Padesát let fondu Vanguard 500 ukazuje hlavní lekci investování: nedělat nic může porazit většinu trhu

Indexové investování dnes působí jako samozřejmost. Před padesáti lety ale šlo o téměř provokativní myšlenku: místo hledání nejlepších manažerů, akcií a tržních momentů stačí levně držet široký trh.

Historie fondu Vanguard 500 Index Fund ukazuje, že tato jednoduchá strategie obstála mimořádně dobře. Podle Marka Hulberta z MarketWatch by investor, který by dlouhodobě držel tento fond a nedělal nic dalšího, skončil pravděpodobně lépe než více než 80 procent konkurence.

Fond Vanguard 500 Index Fund oslavil padesát let existence. Jeho význam však nespočívá jen v samotné délce historie. Důležitější je, že fond i po půlstoletí potvrzuje jednu z nejnepohodlnějších pravd Wall Street: většina aktivních strategií nedokáže dlouhodobě porazit široký akciový index.

To je pozoruhodné zejména proto, že mnoho investičních přístupů časem ztrácí výhodu. Nová strategie může určitou dobu fungovat, přitáhne kapitál, konkurence ji začne napodobovat a její nadvýnos se postupně vytratí. U širokého indexového investování se ale tento efekt neprojevil stejným způsobem. Nízké náklady, široká diverzifikace a disciplinované držení trhu zůstaly výhodou i po desetiletích.

Vanguard 500 Index Fund vznikl v roce 1976 jako jeden z prvních fondů umožňujících běžným investorům kopírovat vývoj indexu S&P 500. Myšlenka byla jednoduchá: nekupovat jednotlivé akcie podle odhadů manažera, ale držet celý trh reprezentovaný největšími americkými firmami. V době vzniku působila tato strategie pasivně až defenzivně. Z dnešního pohledu se ukázala jako jedna z nejúčinnějších forem dlouhodobého investování.

Na první pohled přitom samotné pořadí fondu mezi přeživšími fondy nepůsobí mimořádně. Podle Morningstar Direct je Vanguard 500 Index Fund na 43. místě mezi 93 podílovými fondy, u nichž jsou dostupná data zpět do srpna 1976. To by fond řadilo přibližně doprostřed výsledkové tabulky, nikoli mezi absolutní vítěze.

Toto srovnání je ale zavádějící. Nezahrnuje totiž fondy, které v roce 1976 existovaly, ale později zanikly. A právě zde se ukazuje podstata problému známého jako survivorship bias, tedy zkreslení způsobené přeživšími. Pokud hodnotíme jen fondy, které přežily padesát let, vynecháváme stovky neúspěšných produktů, které byly sloučeny, uzavřeny nebo přestaly existovat často právě kvůli slabým výsledkům.

Hulbert uvádí, že přesný počet těchto zaniklých fondů se mu nepodařilo určit, ale šlo pravděpodobně o stovky produktů. Na základě dat Morningstar a Investment Company Institute o fondech, které v posledních 50 letech ukončily obchodování, odhaduje, že skutečné umístění Vanguard 500 Index Fund mezi všemi fondy, tedy přeživšími i zaniklými, leží mezi 81. a 90. percentilem.

Tento výpočet stojí na předpokladu, že fondy, které zanikly, zaostávaly za indexem S&P 500 v době svého ukončení. Podle Lawrence Tinta, jednoho z raných tvůrců indexových fondů a bývalého amerického šéfa Barclays Global Investors, jde o rozumný předpoklad. Fondy podle něj obvykle zanikají proto, že mají příliš málo aktiv pod správou, aby byly ekonomicky životaschopné. A nízká aktiva bývají ve většině případů důsledkem slabé výkonnosti.

Jinými slovy, indexový fond může mezi přeživšími soupeři vypadat jako průměrný, ale mezi celým původním investičním vesmírem je výrazně nadprůměrný. To je pro investory zásadní rozdíl. Výsledek není třeba hodnotit jen podle toho, zda fond překonal několik vítězů, kteří přežili padesát let. Důležitější je, že přežil, levně kopíroval trh a porazil obrovskou část konkurence, která cestou odpadla.

Hulbert nabízí i druhou kontrolu tohoto závěru přes investiční newslettery, jejichž výkonnost dlouhodobě sledovala jeho auditorská firma Hulbert Financial Digest. Data sahají do roku 1980, tedy ne úplně padesát let zpět, ale dostatečně dlouho pro srovnání. Ze 49 modelových portfolií, která tehdy existovala, přežila dodnes jen čtyři a zároveň překonala trh za celé období.

Pokud se znovu použije předpoklad, že zaniklá portfolia v době svého konce zaostávala za trhem, vychází Vanguard 500 Index Fund mezi investičními newslettery na 92. percentil. To znamená, že pasivní strategie držení indexu by překonala drtivou většinu profesionálních doporučení a modelových portfolií.

