„Rozvoj komplexního bezpečnostního servisu pro ekonomické elity jako Chrenek, Babiš, Praha, či rozvoj nových kategorií zákazníků v oblasti veřejné správy v zdravotnictví, školství, státní úřady, samospráva, sociální služby.“

Část šestistránkové Strategie 2009-2014 soukromé bezpečnostní služby ABL Víta Bárty z roku 2008 se dnes navzdory zdánlivé politické prohře naplňuje.

Připomeňme, že zakladatel a člen vedení bývalé vládní strany Věci Veřejné Vít Bárta mohl za pád vlády v roce 2012. Bártu potopily dokumenty, které získala média. Uvádělo se v nich, že Bárta ještě jako generální ředitel soukromé bezpečnostní služby ABL, plánoval vstup do politiky jako byznysplán pro rozvoj firmy.

Plány Bártovy rodiny v byznysu se státem vychází i když je dnes v předstíraném předčasném důchodu a s politikou údajně nemá do činění. Po krátkém výpadku zakázek následkem vypuknutí skandálu, došlo k dalšímu oživení a firma dnes opět patří k těm, které jsou ve veřejné správě protežované.

Ačkoli šlo očekávat, že dopady politické krize pošramotí byznysové jméno firmy ABL fatálně, společnost se otřásla. Nešlo přitom o nijak složitý proces. Pouze se naoko zbavila negativního stínu značky ABL. V březnu 2012 změnila logo i název – nově se jmenuje Mark2 Corporation.

Bezpečnostní skupinu tvoří sedm sesterských firem, které zaštiťuje Mark2 Corporation Investment SE. Ve vedoucích orgánech firmy nadále působí management Víta Bárty, či jeho rodinní příslušníci. Klíčové pozice ve vedení obsazuje matka Jiřina Bártová spolu s bratrem Matějem a švagrovou Stanislavou.

O úspěchu firmy už pod značkou Mark2 Corporation mluví samotný seznam zákazníků a hodnota zakázek. Byznys se státem se nejvýrazněji rozjel loni. Bártovi získali třeba zakázku na ostrahu Úřadu pro technickou normalizaci, metrologii a státní zkušebnictví, Ústavu hematologie a krevní transfuze, či několika pobočkách Úřadu práce.

Výrazný vzestup

Nejlukrativnějšími zakázkami jsou však zakázky firem se státní, či župní účasti v Praze a Brně. Desítky milionů korun za rok vyúčtuje Mark2 Corporation Českému vysokému učení technickému v Praze, Masarykově univerzitě, či Vysokému učení technickému v Brně. Hlavní město poskytuje výživnou obchodní spolupráci taktéž ostrahou Dopravního podniku, na Ústecku zas Bárta boduje v Hasičském sboru.

Obrovským byznysem s celostátním významem je pak úspěch na desítkách pobočkách České pošty, Letišti Václava Havla, pardubickém letišti, Správě železniční dopravní cesty a v Budějovickém Budvaru.

Celkově se firma za jediný rok stala smluvní stranou v na 500 dokumentech veřejných obstaravatelů. Mark2 Corporation se k dotazům na úspěchy firmy nevyjadřuje.

Podle poslední účetní závěrky, kterou firma zveřejnila za rok 2016 měla firma aktiva v hodnotě 454 milionů, což bylo meziročně o zhruba 100 milionů víc. Minimálně objem veřejných zakázek přitom v roce 2017 zase výrazně narostl.

Ve volbách v květnu 2010 kandidoval Vít Bárta jako nestraník za stranu Věci veřejné v Praze a současně dělal Věcem veřejným volebního manažera. Byl zvolen do Poslanecké sněmovny a stal se členem Nečasova kabinetu jako ministr dopravy. Po vstupu do vlády se po politickém tlaku postupně vzdal přímé kontroly nad agenturou ABL.

Spory s kolegy

Počátkem dubna 2011 Bártu bývalý předseda Věcí Veřejných Škárka a předsedkyně poslaneckého klubu Kristýna Kočí obvinili z uplácení a podali na Bártu trestní oznámení. Vzniklá kauza financování poslanců strany společně s dalšími okolnostmi, především odtajněním „Strategie 2009-2014“ firmy ABL, vedly 8. dubna 2011 k rezignaci Víta Bárty na ministerskou funkci. V pondělí 11. dubna předal premiér demisi prezidentu republiky.

