Státní rozpočet hospodařil v prvním čtvrtletí se schodkem 59,1 mld. Kč

Hospodaření státního rozpočtu skončilo na konci března deficitem ve výši 59,1 mld. Kč.

Po očištění o příjmy z Evropské unie a finančních mechanismů, stejně jako o výdaje na tyto projekty, činil schodek 55,3 mld. Kč.

Za meziročním zlepšením salda o 66,1 mld. Kč stála specifika již ukončeného rozpočtového provizoria doprovázená nižším předfinancováním, menší restrikce související s průběhem epidemie a tomu odpovídající kompenzace ve srovnání s počátkem loňského roku, ale také vyšší daňové výnosy o téměř 14 %. S ohledem na výše uvedené i na aktuální a budoucí důsledky invaze ruských vojsk na Ukrajině lze však ve zbývající části roku očekávat v hospodaření státního rozpočtu spíše pesimističtější vývoj.

„O 66 miliard korun lepší výsledek než loni touto dobou je třeba vnímat optikou rozpočtového provizoria a zhruba z jedné čtvrtiny lepším inkasem daní a pojistného, které odpovídá očekávanému plnění rozpočtu. Rozpočtové provizorium skončilo k 21. březnu, jak jsme slíbili, a jasně se ukázalo, že veškeré opoziční strašení před kolapsem hospodaření státu bylo liché,“ uvedl k výsledku hospodaření ministr financí Zbyněk Stanjura.

„Samozřejmě vnímáme potřebu nových výdajů, ať už v souvislosti s uprchlickou krizí nebo dodatečné výdaje na obranu a bezpečnost. Realizujeme také konkrétní kroky pomoci domácnostem ohroženým rostoucími cenami hlavně energií. Tato pomoc ale musí zůstat adresná a směřovat těm skutečně potřebným. Podle dnešních dat statistického úřadu jsme převzali veřejné finance s deficitem 5,9 % HDP, což je bezmála dvojnásobek fiskálního pravidla EU, ke kterému chceme znovu směřovat. A to určitě nepůjde, budeme-li přijímat líbivá krátkodobá řešení za desítky miliard korun. Takový luxus si nyní kvůli populistické politice minulé vlády jednoduše nemůžeme dovolit," doplnil Zbyněk Stanjura.

Příjmy státního rozpočtu vzrostly na konci března o 4,9 % (+16,5 mld. Kč). K tomu nejvíce přispěly výnosy daňových příjmů včetně pojistného (+9,4 %, +27,1 mld. Kč) s kladným příspěvkem všech hlavních položek vyjma daně z příjmů fyzických osob placené plátci. Naopak poklesly o 8,1 mld. Kč příjmy z Evropské unie a finančních mechanismů. Meziroční srovnání také zkresloval loňský výnos z aukce kmitočtů (5,6 mld. Kč).

Do inkasa daně z příjmů fyzických osob placené plátci (-9,5 %, -2,1 mld. Kč) se v meziročním srovnání promítl vliv daňových změn účinných v průběhu roku 2021. Efekt nižšího zdanění, zejména snížení základu daně o více než 25 % a zvýšení slevy na poplatníka, se projevil v hotovostním plnění až v únoru 2021. Inkaso od února 2022 dále snížilo opětovné zvýšení slevy na poplatníka a daňového zvýhodnění na děti. Výplata kompenzačního bonusu určená na pomoc drobným podnikatelům snižuje výnos této daně i v roce 2022, její dopad na úrovni státního rozpočtu v objemu 2,5 mld. Kč byl ale meziročně nižší o 2,3 mld. Kč.

Inkaso daně z příjmů právnických osob (+6,1 %, +1,6 mld. Kč), podobně jako u daně z příjmů fyzických osob placené poplatníky (+49,5 %, +1,9 mld. Kč) je v březnu obvykle razantně posíleno splatností první čtvrtletní zálohy a vyrovnáním daně pro část poplatníků. V meziročním srovnání se projevila opatření ke zmírnění hospodářských dopadů restrikcí. Jedná se především o faktický posun lhůty pro podání přiznání a zaplacení daně v roce 2021.

