Kotleba neuspěl s trestním oznámení na Post Bellum
Lidová strany Naše Slovensko neonacistu Mariána Kotleby podlala vloni trestní oznámení „na neznámého pachatele“ za propagaci sionismu na výstavě společnosti Post Bellum. Policie trestní oznámení odmítla
Lidová strany Naše Slovensko slovenského politika Mariána Kotleby podlala vloni na podzim trestní oznámení „na neznámého pachatele“ za propagaci sionismu na výstavě společnosti Post Bellum. Policie trestní oznámení odmítla. Uvádí hlídacípes.org
Kotlebovcům se nelíbila výstava k 70. výročí konce 2. světové války, kterou v Banské Bystrici pořádala slovenská „odnož“ společnosti Post Bellum. Ta v Česku i na Slovensku dlouhodobě mapuje životní příběhy obětí diktatur 20. století – komunismu a nacismu.
Trestní oznámení na “podezření ze spáchání trestného činu podpory hnutí směřujících k potlačení základních práv a svobod” osobně podal tajemník Kotlebovy Lidové strany Naše Slovensko Martin Beluský.
Od roku 2013 je Marian Kotleba předsedou (županem) Banskobystrického samosprávného kraje. Nově uspěl i v nedávných slovenských parlamentních volbách. Jeho strana získala v parlamentu 14 křesel.
„Panu Kotlebovi se nelíbil příběh paní Štefánie Lorándové, která přežila Osvětim, zachránila stovky židovských uprchlíků, falšovala jim doklady a dostávala je do Palestiny, kde mnozí vstoupili do armády a bojovali proti takovým jako je pan Kotleba. Ona sama pak za odboj málem zaplatila životem,“ shrnul podstatu výhrad předseda Post Bellum Mikuláš Kroupa.
Štefánie Lorándová byla za války členkou sionistického hnutí Hašomer Hacair a Ludová strana v trestním oznámení, argumentovala mimo jiné rezolucí OSN z roku 1975 odsuzující sionismus jako „formu rasismu a rasové diskriminace”.
Rezoluci však navrhly arabské státy a prosadily ji s pomocí států někdejšího socialistického bloku v čele s SSSR. Jde přitom o politicky motivovanou protiizraelskou rezoluci, jež byla v prosinci 1991 v OSN revokována.
Slovenská policie se případem začala zabývat, ale trestní oznámení na Sandru Polovkovou ze slovenského Post Bellum odmítla jako nedůvodné (dokument ke stažení ZDE).
“Sandra Polovková se dostavila na výzvu policie na služebnu, kde příslušníkovi vysvětlila, co bylo Hašomer Hacair na území Československa před válkou, během i po ní. Poznamenala, že si všichni z Post Bellum děláme z Kotleby legraci a jeho oznámení považujeme za absurdní,“ popsal vývoj případu Mikuláš Kroupa.
Z policejního zápisu pak plyne, že Martin Beluský sice trval na tom, že „sionismus prosazuje své cíle prostřednictvím násilí a terorizmu a je založen na rasové diskriminaci“, ale jak napsala policie, „k hnutí Hašomer Hacair oznamovatel neuměl uvést nic“.
Čtěte také:
Legalizace marihuany na Slovensku není tématem ani před aktuálními volbami
Red Cross Donations Plummet and Deficit Spikes
Campaign Donations Reflect the Sharp Split in Congress Among Republicans
--
„Rád bych všechny podobně neobeznámené a zmatené neonacisty informoval, že policie – po tom co oslovila různé profesory a odborníky, kteří se posudky zastali Post Bellum – pochopitelně trestní oznámení odmítla,“ shrnul na své facebookové stránce Mikuláš Kroupa.
Kotlebova strana proti rozhodnutí podala stížnost. Argumentuje mimo jiné tím, že „vyšetřovatel se nedostatečně obeznámil s problematikou sionistického hnutí i samotného hnutí Hašomer Hacair“.
„Hašomer Hacair byla mládežnická organizace podobná skautským oddílům. Členové chodili na výlety, zajímali se o dějiny Izraele, bojovali v SNP, během války a po ní usilovali, aby se členové hnutí dostali na území Palestiny, vstupovali do protinacistických spojeneckých armád, po válce se zapojili do zakládání nového státu Izrael,“ doplnil Kroupa.
V době druhé světové války hnutí zachránilo stovky lidských životů, členové většinou s falšovanými doklady, ukrývali židovské občany, převáděli je přes hranice a jinak pomáhali židovským rodinám. „Je to naopak nacismus a neonacismus kdo používá k prosazení svých cílů násilí a terorismus a je založen na rasové diskriminaci,“ zdůrazňuje Kroupa.
Fotozdroj: CC/wikimedia