Saldo státního rozpočtu za leden až říjen 2020 dosáhlo –274,0 mld. Kč

Hospodaření státního rozpočtu skončilo na konci října deficitem ve výši 274,0 mld. Kč. Po očištění o příjmy z Evropské unie a finančních mechanismů, stejně jako o výdaje na tyto projekty, činil deficit 275,5 mld. Kč.

Propad hospodaření státního rozpočtu pokračoval v říjnu na podobné úrovni jako v předchozích dvou měsících. Příjmy rozpočtu v samotném měsíci říjnu převýšily loňskou úroveň o 2,6 mld. Kč, avšak výdajová strana, v říjnu zatížená výplatou mimořádných odměn zaměstnancům ve zdravotnictví ve výši 11,3 mld. Kč a další pomocí v souvislosti s epidemií COVID-19, překročila úroveň loňského října o 25,3 mld. Kč.

Příjmy rozpočtu jsou letos výrazně ovlivněny propadem ekonomiky, doprovázeným poklesem zaměstnanosti, odpracovaných hodin, mezd a řadou diskrečních opatření na příjmové straně. Celkově se příjmy dosud meziročně snížily o 3,5 % (-42,3 mld. Kč), z čehož nejzřetelněji daňové příjmy bez pojistného o 7,3 % (-45,3 mld. Kč). Inkaso vylepšovaly příjmy z Evropské unie a finančních mechanismů s nárůstem o 24,3 % (+21,4 mld. Kč).

Příjem rozpočtu z daní z příjmů právnických osob (-18,4 %, tj. -18,3 mld. Kč) je výrazně ovlivněn prominutím červnové zálohy na daň z příjmů právnických osob (dopad -13,5 mld. Kč na státní rozpočet) a dále i možností individuálního stanovení odlišných záloh daně, či částečným projevem zpětného uplatnění daňové ztráty.

Inkaso daně z příjmů fyzických osob placené poplatníky (-3,0 mld. Kč) je také ovlivněno plošným prominutím červnové zálohy na daň z příjmů fyzických osob (dopad -1,6 mld. Kč na státní rozpočet) a stanovením dalších nižších záloh. Na inkasu se také mohla projevit možnosti zpětného uplatnění daňové ztráty.

Podpora vyplácená formou kompenzačních bonusů v celkové výši 21,8 mld. Kč a pokles objemu mezd a platů mají zásadní dopad na inkaso daně z příjmů fyzických osob placené plátci (-7,0 %). Vývoj objemu mezd a platů souvisí s ošetřováním nebo péčí o dítě během uzavřených škol, uzavřenými podniky během nouzového stavu či jejich omezeným provozem a poklesem zaměstnanosti. V druhém pololetí však již inkaso meziročně rostlo.

Obdobné faktory, stejně jako odklad či zrušení minimálních záloh na důchodové pojištění a politiku zaměstnanosti pro osoby samostatně výdělečně činné (7,4 mld. Kč), determinovaly vývoj příspěvků z pojistného na sociální zabezpečení. V jejich meziročním poklesu o 3,5 % se navíc promítla nižší sazba z nemocenského pojištění pro zaměstnavatele z poloviny loňského roku jako kompenzace nákladů za zrušení karenční doby. Inkaso rovněž snížilo prominuté pojistné placené zaměstnavatelem v rámci programu Antivirus C (13,3 mld. Kč).

Na inkasu daně z přidané hodnoty (-1,4 %) se negativně podepsal pokles maloobchodních tržeb. Inkaso bylo dále tlumeno nižšími sazbami daně u pravidelné hromadné dopravy od loňského února, na teplo a chlad od letošního ledna a na stravovací služby a další služby a zboží od letošního května a července. Další snížení pramení z posečkaných a dosud nesplacených plateb daně v objemu pro státní rozpočet 1,5 mld. Kč. Na druhou stranu pouze za říjen bylo inkaso meziročně vyšší o 0,5 mld. Kč, kdy se mimo jiné projevila úhrada daňových povinností posečkaných v minulých měsících.

V inkasu spotřebních daní (-1,9 %) jsou rovněž zřejmé dopady opatření zaváděných k zastavení šíření nákazy nemoci COVID-19. Vyšší vratka daně z tzv. zelené nafty a především restrikce, které vedly k výraznému úbytku přepravních výkonů v měsících březnu a dubnu, měly největší vliv na inkaso spotřební daně z minerálních olejů (-8,6 %). Pokles je také patrný u inkasa spotřební daně z lihu (-3,7 %), a to navzdory navýšení sazeb, a u spotřební daně z piva (-2,8 %), kde kromě poklesu spotřeby točeného piva hrají roli i vratky za likvidované pivo. Za poklesem spotřeby alkoholických nápojů stojí také omezený turistický ruch. V inkasu spotřební daně z tabákových výrobků (+8,3 %) se již projevilo zvýšení sazeb spotřební daně, avšak v nižším než očekávaném objemu. To je způsobeno uzavřením hranic v první polovině roku a z toho plynoucí absencí přeshraničních nákupů např. z Německa a Rakouska a prodloužením lhůty pro doprodej cigaret s předcházející sazbou daně.