Ekonomická lekce je zřejmá. Investování není oblast, kde vyšší aktivita automaticky vede k lepším výsledkům. Právě naopak. Časté změny portfolia, snaha časovat trh, výběr hvězdných manažerů, reakce na titulky a přeskakování mezi strategiemi často zvyšují náklady, daně, chyby a emoční rozhodování. Indexový fond tyto problémy omezuje tím, že investora nutí držet se trhu jako celku.

Význam nízkých nákladů nelze podceňovat. Aktivní fond nebo poradenská strategie musí po odečtení poplatků překonat široký trh. To je náročné samo o sobě. Pokud si k tomu investor připočte manažerské poplatky, obchodní náklady, případné vstupní poplatky a daňové dopady častých změn, laťka je ještě vyšší. Indexový fond s nízkými náklady žádný mimořádný talent nepotřebuje. Jeho hlavní výhodou je, že bere tržní výnos levně a bez zbytečných zásahů.

Další důležitou lekcí je diverzifikace. Investor do S&P 500 nesází na jednu firmu, sektor ani investiční příběh. Drží široký koš velkých amerických společností. Některé firmy v průběhu času zaniknou, jiné oslabí, další vyrostou do dominantního postavení. Index se mění spolu s ekonomikou. Právě tato schopnost absorbovat selhání jednotlivých firem a zároveň zachytit vítěze je jedním z důvodů jeho dlouhodobé síly.

Čtěte také: 

Které země bohatnou nejrychleji? Světový růst se přesouvá mimo tradiční ekonomická centra

Firmy v USA jsou o něco optimističtější, investice ale brzdí. Nejistota drží manažery při zemi

Evropský trh práce zpomaluje. Česko ještě přidává pracovní místa, Slovensko už ztrácí

Neamerické akcie letos porážejí S&P 500. Investoři znovu dostávají lekci z diverzifikace

To však neznamená, že indexové investování je bez rizika. S&P 500 je akciový index a může výrazně klesat. Investor, který ho drží, zažije medvědí trhy, recese, finanční krize, technologické bubliny, geopolitické šoky i období několikaleté stagnace. Pointa není v tom, že index chrání před poklesem. Pointa je v tom, že za dlouhý horizont nabízí velmi konkurenceschopný výsledek bez nutnosti neustále rozhodovat, který manažer nebo sektor bude příštím vítězem.

Pro českého investora má historie Vanguard 500 Index Fund několik praktických dopadů. Prvním je, že globální a americké indexové ETF nejsou jen módním produktem posledních let. Navazují na padesátiletou historii strategie, která dlouhodobě porážela většinu aktivní konkurence. Druhým je, že jednoduchost může být výhodou. Pravidelné investování do širokého indexu může být efektivnější než neustálé hledání „lepší“ strategie.

Třetím dopadem je nutnost chápat měnové a regionální riziko. Český investor, který nakupuje fondy navázané na S&P 500, získává expozici vůči americkým akciím a často také vůči dolaru. Výnos v korunách proto závisí nejen na vývoji amerického trhu, ale i na kurzu měny. Indexové investování snižuje riziko špatného výběru jednotlivých titulů, ale neodstraňuje riziko valuací, měnového vývoje ani koncentrace do amerického trhu.

Padesátiletá historie fondu Vanguard 500 také připomíná, že největším nepřítelem investora často není trh, ale vlastní chování. Investor může mít k dispozici nízkonákladový indexový fond, ale pokud ho v panice prodá při poklesu, nakoupí až po růstu nebo bude neustále měnit strategii podle krátkodobých zpráv, výhoda pasivního investování se vytrácí. Skutečná síla indexování se projeví až ve spojení s disciplínou.

To je důvod, proč Hulbert zdůrazňuje princip „nedělat nic“. Nejde o nezájem o portfolio ani o ignorování rizika. Jde o odmítnutí zbytečné aktivity, která často nepřidává hodnotu. V investování může být pasivita racionální strategií, pokud je postavena na diverzifikaci, nízkých nákladech a dlouhém horizontu.

Závěr padesátiletého příběhu Vanguard 500 Index Fund je proto nepříjemný hlavně pro aktivní správce a investiční poradce, kteří slibují schopnost trh dlouhodobě porážet. Historie ukazuje, že široký index dokáže v čase překonat většinu z nich. Ne proto, že by každý rok vyhrával, ale proto, že přežívá, stojí málo a zachycuje růst celé ekonomiky.

Pro investory je to praktická a zároveň náročná lekce. Praktická proto, že strategie je jednoduchá. Náročná proto, že vyžaduje trpělivost, odolnost vůči hluku trhu a ochotu nepokoušet se neustále dokazovat, že lze být chytřejší než ostatní. Padesát let historie Vanguard 500 ukazuje, že v investování může být právě tato zdrženlivost jednou z největších konkurenčních výhod.

 

Mark Hulbert, MarketWatch, Morningstar Direct, Investment Company Institute

Lem edit

Biztweet, podpořte nás nákupem v našem eshopu

Máte zájem o informační zpravodajský servis z investičního prostředí, nebo analýzu trhu na klíč podle Vašich požadavků? Napište na marketing@biztweet.eu

Pokud považujete texty Biztweetu za přínosné, věnujte jakýkoliv dar na tomto linku, získate předplatné