí však hlavně jako podnikový právník Agrofertu. Je také mezi protektory, kteří řídí svěřenecké fondy Andreje Babiše.

Libor Široký

Člen vedení Babišových podniků se uměl vždycky postavit na správnou stranu, která byla u moci a slibovala výhody a perspektivu. Ještě během střední školy vstoupil v roce 1969 do Leninského svazu mladých, což nebyla běžná socialistická družina, ale spíše přípravka budoucích komunistických lídrů.

Po maturitě vystudoval Právnickou fakultu v Praze. Po studiu se zaměstnal v podniku ČKD, ale záhy začal zjišťovat možnosti, kde by se uplatnil lépe a získal lepší kariérní možnosti. Řešení našel, když nastoupil do správy Sboru národní bezpečnosti (SNB). Šlo o kontrarozvědný orgán, který se zaměřoval na hledání vnitřních nepřátel.

Jeho pracovní činností byla v podstatě věci různorodá likvidace politické opozice. Pracoval na oddělení, které se zabývalo ideologickou diverzí a emigrací. Studoval a sledoval například kroky Rádia Svobodná Evropa. Založil také svazek na herce Petra Štěpánka. Léta ho pak sledoval a šikanoval.

Od září 1986 působil Libor Široký na oddělení tajné služby, které mělo za úkol sledovat ukrajinské nacionalisty. Podle archivu bezpečnostních složek mělo oddělení úzkou spolupráci s ruskou KGB. Zářivá kariéra tajného policisty pokračovala na analytickém oddělení, kde vyhodnocoval informace různých oddělení, až v roce 1990 v tajné policii skončil.

Jeho podpis přitom nesou naprosto osudové body podnikového vývoje. Byl to právě on, kdo přišel se zájmem ze strany záhadného investora – švýcarské společnosti O.F.I. Ani sám Široký o majitelích O.F.I. nemluví. Postupem času zůstal ve strukturách holdingu Agrofert, kde dnes vede hlavní dozorčí orgán skupiny.

Rüdiger Geserick

S Babišem se seznámil podle vlastních slov ještě během obchodních jednání s Petrimexem v osmdesátých letech. Geserick byl managerem společnosti Metallgesellschaft AG z Frankfurtu nad Mohanem. Na slovenském podnikateli se mu od počátku zalíbily schopnost držet slovo, či neobyčejný talent v řízení lidí.

Pochvalné řeči pocházejí zejména z ročenek holdingu Agrofertu. Českým novinářům je Geserick známý jako tajemný manager, který pravidelně odmítá jakkoliv laděné žádosti o rozhovory.

Geserick je ředitelem SKW Piesteritz. Na starost dostal také restrukturalizaci pekárenské skupiny Lieken. Jeho benefitem pro Agrofert je zejména dobrý vztah s komunálními politiky a politiky ve vedení spolkové země. Podle některých německých médií v minulosti udržoval čilé kontakty s výzvědnými službami na východě.

Jozef Kubů

Původem Slovák, který se přestěhoval do Znojma, vstoupil do komunistické strany ještě jako student. Do socialistické ekonomiky vstoupil jako úředník ve Státní bance československé. Velmi užitečné zkušenosti začal sbírat počátkem sedmdesátých let, kdy nastoupil do komunistické hospodářské kriminálky ve Znojmu.

Koncem roku 1975 byl zaměstnán jako tajný policista v rozvědce StB. Během jeho dlouholeté špionážní praxe se zaměřoval zejména na sbírání informaci o tajné činnosti agentů působících v Německu. Od roku 1979 působil Jozef Kubů jako diplomat v Berlíně i Vídni.

V roce 1985 se Kubů vrátil do Československa, kde byl zástupcem náčelníka 37. odboru rozvědky SNB. I nadále mu díky zkušenostem ,,připadla" práce týkající se dění v Rakousku a Německu.

V roce 1989 byl agent vyslán na zdokonalovací kurz do Moskvy. Odtud se v roce 1991 vrátil domů, když působil v bývalém podniku zahraničního obchodu Koospol. Zřejmě v tomto období se seznámil s Andrejem Babišem.

Spolupráci navázali, když byl Jozef Kubů prokuristou ve společnosti Agropol. V roce 1996 už tuto funkci vykonával v Agrofertu.

Po roce 2002 se načas odmlčel a působil jako advokát. Po Babišově boku se opět objevil po jeho vstupu do politiky. V roce 2014 Mladá fronta Dnes zveřejnila zprávu o tom, že jako špičkový člen pražského ANO jednal o zrušení buňky na Praze 1. Mluvčí politického hnutí ho však v reakci na článek označila za řadového člena.

 

Tomáš Lemešani, podpořte nás nákupem v našem eshopu

Odemknout článek

Standard Biztweet Standard

  • 1 Kredit
  • Přístup k exkluzivnímu obsahu
Top

Byznys Biztweet Byznys

  • 5 Kreditů
  • Přístup k exkluzivnímu obsahu
  • Objednávka služeb

Golden Biztweet Golden

  • 10 Kreditů
  • Přístup k exkluzivnímu obsahu
  • Objednávka služeb