Zeman s Babišem v tichosti ignorují ústavu

Prezident chce Andreji Babišovi dopomoci do křesla předsedy vlády. Oba však zapomínají na to, že porušují zákon.

Andrej Babiš je momentálně jedinou aktivní alternativou, se kterou se při povolebním jednání počítá jakožto příštím premiérem. Za tak silnou a přirozeně vyznívající pozici může kromě samotného Babiše také prezident.

Miloš Zeman je jasným a viditelným spojencem původem slovenského oligarchy. Nabízel se mu jako premiér v době privatizace Unipetrolu a nabízí se i teď, kdy je opět potřebné zlámat některé paragrafy přes koleno.

Teď nenarážím na zvláštní přístup k trestnímu stíhaní politika. Kromě flagrantního porušení zásad u jmenování možného šéfa vlády, kterého by jeho policejní peripetie v každé civilizované zemi z jeho ambicí diskvalifikovaly, zaráží také opomíjení Babišovy spolupráce s StB.

Publikaci Z Bureše Babišem si můžete objednat v eshope, či jednoduchým mailem na adrese marketing@biztweet.eu

V životopisu i množství rozhovorů Andrej Babiš popírá, že by někdy agentem komunistické tajné služby byl. V soudním procesu se slovenským Ústavem paměti národa argumentoval tím, že někdo tajné svazky vykonstruoval záměrně, aby jeho osobu poškodil.

Ze svazku Andreje Babiše je také zřejmé, že se angažoval v různých hnutích a byl členem Komunistické strany Československa, respektive Slovenska. Tento popis podnikateli dlouho nevadil. Na obtíž začal být až v době, kdy se rozhodl vstoupit do politiky.

Kromě nevůle veřejnosti, kterou podezření ze spolupráce s StB vyvolalo, hrozilo mocnému muži, že kvůli zákonné podmínce nebude moci usednout do jakékoliv vládní pozice. Zjednal si proto jakousi výjimku, když využil proces v Bratislavě k odkladu prověrky podmíněné tím, že pokud mu soud v Bratislavě spolupráci neprokáže, platí presumpce neviny, tudíž s StB nespolupracoval.

A právě tahle podivná výjimka je bodem, u kterého se aktuální politická opozice, média i politologové zapomenuli zastavit.

Spravedlnost byla samozřejmě poněkud překroucena, i v roce 2013. Presumpce viny platí u politiků v kariérním řádu už při neprokázaných zločinech.

Čtěte další komentáře autora:

Slovenský Ústavní soud zvládl svou roli. Premiérské ambice Babiše s trhlinami

Nepopulární popularita. Merkelová dokazuje, že rozum neřekl definitivní sbohem

Lemešani: Proč jsem napsal knihu o Babišovi

Samotné svazky StB v archivech státu považuje Slovensko i Česká republika za relevantní a důvěryhodnou autoritu. Jakási presumpce jejich pravosti měla podle mnohých právních názorů platit až do doby případného opačného verdiktu soudu.

Žalobu vůči slovenskému Ústavu paměti národa podal Andrej Babiš v roce 2012. Po sérii vítězných verdiktů ovšem přišel ten klíčový. Ústavní soud zrušil předešlá rozhodnutí soudů s nižší instanci a potvrdil tak pravost svazků vedených archivem. Tím pádem tedy padla také výjimka z povinnosti disponovat jako člen vlády bezpečnostní prověrku. Tu Babiš jako agent StB nemůže získat a nic na tom nemění ani jeho další zoufalá snaha žalovat slovenské ministerstvo vnitra.

Podle kritiků mohl Babiš spolupráci přiznat a zdůvodnit jí vysokou pozici ve státním podniku Petrimex. O tuto možnost smířlivého řešení však zřejmě přišel ve chvíli, kdy se začalo veřejně polemizovat o jeho bližší angažovanosti jakožto agenta.

Vzhledem k ambicím musel začít mediálně i právně válčit. Výsledkem je zmatenost veřejnosti. Ta navzdory snaze o přísnou kontrolu zcela přehlíží absenci jedné ze základních podmínek pro kandidaturu Andreje Babiše za premiéra.

Miloš Zeman, který Babiše do vlády vpustil bez lustračního osvědčení a bezpečnostní prověrky jde zvláštní výklad, nebo přesněji řečeno ignoraci lustračního zákonu zopakovat. U Babiše už nikdo neřeší, zda členem vlády vůbec může být. Mlčí také jeho ministerstvo spravedlnosti, či Národní bezpečnostní úřad. Nuže darmo. Zákon od roku 2013 neměří všem stejně. A to ani uvnitř vládní moci.

 

Tomáš Lemešani

Biztweet, podpořte nás nákupem v našem eshopu