Rok poté. Panama Papers na otázky neodpověděly

Když začátkem dubna 2016 rezonovala zpráva o úniku dokumentů dokazujících rozsáhlé daňové manipulace tak výrazně, že se k ní vyjádřil i český premiér, lidé měli očekávaní. Ukázaly se jako lichá a roční výročí kauzy žádný významný posun nepřineslo.

Únik dokumentů společnosti Mossack Fonseca vyvolal 3.4.2016 emoce napříč podnikatelskou, politickou a mediální scénou. Premiér Bohuslav Sobotka požádal Finanční správu, aby prověřila, zda se kontroverzní účetní postupy, o kterých vypovídají dokumenty z Panama Papers netýkají některých členů vlády. Ministerský předseda byl tehdy hlavně v médiích přesvědčen, že by české daňové úřady a policie měly informace rozkrýt a vyšetřit.

"Pokud se něco takového objeví, tak samozřejmě je na to třeba reagovat, ale já si nemyslím, že se to týká nějakého člena naší vlády," prohlásil premiér, který také na svůj twitterový účet napsal, že se kauze musí věnovat česká daňová správa a Finanční analytický útvar ministerstva financí.

„Pro Finanční správu z toho vyplývá dlouhodobě známá skutečnost, že země s daňově zvýhodněnou jurisdikcí formují podmínky pro kauzy obdobné Panama Papers. S ohledem na mezinárodní aspekt Finanční správa koordinuje činnost se zahraničními daňovými správami a tato činnost nadále pokračuje,“ říká Biztweetu po roce mluvčí Finanční správy Petra Petlachová.

Čtěte také:

Půl roku po odhalení, aneb co (ne)přinesly Panama Papers

Řešení Panama Papers? Se Swiss Leaks si úřady nedaly rady ani po roku

Dokumenty prokázaly částečné zapojení českých oligarchů a sponzorů politiků do kauzy. Nejbohatší Čech a majitel skupiny PPF Petr Kellner využil služby společnosti Mossack Fonseca vícekrát. Toto, ale i jiná zjištění o majetcích Čechů na Panamě však automaticky neznamenají podezření z krácení daní.

Panama Papers funguje jako označení pro únik interních dokumentů společnosti Mossack Fonseca, která vznikla v 70. letech ve středoamerické Panamě coby kancelář pro obchodní právo a investiční poradenství. Pro své klienty v následujících dekádách zakládala papírové firmy, vytvářela schémata v daňových rájích a legalizovala peníze nejasného původu. Její sítě využívali podnikatelé i politici včetně saúdskoarabského krále nebo ukrajinského prezidenta Petra Porošenka.

Veřejnost se o případu dozvěděla díky whistleblowerovi – bývalému zaměstnanci panamské firmy, který vynesl a novinám Süddeutsche Zeitung předal přes jedenáct milionů kompromitujících dokumentů: akcií, smluv, výpisů z obchodních rejstříků či e-mailů.

 

Biztweet

Podporte nás platbou na IBAN CZ8920100000002100602454, alebo kúpou predplatného