Bárta popřel, že by kohokoliv uplácel a tvrdí, že šlo o půjčky.13. dubna 2012 byl u Obvodního soudu pro Prahu 5 odsouzen za podplácení k trestu odnětí svobody na 18 měsíců, který mu byl podmíněně odložen na 30 měsíců. Bárta se tehdy odvolal. Městský soud v Praze jako soud odvolací v listopadu 2012 původní rozsudek zrušil a případ vrátil k novému projednání obvodnímu soudu, který v lednu 2013 Bártu na základě závazného právního názoru odvolacího soudu obžaloby zprostil.

Ještě před rozhodnutím odvolacího soudu do věci zasáhl Nejvyšší soud, který část jednání obžalovaného Bárty, uskutečněné na jednání poslaneckého klubu Věci Veřejných, posoudil jako kryté poslaneckou imunitou a tudíž v tomto rozsahu ho vyjmul z pravomoci orgánů činných v trestním řízení. V dubnu 2014 policie začala vyšetřovat Jaroslava Škárku a Kristýnu Kočí kvůli křivému obvinění Bárty.

Čtěte také:

Podivnosti extradice. Slováci vydali Yandieva do Ruska

Krejčířovou vilu čeká další dražba. Znalecký posudek přehodnotí

Stíhaní Babiše historie nepřeje. Oligarcha dosud vyvázl bez šrámů

Kvůli policejnímu vyšetřování v listopadu 2013 ovšem Vít Bárta rezignoval na funkci předsedy Věcí veřejných. S politikou to ovšem nikdy nevzdal a prokázal, že je schopen chopit se každé příležitosti.

Seznámil se s jednadvacetiletým Sergejem Pavljukem, proruským blogerem a studentem Vysoké školy ekonomické v Praze.

Ten mimo jiné zaujal také vysokou angažovaností v kampani před prezidentskými volbami. Napsal články, ve kterých označoval kandidáta Karla Schwarzenberga za boľševika a účastníka jakéhosi velkého kapitalistického spiknutí politiků. Většina Pavljukových textů byla publikována na serverech označovaných za konspirační.

Vít Bárta z Pavljuka udělal svého asistenta a obchodního partnera. Zaujala jej myšlenka přímé demokracie, o které Pavljuk plamenně psal, i když v nejasných kombinacích už známých extrémních politických myšlenek ze zahraničí.

Pro přímou demokracii sháněl Vít Bárta podporu u jiných politických subjektů. S pokusy uspěli u Tomio Okamury. Ten na myšlence přímé demokracie postavil jeho předešlý politický subjekt Úsvit. Vít Bárta se dokonce v jeho barvách pokoušel dostat do Sněmovny. Reinkarnace politického byznysu ovšem nevyšla a stranu mohl ovlivňovat jenom mimo parlamentu.

Cesta po zádech extremistů

Přímo v Úsvitu naopak zakotvil Pavljuk. Ten se stal asistentem poslance a klíčového Okamurova partnera Radima Fialu. Po boku poslance zůstal i po rozpadu Úsvitu a směroval tak do Svobody a přímé demokracie.

O tom, že nikdy nešlo a nejde o běžného asistenta poslance, vypovídá Pavljukova podnikatelská aktivita. Muž, kterého SPD skrývá před zrakem veřejnosti, se stal v polovině roku 2015, tedy ve stejném období jako vzniklo hnutí SPD, členem představenstva IF Holding. Jde o firmu, kterou vlastnicky ovládá Radim Fiala.

IF Holding je rovněž společníkem firmy IFP Servis, kde Pavljuk ve stejném období jako v IF Holdingu působil ve stejné pozici. Nyní působí také ve firmě Videoefekt, kterou převzal po členovi vedení hnutí Úsvit – Národní koalice Janu Zilvarovi.

Co se týče Víta Bárty, nadále ovlivňuje dění v SPD a jiných extrémních subjektech. Stojí také za Blokem proti Islámu a čeká na svou populistickou šanci.

Tomáš Lemešani, podpořte nás nákupem v našem eshopu