Příspěvky z pojistného na sociální zabezpečení nejsou v tomto roce přímo dotčeny legislativní úpravou. Rostoucí zaměstnanost doprovázená zvýšením mezd v soukromém sektoru se promítají do meziročně vyššího inkasa o 4,4 % (+6,2 mld. Kč).

Inkaso daně z přidané hodnoty (+22,9 %, +13,5 mld. Kč) bylo pozitivně ovlivněno oživením ekonomiky, růstem cen a také vyšším počtem pracovních dní. Naopak negativně působilo prominutí daně z přidané hodnoty na vybrané komodity (energie, vakcíny, testy, respirátory).

Ve spotřebních daních (+14,5 %, +4,3 mld. Kč) se začínají promítat známky ekonomického růstu i postupné zrušení opatření zavedených k omezení šíření nákazy nemoci COVID-19. Meziročně rostl výběr u všech komodit, nejvíce pak inkaso spotřební daně z tabákových výrobků (+24,7 %, +2,2 mld. Kč), dále spotřební daně z minerálních olejů (+9,7 %, +1,6 mld. Kč) a z piva (+15,3 %, +0,1 mld. Kč).

Pro pokles celkových výdajů o 49,5 (-10,7 %) byl z hlediska objemu určující vývoj běžných výdajů (-41,9 mld. Kč, -9,5 %). Ten ovlivnily nižší výplaty protiepidemické pomoci a nerovnoměrné čerpání záloh zasílaných územním samosprávám na financování regionálního školství a sociálních služeb.

Na objemově nejvýznamnějších sociálních dávkách (+4,7 %, +8,3 mld. Kč) se nejvíce podílely výplaty důchodů (+5,6 %, +7,5 mld. Kč), do jejichž výše se promítla letošní první valorizace o 5,2 %. Z ostatních dávek se zvýšil příspěvek na péči (+0,8 mld. Kč), přídavek na dítě (+0,3 mld. Kč), výsluhový příspěvek (+0,2 mld. Kč) a příspěvek na bydlení (+0,2 mld. Kč). Naopak klesla výplata rodičovského příspěvku (0,7 mld. Kč) a podpory v nezaměstnanosti (-0,3 mld. Kč).

Zákonem upravené zvýšení měsíčních plateb veřejného zdravotního pojištění za tzv. státní pojištěnce o 200 Kč na 1 967 Kč proti stavu k 1. lednu 2021 vedlo k meziročnímu růstu o 3,3 mld. Kč (+10,3 %).

Z běžných výdajů nejvíce poklesly transfery podnikatelským subjektům (-65,3 %, -25,2 mld. Kč). V loňském roce úroveň transferů navyšovaly kompenzace vyplácené firmám v souvislosti s nemocí COVID-19 (programy Antivirus A, A plus a B, COVID Gastro-Uzavřené provozovny, COVID-Nájemné a další) s dopadem téměř 19 mld. Kč, v menší míře také předfinancování projektů z oblasti výzkumu, vývoje a inovací, stejně jako společných programů EU a ČR. Na pokles transferů měly vliv i zálohové dotace na obnovitelné zdroje energie (-3,8 mld. Kč) snížené březnovým zúčtovaním v podobě vratky prostředků ve výši 4,8 mld. Kč (loni 1,0 mld. Kč) a prostředky určené na útlum a odkup dolů OKD, a.s. (-1,1 mld. Kč).

Pokles neinvestičních transferů územním rozpočtům (-24,5 %, -18,3 mld. Kč) nejvíce ovlivnily prostředky na platy pracovníků na středních a základních školách, které i přes růst tarifů pedagogických pracovníků o 2 % klesly o 12,0 mld. Kč z důvodu nesouladu ve vyplácení záloh. Další faktor ke snížení těchto transferů představovaly převody prostředků určených na financování sociálních služeb nižší o 6,4