Saldo státního rozpočtu za leden dosáhlo přebytku 3,9 mld. Kč

Hospodaření státního rozpočtu skončilo na konci ledna přebytkem ve výši 3,9 mld. Kč.

Příjmy z Evropské unie a finančních mechanismů a výdaje na tyto projekty dosáhly stejného objemu a saldo neovlivnily.

Za meziročním zlepšením salda o 35,4 mld. Kč stála především specifika rozpočtového provizoria omezující výdaje státu dvanáctinou loňského rozpočtu a v menší míře také daňové příjmy související s vývojem ekonomiky v závěru minulého roku.

„Jsem rád, že po dlouhých 35 měsících mohu za ministerstvo financí prezentovat přebytek státního rozpočtu. Úleva je to pro mě samozřejmě jen částečná, protože jsme na začátku závazku zastavit rekordní zadlužování naší země a vrátit ji na cestu udržitelného hospodaření. Ke kladnému výsledku samozřejmě přispěly mantinely dané rozpočtovým provizoriem, ale také meziročně vyšší daňové příjmy hlavně u daní ze spotřeby,“ říká ministr financí Zbyněk Stanjura a dodává: „Rozpočtové provizorium není v žádném případě nic, co by mě těšilo, ale netřeba jím strašit. Potvrzuje se, že chod státu je i během něj plynule zajištěn, přičemž poskytuje prostor pro přípravu zodpovědnějšího státního rozpočtu na tento rok.“

Příjmy státního rozpočtu dosáhly na konci ledna růstu 4,5 % (+5,4 mld. Kč), ke kterému nejvíce přispělo inkaso daně z přidané hodnoty (+4,5 mld. Kč). Výnos daňových příjmů včetně pojistného (+5,3 %, +5,5 mld. Kč) rostl u všech hlavních položek vyjma inkasa daně z příjmů fyzických osob placené plátci. Rovněž příjmy z Evropské unie a finančních mechanismů byly nižší o 1,7 mld. Kč.

Do inkasa daně z příjmů fyzických osob placené plátci (-28,9 %, -3,7 mld. Kč) se v meziročním srovnání promítl vliv daňových změn účinných od roku 2021, když efekt nižšího zdanění, zejména snížení základu daně o více než 25 % a zvýšení slevy na poplatníka, se projevil v hotovostním plnění až v únoru 2021. Výplata kompenzačního bonusu určená na pomoc drobným podnikatelům snižuje výnos této daně i v roce 2022, její dopad na úrovni státního rozpočtu v objemu 0,6 mld. Kč byl však v lednu meziročně nižší o 0,6 mld. Kč.

U daně z příjmů právnických osob (+0,3 mld. Kč) podobně jako u daně z příjmů fyzických osob placené poplatníky (+0,1 mld. Kč) je plnění v prvních měsících roku vždy nižší. To souvisí s termíny pro podání daňových přiznání a se splatností záloh (první záloha v daném roce přijde v březnu).

Příspěvky z pojistného na sociální zabezpečení nejsou v tomto roce přímo dotčeny legislativní úpravou. Vysoká úroveň zaměstnanosti doprovázená růstem objemu mezd a platů se promítají do meziročně vyššího inkasa o 3,2 % (+1,6 mld. Kč).

Inkaso daně z přidané hodnoty (+15,3 %, +4,5 mld. Kč) bylo pozitivně ovlivněno oživením ekonomiky. Naopak negativně bylo ovlivněno dopadem prominutí daně z přidané hodnoty na vybrané komodity (energie, vakcíny, testy, respirátory), stejně jako opatřeními proti šíření epidemie.

Do inkasa spotřebních daní (+18,8 %, +2,1 mld. Kč) se začínají promítat známky ekonomického růstu, ale i zmírnění opatření zaváděných k zastavení šíření nákazy nemoci COVID-19. Meziročně rostl výběr u všech komodit. Nejvíce rostlo inkaso spotřební daně z tabákových výrobků (32,2 %, +1,2 mld. Kč), dále spotřební daně z minerálních olejů (+9,7 %, +0,5 mld. Kč), z lihu (+12,1 %, +0,1 mld. Kč) a z piva (+31,1 %, +0,1 mld. Kč).