Privatizace státní moci pokračuje

Národ dostal všechny informace a rozhodl. Skutečný odpor k letem minulým neexistuje a lidi obdivují oligarchizaci.

Miloš Zeman jako představitel jedné éry české politiky na jedné, Jiří Drahoš jako apolitický kandidát a představitel možné změny na straně druhé. Vítězství Zemana v českých prezidentských volbách 2018 je skutečným zrcadlem českého národa. Ten sice politiku, klientelismus, či oligarchii tvrdě kritizuje, ale ve skutečnosti nositele těchto jevů obdivuje.

O tom, že protikorupční tažení, výměna starých politických struktur, či boj s klientelismem v politice patří pouze do rétorických cvičení svědčí samotný vítěz. Ten ztělesňuje vše, co lidé údajně zavrhují. Přesto se volba Miloše Zemana stala známkou „češství“.

Miloš Zeman byl premiérem v dobách, které se spojovaly s propojením vrcholní politiky a mafie. Právě jeho vláda měla peripetie s gangem Františka Mrázka a Zemanův ministr Ivo Svoboda musel pro podvody ještě během mandátu do vazby.

Zeman stál v čele vlády, která rozběhla privatizaci OKD, či Mostecké uhelné. Obě případy jsou dnes často skloňovaným příkladem nekalého rozkrádání státního majetku vybranými oligarchy. Politické body na této kritice sbírá i samotný prezident, který tak dokonale využívá krátké paměti národa.

Dalším častým znakem současného mínění národa je kritika průniku byznysového lobbingu do politiky. Klientelismus leží v žaludku voličům stran, které o sebe říkají, že přicházejí s politickou revolucí. Očistu politiky podle vlastního tvrzení reprezentují strany SPD a ANO. Ty samé strany přitom dohodily voliče Miloši Zemanovi.

Muži, kterému na Hradě dělají společnost postavy jako Martin Nejedlý. Podnikatel a lobbista s kontroverzními aktivitami, které navíc zatlouká a čelí nejednomu trestněprávnímu podezření. Další rádce Vratislav Mynář působí hodně podobně a stojí třeba za zárukou Česka za investiční projekt smyšlené energetické firmy Liglass Trading v Kyrgyzstánu, za který si Česko slízlo mezinárodní ostudu.

Čtěte další komentáře autora:

Rok kebabu a fake news

Česko pod Babišem. Když jsou hlavním problémem země média

Průhonická duma. Babiš nenachází hranici

Totálním evropským unikátem je pak poradce prezidenta Je Tieň Ming. Představitel čínské investiční skupiny CEFC je rádcem s neznámými pravomocemi a aktivitami. Pro Česko marginální ekonomický partner, kterého se kvůli drancujícímu stylu byznysu obávají všude na světě má tak svého tajuplného zástupce přímo u hlavy státu.

Samostatným tématem je pak Zemanovo spojení s Andrejem Babišem. Politické partnerství a falešné přátelství k sobě přechovávají navzdory faktu, že za Zemanovy vlády Babiš způsoby připomínajícími podvod zkoušel obelstít stát i konkurenci v případě privatizace Unipetrolu. Kromě mezinárodních skandálů a policejních vyšetřování to přineslo také otřes důvěryhodnosti Zemanovy vlády, kterou se prezident rád chlubí.

Publikaci Z Bureše Babišem si můžete objednat v eshope, či jednoduchým mailem na adrese marketing@biztweet.eu

řesto dnes slibuje, že bude Babiš premiérem, ať bude dělat co chce, jak chce a s kým chce. Začíná se dokonce mluvit o tom, že Zeman poskytne jednomu z nejmocnějších lidí v zemi trestněprávní pojistku, která oligarchovi dovolí v klidu balancovat na hraně zákonů i nadále.

Už smutně samozřejmou politikou, kterou se prezident podepisuje je také vulgarita a arogance. Na faktech nezáleží, názory možno měnit i v intervalu několika dní a za politické body možno přepustit třeba nájemného vraha celoživotního kriminálníka. Fake news a nekalé hybridní kampaně byly realitou. Nejde však o novinku a kampaně budou nepochybně zamořovat marketingové kanály i v budoucnosti. Nuže takové je Česko i v roce 2018. Ať si pražská kavárna říká co chce, pořád je ve státě v menšině. A většina privatizaci mocí s chutí zatleská.

 

Tomáš Lemešani

Biztweet, podpořte nás nákupem v našem eshopu