Bureši bacha. Tvá složka by byla tlustá

Andrej Babiš ukázal, že se stát opravdu dá řídit jako firma. Názorovou opozici ignoruje a na konkurenci vytahuje složky

Poslanec ČSSD formálně a legitimně osloví ministra financí s námitkami a dotazy ohledně návrhu zákona. Co udělá ministr financí? Místo odborní diskuse přijde s osobní invektivou, a to hned stylem, za který by se nestyděl ani ten, ke kterému Babiše často přirovnávají – Berlusconi.

Oligarcha, politik nesnášející politiky, který chce být premiérem a na mítincích rozdává housky, aktivista a selfie maniak Andrej Babiš si na politického oponenta věcně komunikujícího na téma návrhu zákona, připravil složku. Ať už v ní měl informace připravené jeho "očkem", nebo, jak Babiš tvrdí, jenom články z novin, opět ponořil českou politickou kulturu do hlubin opravdových bahen.

Na chování Babiše je ovšem i komická část. Ta schyzofrenická. Složkami a smyšleným bojem za transparentnost totiž bojuje člověk, kterého složka by byla opravdu tlustá.

Kdybych řídil stát jako (vlastní) firmu a měl bych vůči konkurenci použít praktiky, které použil Babiš, přichystal bych si na ministra financí opravdu peprnou složku.

Připomeňme tedy Andreji Babišovi (i když on čte jen připravené lejstra a Mladou frontu Dnes) pár věcí, na které by při mávání složkami neměl zapomenout.

1. Jistě zná slovo, používané tak v češtině jak slovenštině – farizej. Když si odmyslíme demagogické tvrzení o tom, že do politiky nechce a následovní politiku se vším všudy s okázalými mítingy nevyjímaje, jeho svatozář dostala trhliny již v začátcích jeho politické kariéry. Do kabinetu byl jmenován i bez bezpečnostní prověrky, která je při všech jiných členech vlády nutností. Sám přitom od partnerů vyžaduje to, co nemá.

2. Soud na Slovensku. Ačkoli bratislavský soud neprávoplatně rozhodl o tom, že Babiš nebyl agentem Burešem STB, jako to uvádí spisy ve slovenském ÚPN, klíčové svědectví podal estébák, kterého náplní práce byly po desetiletí lži za úplatu.

3. Babiš vybudoval Agrofert a je pro ostatní vzorem? Nezapomněl bych Andreji Babišovi připomenout, že jen převzal státní síť firem v bezkonkurenčním prostředí po jeho otci.

4. Hodně tlustým "spisečkem" v Burešově, pardon Babišově složce by byla jeho demagogie na téma Agrofert. Ačkoli hodně dlouho dělá z voličů hlupáky a mluví o tom, že s Agrofertem nic nemá a nevlastní jej, postupně couvá. Přiznává, že síť firem vlastní jeho rodina, pak, později, že ji vlastní sám, až se minulý týden dozvídáme, že za Agrofert pořád podpisuje některé smlouvy, jakožto výkonní orgán.

5. Ovlivňování medií. Ačkoli se to kolegům nebude líbit. Volat šéfům svých novin a směřovat jejich pozornosti na témata, které Babiš medializovat chce je cenzurou. Ačkoli ji nemusí exekuovat osobně.

6. Společnosti patřící Agrofertu skladovaly hmotní rezervy státu za prokazatelně nadsazené ceny. Tehdy si ještě zřejmě Andrej Babiš prohnilost klientelistického státního řízení neuvědomoval.

7. Agresivní styl podnikání je to, co Andrej Babiš vkládá do Agrofetu zřejmě nejvýrazněji. Vytvořil síť firem, od které je konkurence závislá. Když pak chce některou konkurenci odkoupit, může si vybírat. Konkurentům posílá daňové kontroly a svými lidmi obsadil téměř všechny státní firmy. Ovládá tedy dodavatele i odběratele a sám si určuje podmínky trhu. Když je s někým na nože, umí být hodně tvrdý. Přesvědčil se o tom třeba Radomír Rada, kterému Agrofert kvůli snaze vyhnat konkurenci z pozemků vypálil pole, nebo občané okolí Čapího hnízda, kteří dostali za své pozemky při státním výkupu několikanásobně nižší výkupní ceny než Babiš sám.

Bylo by toho více. Na rozdíl od ministra financí, ale nemám na lustrování a „očko“ své lidi. I to, co jsem vyjmenoval by ovšem "financmistrovi" mělo stačit k zamyšlení. V jeho pozici je lepší být zticha a konkurenci nedráždit. Mávání složkami před očima totiž čeká i Babiše. Dřív, nebo později.

 

 

Tomáš Lemešani 

Fotozdroj: CC/wikimedia