Fond, který spravuje bývalý investiční ředitel finanční skupiny Penta Investments Jozef Janov, se v byznysu s umělým oplodněním tlačí na ostrovy. Po tom, co firma akvizičně uspěla se sítí reprodukčních klinik Future Life a za krátkou dobu získal pozici jednotky na trhu české a slovenské asistované reprodukce, hodlá podobný rychlý atak učinit také na Britských ostrovech.

Do své skupiny nedávno přidala irskou kliniku Galway Fertility Clinic. Future Life díky akvizici patří mezi tři největší a nejrychleji rostoucí evropské skupiny asistované reprodukce. Mimo Česka a Irska má firma kliniky i na Slovensku a ve Velké Británii, kde Babiš získal pobočku koupí české společnosti Gennet.

Publikaci Z Bureše Babišem si můžete objednat v eshope, či jednoduchým mailem na adrese marketing@biztweet.eu

V dubnu 2017 Hartenberg vstoupil do irské firmy na umělé oplodnění Repro Med. Babiš s Janovem u této transakce poprvé přistoupili na téměř vyrovnané partnerství. Zakladateli zůstalo 49 procent firmy. Ve všech ostatních firmách drží Hartenberg výraznou majoritu.

S ročními tržbami tři miliony eur je Repro Med menší firmou, ale pro Hartenberg znamenal klíčový průlom. Akvizicí se totiž firmě podařilo prolomit legislativní bariéry vstupu na nový trh. Do irských klinik hodlá investiční firma nalít nový kapitál.

Repro Med dělá zatím jen 250 cyklů umělého oplodnění ročně, což je ještě méně, než vykazuje londýnská pobočka Gennetu. Ta dělá čtyři sta cyklů. České a slovenské kliniky Hartenbergu přitom ročně provádějí až kolem dvacet tisíc cyklů ročně.

Do zahraničí se Hartenberg musí tlačit. V české a slovenské reprodukční medicině už totiž společnost dosáhla téměř vše, co získat lze. Dohromady v asistované reprodukci a přidružených medicínských oborech dosahuje celkové tržby více než dvě miliardy korun. Podle Jozefa Janova je přitom maximum dosažitelné v našem regionu na úrovni sta milionů eur.

Investiční společnost donedávna zvažovala také polskou expanzi. Tamní možnosti v reprodukční medicině jsou však kvůli konzervativní legislativě hodně omezené. Firma proto polské zákazníky láká na zákroky v Česku a na Slovensku.

Tuzemsko je známé jakousi turistikou za reprodukční medicinou. Kromě liberálních pravidel je pro cizince atraktivní také nízká cenová hladina českých zákroků. Proto je také otázkou jak výrazně zdynamizuje růst skupiny britská expanze. Zatímco v Česku stojí jeden cyklus asistované reprodukce s darovaným genetickým materiálem průměrně 105 tisíc korun, tedy asi 4 tisíc eur, v Irsku je průměr na úrovni 7 tisíc eur.

Jaké další expanze bude mít Hartenberg v seznamu, zatím neprozrazuje. Cenově by pro firmu mohla být zajímavá Čína či USA. Páry v těchto zemích platí za cyklus až zhruba 20 tisíc dolarů. Země si však vlastní trhy a obzvlášť v medicině střeží jako jestřáby.

Kromě britské expanze tak v dohledné době možno očekávat spíše snahu na zvyšovaní prodejů zákroku v českých klinikách.

Hartenberg vznikl v roce 2013 hlavně jako nástroj na akvizice Andreje Babiše v nových sektorech jako je zdravotnictví. Ani tato společnost se ovšem nevyhnula různým kontroverzím. Nastaly třeba po tom, co se ukázalo, že nejde o investiční fond, jak to zpočátku firma prezentovala, ale společnost která jednoduše investuje peníze exministra financí.

Hartenberg Holding jako vlastník Hartenberg Capital a dalších navázaných investičních firem je majoritně vlastněn Andrejem Babišem a jeho společností SynBiol. Zbývající akcie kontroluje ať už přes firmy, nebo jako soukromá osoba Jozef Janov. Babišovo vlastnictví fakticky dokazuje přesunutí Hartenbergu společně se SynBiolem do dvou svěřeneckých fondů, kterými musel Andrej Babiš reagovat na nový zákon o střetu zájmů.

