Kučera a Baudiš aneb příběh Avastu: Muži, kteří předběhli dobu
Dvojice „ajťáků“ se stala miliardáři díky tomu, že nechtěla mít šéfa. IT se věnovala již v době, kdy v Česku počítače nebyly.
Eduard Kučera a Pavel Baudiš, dohromady s majetkem přibližně 600 milionů eur, už léta patří na vrchní patra řebříčků nejbohatších Čechů a Slováků. Vděčí za to správnému načasování a výběru sektoru, ve kterém podnikat.
Rozběhnout byznys se nerozhodli ze stejných příčin jako většina podnikatelů, kteří po pádě bývalého režimu rozpoutali privatizační válku. Kučera s Baudišem se pustili do podnikání bez zázemí, financí či známostí. Firmu Alwil Software založili v roce 1991. Věnovala se tehdy atypickému sektoru – IT.
To proto, že je oba nové odvětví bavilo. Studovali na Matematicky – fyzikální fakultě Univerzity Karlovy a prošli praxi socialistického Výzkumného ústavu matematických strojů na vývoji tiskáren. Tehdejší režim by je zajisté označil za flákače, kdyby papaláši slyšeli dnešní zdůvodnění Eduarda Kučeru, proč se dvojice rozhodla rozběhnout vlastní firmu. „Firmu jsme zakládali s tím, že by nám to mohlo dva tři roky vydržet a nemuseli bychom mít šéfa,“ vzpomíná Kučera.
Alwil Software vyráběl antivirové počítačové systémy. V roce 1991 přitom v České republice připadal na sto domácností zhruba jeden počítač. Když byly ambice začínajících podnikatelů limitované, není se čemu divit.
Na dvojici „ajťáků“ se však usmálo štěstí. Tedy ani ne štěstí. Zisk velkých firemních klientů byl výsledkem především jejich šikovnosti a toho, že v té době se o konkurenci nedalo příliš mluvit.
Ani počáteční úspěch ale nebyl dlouhotrvající a s Alwilem to dlouho vypadalo na konec iluzí.
Společnosti, se kterými firma obchodovala byly totiž hromadně privatizované a noví, často zahraniční majitelé, věřili spíše globálním, než regionálním poskytovatelům antivirové ochrany. Alwil proto čelil otázce, co dál. Brzy pochopil, že jedinou cestou jak se zachránit, je globalizace.
A tehdy se stalo to, co z Kučery s Baudišem udělalo esa, jakými jsou dodnes. Zatímco první počítačový vir vznikl v roce 1986, již v roce 1990 se viry počítaly na stovky. Start operačního systému Windows 95 a posílání dokumentů prostřednictvím e-mailů pak spustilo hotovou virovou epidemii. A právě v té době se Alwil Software rozhodl rozšířit svůj produkt avast! po celém světě.
Pro každou zemi přitom připravil avast vlastní jazykovou mutací. Tou první byla francouzská. I proto má ve Francii Avast pořád téměř 70 procent z trhu.
V roce 2004 překonal počet virů sto tisíc, v roce 2008 milion a v současnosti se již jejich počty nedají odhadovat, denně jsou detekovány desetitisíce nových virů nebo modifikovaných starších verzí. I to pomohlo společnost rozvíjet neobvyklým tempem.
Správným rozhodnutím firmy byl i odvážný krok z roku 2001, kdy se Alwil Software přejmenoval na Avast Software. Firma začala antivirový program poskytovat zdarma.
Jak se na tom dá vydělat? Firma se jednoduše zákazníka ptá, jestli nechce produkt podpořit koupí placené verze. Nejdřív po měsíci, pak po roce, pak po dvou. Když platit nechce, službu může využívat nadále. Postupem času však stoupá procento uživatelů, kteří na nabídku Avastu kývnou.
Upevnilo to pozici české IT firmy natolik, že je dnes největším poskytovatelem antivirových programů na světě. Počet uživatelů dosáhl závratných 200 milionů a firma vydělává ročně přes miliardu korun.
Jak Eduard Kučera vysvětluje, úspěch firmy stojí také na její efektivitě. Náklady na jednoho uživatele představují jen několik haléřů ročně. Základem úspěchu je ovšem, jak uvedl dávněji, kvalitní načasování rozhodnutí společnosti. Kdyby firmu založili o pět let dřív, neuspěli by, kdyby firmu založili o pět let později, neodrazili by konkurenci.
Firma Avast Software patří také k nejlepším zaměstnavatelům v Česku. 250 zaměstnanců sídlí v budově, kde má k dispozici stolní fotbal, tenis, dětský koutek a relaxační zónu.