Národní rozpočtová rada už funguje. Návrh rozpočtu kritizuje

V tuzemsku začala fungovat nová rada pro dohled nad státním rozpočtem. Návrh Schillerové kritizuje.

Zákon o pravidlech rozpočtové odpovědnosti přijala vláda po táhnoucích se problémech s vůli uzákonit základní anti-populistické pravidla v roce 2017. Kromě uzákonění dluhové brzdy a dalších v jiných evropských zemích už dávno zavedených opatření, díky němu vznikla také Národní rozpočtová rada. Má jít o dohledový orgán, který bude vládu usměrňovat tak, aby rozpočet nezneužívala k přehnanému rozhazování. Ačkoli nemá exekutivní moc, veřejnosti má představovat skutečný stav veřejných financí a vládě navrhovat mechanismy k odpovědnému hospodaření.

Rada funguje teprve pár měsíců, dosud o ní proto nebylo moc slyšet. První rozpočet, který může posoudit však kritizuje.

„Z hlediska dlouhodobé udržitelnosti veřejných financí by vláda měla v dobrých časech směřovat k vyrovnanému či přebytkovému rozpočtu tak, aby měla v době krize či ekonomického propadu manévrovací prostor pro aktivní fiskální politiku, kterou by ekonomiku podpořila,“ říká pro Biztweet tiskový mluvčí Úřadu Národní rozpočtové rady Janis Aliapulios.

Reaguje tak na rozpočtový návrh ministryně Aleny Schillerové pro rok 2019, který počítá se schodkem 50 miliard korun. Podle kritiků jde o neodpovědný přístup státu, který pozitivní rekordy ekonomického vývoje nevyužívá k vyrovnání státního dluhu, ale naopak dluh navyšuje. Ministerstvo financí tento krok obhajuje tím, že peníze z negativní bilance pošle na investice.

Čtěte také:

Vláda se nechala inspirovat prvotřídním populismem

Ťok souhlasí s výměnou přístavů v Hamburku

Na zahraniční vzdělávání učitelů dal Brusel přes 27 milionů

„Pokud vláda příští rok výrazně zvýší investice, jak deklaruje a tyto investice budou rozumné, daly by se nad určitým schodkem nižším než 50 miliard přivřít oči, protože je tu z minulosti „investiční dluh“. To ale platí jen pro rok 2019. Pokud se ale bude ekonomika dál vyvíjet tak, jak se nyní očekává, není schodek 50 miliard korun naplánovaný pro roky 2020 a 2021 akceptovatelný a vláda by měla usilovat o alespoň vyrovnaný rozpočet,“ varuje Aliapulios.

Kromě nominálního dluhu je však podle úřadu potřeba sledovat také dluh vůči HDP, který na úrovni sektoru vládních institucí klesl. Obsluha dluhu však i tak Česko stojí desítky miliard korun ročně. V součtu za celou existenci samostatného státu jde již o stovky miliard korun, které mohly být využity na smysluplné investice.

Úřad Národní rozpočtové rady sídlí na pražské Malé Straně. Má 8 zaměstnanců, další ale letos nabere. Rada má tři členy. Předsedu navrhla vláda - Eva Zamrazilová, dalšího člena Senát - Richard Hindls a třetího Česká národní banka - Jan Pavel. Hlavním analytikem je Jan Kubíček. Letos úřad získal rozpočet ve výši přes 20 milionů.

 

Biztweet, podpořte nás nákupem v našem eshopu