Saldo státního rozpočtu za leden až srpen dosáhlo –298,1 mld. Kč

Hospodaření státního rozpočtu skončilo na konci srpna deficitem ve výši 298,1 mld. Kč.

Po očištění o příjmy z Evropské unie a finančních mechanismů, stejně jako o výdaje na tyto projekty, činil deficit 302,1 mld. Kč.

Protiepidemická opatření uplatňovaná především v prvním čtvrtletí tohoto roku negativně dopadala na daňové výnosy státního rozpočtu. Jejich pokles je navíc prohlubován snížením zdanění práce, kapitálu či majetku, a dále změnou rozpočtového určení daní ve prospěch územních rozpočtů. Spolu s podporou státu zaměřenou na pomoc zasaženým sektorům ekonomiky, sociálnímu a zdravotnímu systému se jedná o hlavní příčiny meziročního propadu hospodaření státního rozpočtu o 67,8 mld. Kč za dvě třetiny roku.

Deficit hospodaření rozpočtu se oproti červenci prohloubil o 18,7 mld. Kč a opět tak došlo k výrazně nižšímu propadu salda, než tomu bylo v prvních 5 měsících roku. Podobně jako v květnu a červnu hospodařil státní rozpočtu v průběhu srpna s nižším deficitem než loni.

Příjmy státního rozpočtu na konci srpna mírně zpomalily tempo růstu na 1,8 % (+16,7 mld. Kč), ke kterému nejvíce přispělo inkaso pojistného na sociální zabezpečení (+11,3 %). Daňové příjmy bez pojistného ještě na konci července meziročně rostly o 0,7 %. Jejich aktuální pokles o 2,3 % výrazně ovlivnila opatření, která v loňském roce posunuly splatnosti některých daní a která vedla k mimořádnému inkasu v srpnu 2020. Na vývoj daňových příjmů státního rozpočtu mimo jiné dopadá nová úprava rozpočtového určení daní ve prospěch obcí a krajů, která snížila inkaso státního rozpočtu již o 16,3 mld. Kč. Příjmy byly letos v únoru vylepšeny mimořádným výnosem z aukce kmitočtů mobilním operátorům v objemu 5,6 mld. Kč, na druhou stranu je zkreslilo 13 mld. Kč z výnosů z dividend realizovaných loni v březnu. Příjmy z Evropské unie a finančních mechanismů byly o 7,9 mld. Kč nižší.

Do inkasa daně z příjmů fyzických osob placené plátci (-35,8 %, -29,5 mld. Kč) se v meziročním srovnání promítá vliv daňových změn účinných od roku 2021, zejména snížení základu daně o více než 25 % a zvýšení slevy na poplatníka. Inkaso dále negativně ovlivnil kompenzační bonus vyplacený v průběhu roku 2021 s dopadem 12,1 mld. Kč na příjmy státního rozpočtu. Na inkaso měl naopak pozitivní vliv dopad výplat odměn zaměstnancům ve zdravotnictví a sociálních službách v průběhu druhého čtvrtletí 2021.

Na inkasu daně z příjmů právnických osob (+40,8 %, +22,5 mld. Kč), podobně jako u daně z příjmů fyzických osob placené poplatníky (+1,6 mld. Kč), se v meziročním srovnání projevila opatření ke zmírnění dopadů restrikcí. Jedná se především o plošné zrušení červnové zálohy v roce 2020, které snížilo srovnávací základnu.

Příspěvky z pojistného na sociální zabezpečení jsou v tomto roce přímo dotčeny pouze zákonem o mimořádném příspěvku zaměstnanci při nařízené karanténě. Meziroční vývoj inkasa (+11,3 %, +39,7 mld. Kč) je také ovlivněn dopady zrušení minimálních záloh na sociální pojištění a zdravotní pojištění u osob samostatně výdělečně činných v minulém roce a výplatou odměn zaměstnancům ve zdravotnictví a sociálních službách v tomto roce.

Inkaso daně z přidané hodnoty (+2,0 %, +3,6 mld. Kč) bylo kromě změny rozpočtového určení daní tlumeno nižšími sazbami daně na stravovací a další služby a zboží účinnými od května a července 2020, stejně jako restriktivními opatřeními proti šíření epidemie. Čistě za měsíc srpen bylo inkaso ovlivněno nižším počtem pracovních dní. Dynamiku daně rovněž zkresluje propad inkasa v dubnu a v květnu 2020 v důsledku propuknutí nemoci COVID-19.

Inkaso spotřebních daní (-6,4 %, -6,3 mld. Kč) je od počátku roku negativně ovlivněno situací související s pandemií nemoci COVID-19. Vzhledem ke splatnosti daně se restrikce a jejich rozvolnění projevují v inkasu až s časovým zpožděním. Meziročně výnos spotřební daně z minerálních olejů (-6,3 %, -3,0 mld. Kč) oslabilo i snížení sazby spotřební daně z motorové nafty, nicméně již lze na vývoji inkasa pozorovat oživování ekonomiky. Meziroční pokles inkasa nastal i u spotřební daně z tabákových výrobků (-9,8 %, -3,7 mld. Kč), kde se odráží tradiční výkyv v odběru tabákových nálepek při změně sazby spotřební daně, ale také výraznější omezení přeshraničních nákupů. Uzavřená restaurační zařízení a slabý cestovní ruch meziročně snížila inkaso spotřební daně z piva (-8,7 %, - 0,3 mld. Kč), oproti tomu inkaso spotřební daně z lihu (+10,8 %, + 0,6 mld. Kč) začalo od května meziročně růst.