Čtěte také:

Modernizace Dusla jde podle plánu. Dotace ještě nebyly použity

Z Bureše Babišem: Imoba, malá nenápadná firma s velkými kontroverzemi

Babiš a Faltýnek. Jak vznikla nerozlučná dvojice?

Pro podnikatelskou náplň společnosti je důležité jméno partnera Babiše u tohoto obchodu – Jozefa Janova. Jde o dlouholetého manažera finanční skupiny Penta, který to v jejich strukturách dotáhl až na několikaletou pozici investičního ředitele. Lze tedy říct, že rozhodoval o většině nejdůležitějšího byznysu agresivní československé skupiny.

Potvrdil to svým podpisem pod nákupem a následným prodejem Severomoravských vodovodů a kanalizací Ostrava, byznysu Fortuny, obchodní sítě Žabka či obchodní skupiny Empik. Podle mediálních nepotvrzených spekulací dokonce dostal nabídku stát se partnerem skupiny Penta, odmítl však a rozhodl spojit síly s Andrejem Babišem.

Z Penty sebou k politicky aktivnímu oligarchovi donesl také záměr rázněji zaútočit na sektor zdravotnictví. A už brzy záměr naplňoval. Kromě sítě soukromích klinik Future Life koupila společnost také polikliniku v pražských Modřanech. „Nejbližší 3 roky budou ve znamení rozsáhlých investic do rozvoje stávajících klinik, ale také do akvizic,“ sliboval v té době na sklonku roku 2016 v rozhovoru pro Biztweet Jozef Janov.

To, že by se inspiroval strategii, kterou do jisté míry připravoval pro Pentu, tehdy odmítl. Jedním dechem dodal, že Hartenberg půjde zejména do oblasti umělého oplodnění, genetiky, komplexní zdravotní péče o ženy, tedy oblastí, po kterých pošilhávala i jeho bývalá finanční skupina.

Právě péče o ženy a byznys reprodukčních klinik však na konci téhož roku vážně pošramotil kvalitativní renomé značek patřících pod tento sektor Hartenbergu. Brněnská klinika Reprofit zaměnila embrya při aplikaci dvěma matkám.

Žádná z kontrol ovšem podle úřadu nezjistila závažné porušení zákona o lidských tkáních a buňkách a za pochybení pyká jenom embryolog. Poselství „Babišova klinika zaměnila embrya“ ovšem obletělo nejen česká média.

Kromě Reprofitu patří k reprodukční skupině Hartenbergu také GynCentrum, či firma Pleuran, která vyrábí vyrábí a prodává potravinové doplňky. FutureLife také v březnu 2017 pohltil královéhradeckou kliniku Hepato-Gastroenterologii HK zaměřující se na onemocnění jater a zažívání.

Investiční společnost Hartenbergu ovšem rozhodila sítě také do dalších oborů a regionů. V Polsku posloužila jako prostředník k průniku Babiše na potravinářský trh v Polsku přes firmu Good Food, na severu Česka zas nakupoval kancelářské prostory projektu Orchard Office Park.

Hartenberg Holding byl tedy za krátkou dobu hodně úspěšným projektem. Narazil však na stejný problém jako řada dalších podnikatelských aktivit Andreje Babiše, a to jeho nepochopení pojmu konfliktu zájmů. Zřejmě právě kvůli vlastní angažovanosti ve vládní koalici přenesl zdravotnický byznys na Hartenberg, který označil za fond. Co podniku uškodilo ještě víc, přidal také pro něho typické, v času se měnící protimluvy.

Ze začátku na dotazy novinářů reagoval vysvětlením, že Hartenberg je fond, který zřídil, aby mohl bez vlastního vlivu peníze dále investovat i během politické kariéry. „Já ve zdravotnictví nepodnikám, já jsem dal peníze do fondu, který kupuje nemocnice od soukromých lékařů,“ řekl Babiš v superdebatě České televize před krajskými volbami.

Nohy mu pak docela silně podkopla Česká národní banka. Nic netušící občan by sice mohl věřit tomu, že je Hartenberg opravdovým fondem, tedy subjektem, kde je víc různých investorů a o tom, co s jejich penězi bude rozhoduje nezávislá vykonná složka, problém je však v tom, že Hartenberg, i když charakteristiku fond používá, fondem není.

Biztweet