Martin Kúšik: Zlaté jablko Penty, které padlo ze stromu
Muž, který Pentu opustil byl jí základním pilířem. V Česku by bez něj finančníci hráli jen druhou ligu
Martin Kúšik byl jedním ze základních pilířů finanční skupiny Penta Investments. Ačkoliv o svých předcích nemluví, je evidentní, že tak jako vždy i v jeho případě stojí za jeho kariérou dobré zázemí. Čich na investiční potenciál mu však odepřít nelze.
Když si odmyslíme infantilní popis toho, jak s podnikáním začínal v rámci rodinného květinářství, najdeme zárodek zrodu finančníka na prestižních školách.
Absolvoval Karlovu univerzitu v Praze a Universidad Complutense v Madridu, kde studoval právo a ekonomii. V životopise už vynechává podstatnou fázi jeho kariéry, a to nedokončené studium v nejtvrdším sovětském režimu - v Rusku. Jeho spolužáky z gymnázia byli podobně situovaní lidé - Slavomír Haščák a Juraj Herko. Chodili spolu na banskobystrické gymnázium, které bylo jakousi přípravkou dobrých kádrů, "komunistických kapitalistů", či státní exekutivy.
Prakticky automaticky šli všichni tři z Banské Bystrice na studium v Moskevském institutu mezinárodních vztahů. Kúšik však na rozdíl od kolegů studium nedokončil. Podle vlastních slov doplatil na strýce, který byl v Americe.
Po návratu z Ruska netrvalo dlouho a finančnických znalosti, které v těch dobách neměli jiní lidé žádnou možnost získat, využila skupinka podnikavců k založení dnes již jedné z nejsilnějších finančních skupin na Slovensku i v České republice.
Spolu s Haščákem, Markem Dospivou, Herkem a Josefem Oravkinem Kúšik založil finanční skupinu Penta. Růst byl následně rychlý. Výjimeční lidé, jejichž výjimečnost spočívala v tom, že na rozdíl od nuceně dělnického a agrárního obyvatelstva věděli co vlastně ekonomika, hospodaření, či potenciál je a věděli po jakých podnicích se ohlížet.
Okamžitě šli do strategických firem s velkým počtem zaměstnanců, nebo naopak do padajících podniků, které měly výrazné postavení na trhu jen nevydrželi šok z přechodu na tržní hospodářství. Penta zprivatizovala, nebo získala část podílů ve firmách jako Elektrovod, Drátovna Hlohovec, VSŽ Košice, či Sanitas.
Čtěte také:
Ne všechny projekty Penty v začátcích však byly alespoň podle businessového logiky a morálky kóšer. Například Drátovna Hlohovec zkrachovala poměrně krátce poté, co Penta prodala svůj podíl novému investorovi. Údajně přitom věděla o skrytých dluzích a úskalích nového výrobního programu, který firma chystala.
Pohodový nebyl ani projekt v košických železárnách. Zatímco finančníci na projektu nasávali počáteční kapitál, přičemž šlo o stovky milionů korun ročně, kontrola hospodaření VSŽ chyběla. Svědčí o tom další prokázáno tunely a tvrzení manažerů VSŽ. Pokud byste na počátku 90-ých let vystavili fakturu VSŽ, prostě by vám ji zaplatila nehledě na to, zda vás vlastně zná.