Půl roku po odhalení, aneb co (ne)přinesly Panama Papers

Únik dokumentů společnosti Mossack Fonseca vyvolal emoce napříč podnikatelskou, politickou a mediální scénou. Půl roku po odhalení je však opět zřejmé, že společnost na důkazy v datech není připravena

Únik dokumentů společnosti Mossack Fonseca vyvolal emoce napříč podnikatelskou, politickou a mediální scénou. Půl roku po odhalení je však opět zřejmé, že společnost na důkazy v datech není připravena.

Premiér Bohuslav Sobotka v dubnu požádal Finanční správu, aby prověřila, zda se kontroverzní účetní postupy, o kterých vypovídají dokumenty z Panama Papers netýkají některých členů vlády. Pokud by tomu tak bylo, bude údajně třeba na to reagovat. Ministerský předseda byl tehdy hlavně v médiích přesvědčen, že by české daňové úřady a policie měly informace rozkrýt a vyšetřit.

"Pokud se něco takového objeví, tak samozřejmě je na to třeba reagovat, ale já si nemyslím, že se to týká nějakého člena naší vlády," prohlásil premiér, který také na svůj twitterový účet napsal, že se kauze musí věnovat česká daňová správa a Finanční analytický útvar ministerstva financí.

Pokud by naivní pozorovatel očekával, že premiérova slova znamenají potvrzení vážnosti situace a zájmu případ řešit, byl by zřejmě zklamaný. Ani po šesti měsících neumí Finanční správa říci, co a jak vyšetřila, nebo vyšetřuje. Samozřejmě nejde o lehký případ, ale neumět říct, zda vládě připraví, nebo nepřipraví požadovanou případovou zprávu z dubna budí spíše dojem, že šlo pouze o mediální vlnu způsobenou plácnutím premiéra po hladině.

Finanční správa při dotazech na Panama Papers operuje s argumentem mlčenlivosti a už půl roku mluví o tom samém stádiu vyšetřování. „Výsledky šetření finanční správy podléhají povinnosti mlčenlivost. S ohledem na mezinárodní aspekt finanční správa  koordinuje činnost se zahraničními  daňovými správami v rámci skupiny JITSIC (Joint International Tax Shelter Information Centre), jež se zabývá bojem proti mezinárodním daňovým únikům. Cílem je prošetřit, zda docházelo ke zkrácení daní, které by měly být odváděny v České republice,“ říká pro Biztweet mluvčí Generálního finančního ředitelství Linda Paterová.

Únik dokumentů společnosti Mossack Fonseca vyvolal emoce napříč podnikatelskou, politickou a mediální scénou

 

O něco dále je tým českých novinářů, který na svou činnost vysbíral kromě peněz od zahraničních sponzorů také 116 tisíc korun od dobrovolných dárců z Česka. Ten zjistil za půl roku pár zajímavých faktů.

Třeba , že nejbohatší Čech a majitel skupiny PPF Petr Kellner využil společnost Mossack Fonseca vícekrát. Toto, ale i jiná zjištění o majetcích Čechů na Panamě však automaticky neznamenají podezření z krácení daní. Některé ze zveřejněných výstupů Týmu Panama navíc přímo s dokumenty Panama Papers nesouvisí.

„Všechny týmy pravidelně přinášejí zajímavé kauzy, které se Panama Papers týkají. Samotná databáze Panama Papers ale není skladiště senzací, jen nástroj pro investigativní novináře. Odhadem 95 procent dokumentů jsou technické poznámky k firmám, poplatkům za registraci nebo udržování firmy, připomínky a urgence. Těch zbylých pět procent dokresluje offshoreové struktury kauz, které se odehrávaly v České republice. Jako novináři musíme mít jednotlivé kauzy do detailu zvládnuté, abychom pochopili, co znamenají zdánlivě nelogické kroky správců firem – například proč je firma na jeden den převedena pod lucemburský trust, proč do schématu na týden vstupuje společnost z Nového Zélandu nebo proč většina londýnských firem s napojením na Česko sídlí na stejné adrese… Jednotlivé dokumenty jsou navíc označeny sérií čísel, nikoliv jménem osob nebo kauzy. Pro nás jako novináře to znamená načíst stovky stran, než pochopíme, co to vlastně před sebou máme za data a k jaké kauze by se asi tak mohla vázat,“ vysvětluje na stránkách Českého centra pro investigativní žurnalistiku Pavla Holcová.

Čtěte také:

Řešení Panama Papers? Se Swiss Leaks si úřady nedaly rady ani po roku

--

Očekávání vyvolané květnatými sliby politiků a novinářů tak zatím zůstávají nenaplněna. Problémem je jistě i klesající zájem veřejnosti o kauzu. Navíc, i kdyby dokumenty někdo opravdu tvrdě prozkoumal, výsledek by nic neznamenal. Daňová optimalizace je totiž trestní jen ve velmi specifických případech a společnost si na to, že miliardáři přelévají zisky na ostrovy bohužel zvykla.

Panama Papers funguje jako označení pro únik interních dokumentů společnosti Mossack Fonseca, která vznikla v 70. letech ve středoamerické Panamě coby kancelář pro obchodní právo a investiční poradenství. Pro své klienty v následujících dekádách zakládala papírové firmy, vytvářela schémata v daňových rájích a legalizovala peníze nejasného původu. Její sítě využívali podnikatelé i politici včetně saúdskoarabského krále nebo ukrajinského prezidenta Petra Porošenka.

Veřejnost se o případu dozvěděla díky whistleblowerovi – bývalému zaměstnanci panamské firmy, který vynesl a novinám Süddeutsche Zeitung předal přes jedenáct milionů kompromitujících dokumentů: akcií, smluv, výpisů z obchodních rejstříků nebo e-mailů. 

 

 

Biztweet