Ztraceno v překladu. Jak česká média i politici naskočili na „zlou směrnici o zbraních“

Čeští politici – a po nich i média – varovali, že registrovat se budou muset povinně dokonce i hračky či zapalovače v podobě zbraně

Teroristické útoky v Paříži popohnaly snahu Evropské komise zpřísnit pravidla pro nákup a držení střelných zbraní v EU. Čeští politici – a po nich i média – varovali, že registrovat se budou muset povinně dokonce i hračky či zapalovače v podobě zbraně. Jenže – jak upozornil server Hlidacipes - skutečnost je trochu jiná.

Není pravděpodobné, že by evropští politici nutili rodiče, aby svým potomkům zabavovali plastové pistolky a odnášeli je na nejbližší služebnu Policie ČR. O hračkách či zapalovačích se totiž v návrhu směrnice nepíše ani slovo.

Třeba vyřezané ze dřeva?

Hlavním smyslem návrhu (jakkoli v něm lze nepochybně najít i problematické body) je ztížení, případně úplný zákaz, přístupu civilních osob k automatickým a poloautomatickým zbraním a snaha zabránit tomu, aby se znehodnocené či například poplašné zbraně a repliky nedaly zpětně přeměnit na skutečné střelné zbraně. Boj „o hračky a zapalovače“ se vede výhradně přes dohady o tom, co Brusel míní slovem replika.

„Ve stávající podobě budou za repliky považovány i všechny dekorační předměty a hračky,“ nabízí výklad poslanec ČSSD Roman Váňa, předseda sněmovního Výboru pro bezpečnost, který k tématu před pár dny svolal speciální tiskovou konferenci.

Jenže jednotná evropská definice toho, co je a co není replika neexistuje. Každý členský stát si to zatím vykládá po svém. V návrhu Evropské komise se replika spojuje nejčastěji se zbraněmi, které lze – při znalosti věci – přeměnit na skutečné střelné zbraně se smrtícím účinkem. Jde tedy o realisticky vyhlížející repliky na úrovni poplašných pistolí či zbraní na slzný plyn.

„Nejedná se samozřejmě o všechny hračky nebo zapalovače, jde o to, že musejí mít vzhled skutečné zbraně,“ upozorňuje i poslanec Váňa.

Připouští, že se v textu směrnice o hračkách nic nepíše. „Ty dopady jsou v textu směrnice různě schované. Vycházím i ze stanoviska sdružení Lex a rozboru ministerstva vnitra,“ říká poslanec Váňa.

--

Čtěte také:

Sluníčkáře pověsit? Jste to, co hledáme, odepsal autor inzerátu na „placené trolly“

Schizofrénie xenofobního Japonce. Okamura ve Sněmovně hlasoval pro větší podporu uprchlíků

Teplické pejsky přestávají štěkat na Islam

Brusel v Česku podpořil 590 mateřských školek

--

Lex je sdružení na ochranu práv majitelů zbraní, které se tématu regulací zbraní v Česku i v Evropě dlouhodobě věnuje.

„Mluví se tam o replikách a ty jsou definované jako předmět s fyzickým vzhledem zbraně. Takže klidně zbraň vyřezaná ze dřeva a věrně nabarvená,“ říká za Lex David Karásek.

Nejsou schopné výstřelu

Směrnice však přímo odkazuje i na obsáhlý dokument EU z roku 2014, kde lze definici repliky  „dle Bruselu“ dohledat. V ní stojí, že „replika, jež se nedá vnějším zásahem přeměnit na zbraň, není předmětem této definice“. Replikou mohou být i „napodobeniny reálných i historických zbraní.“

Jiné veřejně dostupné unijní výklady pak říkají, že „předmět, který má věrný vzhled zbraně, nelze považovat za hračku“. Což dokazují i případy z Česka, kdy byly za použití napodobenin skutečných zbraní, či plynovek, vyloupeny banky a pošty.

A je tu ještě stanovisko ministerstva vnitra, jež má HlídacíPes.org k dispozici. Podle něj je definice „repliky“ v návrhu Evropské komise “ničím neohraničená a ve stávající podobě budou za repliky považovány i všechny různé dekorační předměty a hračky”.

„Přitom má jít výslovně o předměty, které ani není možné konvertovat na funkční zbraně,“ konstatuje text vypracovaný „z pokynu pana ředitele odboru bezpečnostní politiky a prevence kriminality MV Mgr. Chovance“.

Jenže v dostupné anglické verzi směrnice nestojí, že „repliky není možné konvertovat na funkční zbraně“, ale že „repliky jsou vyrobeny tak, aby nebyly schopné výstřelu“. Což je významný rozdíl.

Obavy z toho, že se nová směrnice o zbraních dotkne i hraček či zapalovačů se vzhledem zbraně, jsou tedy podle všeho zbytečné.

Podobně přepjatý je i výklad, že Brusel ochromí například i činnost klubů vojenské historie (a přijdeme tak třeba o rekonstrukci bitvy u Slavkova), sportovní střelbu z určitých typů zbraní nebo airsoftové spolky.

Jenže opět – z textu směrnice neplyne snaha tyto zbraně zakázat či podmínit zbrojním průkazem, ale hlavně tlak na to, aby členské státy zajistily, aby se tyto jinak neškodné zbraně nedaly upravit tak, aby mohly sloužit k zabíjení.