Češi a Poláci blokují klíčová ekologická opatření

Státy východní a střední Evropy včetně Česka blokují opatření vyplývající z pařížské klimatické dohody.

Východoevropské členské státy Evropské unie vytvářejí zákulisní vzpouru vůči pařížské dohodě a blokují klíčová opatření potřebná k plnění závazku, které se podepsali 12. prosince 2015.

Základem dohody je snížení produkce emisí skleníkových plynů o 40 procent do roku 2030. Uhlíkové metody výroby energií mají být kvůli tomu vyměněny obnovitelnými zdroji energie.

Podle studie společnosti Climate Home, však visegrádské země na dohodu útočí a různými kroky se pařížskou dohodu snaží oslabit až zablokovat. Tyto tendence měly zesílit po tom, co od dohody skandálně odstoupil americký prezident Donald Trump.

První zásadní atak na klíčovou ekologickou domluvu přišel ještě během zimy z Polska. Země odmítla podepsat dohodu o zpřísnění emisních limitů pro uhelné elektrárny. Kroky konzervativní nacionalistické vlády Beaty Szydlové nakonec opravdu vedou ke korekci původních plánů a hledání kompromisu mezi Poláky a Bruselem.

Podle Femke de Jongové, mluvčí společnosti Carbon Market Watch, Poláci dělají také kroky, které v obchodování s emisemi sníží hodnotu emisních povolenek. Chtějí tak dosáhnout levnějšího hospodaření s uhlím, se kterým v energetice navzdory ekologickým potížím v zemi počítají.

Brzké potíže s prosazováním pařížské dohody ovšem prudce poškozují plán Evropy, stát se lídrem v ekonomických inovacích.

"Nemůžeme dovolit východoevropským státům, které zůstávají zaostalé, aby zničily důvěryhodnost EU v pařížské dohodě," přišly záhy tvrdá slova Claude Turmesa, vedoucího vyjednavače Evropského parlamentu o správě klimatu.

Čtěte také:

Slunce pro domácnosti se rozjíždí. Stát nabízí dotace

Lukrativní byznys pro potravináře. Správa rezerv chystá nové soutěže

Babišovo Vodňanské kuře rozšíří drůbežárnu v Mikulovicích

Turmes zdůrazňuje, že zatímco na východě Evropy lidé holdují nacionalistickým a konzervativním politikám, důvěra západoevropských občanů v unii stojí právě na víře ve společné inovativní kroky v ekonomice, včetně zavádění nových zelených druhů energetiky.

V rámci projektu „Čistá energie pro všechny Evropany“ Brusel navrhoval revidovat směrnici o energetické účinnosti a směrnici o energetické náročnosti budov. Zatímco evropská rada navrhla zvýšení energetických úspor o 0,75 procenta, Češi připustili pouze 0,4 procenta. A to byl jen začátek. Postupnými obstrukcemi Čechů vznikl návrh na celkové snížení emisí do roku 2030 o 27 procent, ne 30 procent, jak vyplývá z pařížské dohody.

Češi a Poláci žádají hlavně mírnější nároky na úspory energie v průmyslových podnicích a dvojité započítání investic do slunečních a větrných elektráren směřujících jak k obnovitelným zdrojům, tak k cílům účinnosti.

Budoucí milníky plánované na roky 2030 a 2040 byly po lobování visegrádských států upraveny podle samostatného návrhu energetické náročnosti v zákoně o stavebnictví.

Kritika dopadající mimo Česka a Polska také na Maďarsko mluví o slepém preferování krátkodobě nízkých cen elektřiny. V budoucnu prý budou státy blokující ekologické inovace svého rozhodnutí litovat.

 

Biztweet

Podpořte nezávislou žurnalistiku platbou na IBAN CZ8920100000002100602454, nebo se registrujte a kupte přístup k exkluzivnímu obsahu, Děkujeme