Podle analýzy založené na datech ACEA a CleanTechnica připadalo na hybridní vozy 36,9 procenta nových registrací a na elektromobily včetně plug-in hybridů dalších 32,5 procenta. Benzin a diesel dohromady klesly na 28,5 procenta trhu. Přechod k elektrifikaci ale zůstává velmi nerovnoměrný: zatímco v Norsku tvoří elektromobily téměř celý trh, v části střední a východní Evropy stále dominují klasické spalovací pohony.

Evropský trh s novými auty vstoupil v roce 2026 do další fáze elektrifikace. Nejde už pouze o růst prodejů čistě bateriových vozů, ale o širší strukturální změnu celého trhu. V první polovině roku bylo v Evropě registrováno 7,23 milionu nových automobilů. Největší kategorií se staly hybridy s 2,67 milionu registrací a tržním podílem 36,9 procenta. Elektromobily, tedy bateriové vozy a plug-in hybridy dohromady, dosáhly 2,35 milionu registrací a podílu 32,5 procenta.

To znamená, že téměř sedm z deseti nově registrovaných aut v Evropě mělo nějakou formu elektrifikovaného pohonu. Benzinové vozy představovaly 22 procent nových registrací a diesel pouze 6,5 procenta. Spalovací motory tak dohromady tvořily 28,5 procenta trhu, tedy méně než samotné hybridy i méně než souhrnná kategorie elektromobilů.

Tento posun ukazuje, že Evropa se neodklání od spalovacích motorů jedním přímým skokem k plné elektromobilitě. Přechod je vícevrstevný. Hybridy dnes fungují jako hlavní most mezi klasickým spalovacím autem a čistě elektrickým vozem. Plně elektrické modely zároveň rychle zvětšují svůj podíl a v některých zemích už tvoří dominantní volbu.

Podle analýzy vzrostly evropské registrace elektromobilů v první polovině roku 2026 meziročně o 31,7 procenta na 2,35 milionu vozů. Bateriové elektromobily dosáhly 1,61 milionu registrací, což představuje meziroční růst o 35,13 procenta. Plug-in hybridy vzrostly o 24,85 procenta na 742 411 vozů.

Největším trhem zůstává Německo. V první polovině roku tam bylo registrováno 531799 elektromobilů, z toho 368006 bateriových vozů a 163793 plug-in hybridů. Německý EV trh meziročně vzrostl o 37,19 procenta. Vzhledem k velikosti německého automobilového trhu má právě tato země zásadní vliv na směr celé evropské transformace.

Druhým největším trhem je Velká Británie s 432711 registracemi elektromobilů. Z toho 284579 připadalo na bateriové vozy a 148132 na plug-in hybridy. Zajímavé je, že britský růst stojí na širším mixu technologií: bateriové vozy vzrostly o 26,57 procenta, zatímco plug-in hybridy o výraznějších 38,44 procenta.

Společně Německo a Velká Británie představují téměř milion registrací elektromobilů za šest měsíců. To odpovídá zhruba 41 procentům všech evropských registrací v této kategorii. Elektrifikace Evropy je tak do značné míry tažena několika velkými trhy, zatímco menší země často vykazují vysoká procenta růstu, ale z nižší základny.

Důležitým trendem je zrychlení jižní Evropy. Itálie zaznamenala meziroční růst registrací elektromobilů o 81 procent. Bateriové vozy v Itálii vzrostly o 77,66 procenta a plug-in hybridy o 84,26 procenta. Španělsko zvýšilo registrace elektromobilů o 37,95 procenta a Portugalsko o 32,46 procenta.

Čtěte také:

Evropský trh práce zpomaluje. Česko ještě přidává pracovní místa, Slovensko už ztrácí

Neamerické akcie letos porážejí S&P 500. Investoři znovu dostávají lekci z diverzifikace

Americké akcie jsou podle valuačních modelů extrémně drahé. Pro příští dekádu čekají slabé reálné výnosy

To naznačuje, že další fáze evropské elektrifikace už není omezena pouze na tradičně silné severské trhy. Růst se přesouvá i do zemí, které dosud patřily spíše mezi pomalejší adoptéry. Rozhodující budou cena vozů, dostupnost dobíjecí infrastruktury, podpora firemních flotil a stabilita státních pobídek.

Ještě výraznější procentuální růsty hlásí některé trhy střední, východní a jihovýchodní Evropy. Chorvatsko zvýšilo registrace elektromobilů o 204,89 procenta, Slovinsko o 98,61 procenta a Bulharsko o 91,67 procenta. Tyto země ale stále vycházejí z nižší základny. Podíl elektromobilů na nových registracích činil v Chorvatsku 10,16 procenta, ve Slovinsku 20,19 procenta a v Bulharsku 9,67 procenta.

Evropa se tak elektrifikuje stejným směrem, ale rozdílným tempem. Na jednom konci stojí Norsko, kde elektromobily tvořily 98,29 procenta nových registrací. Na druhém konci je Rumunsko, kde byl jejich podíl pouze 8,5 procenta. Rozdíl mezi nejvyspělejším a nejslabším trhem tak dosahuje téměř 90 procentních bodů.

Rozdíly jsou patrné i při přepočtu na obyvatele. Dánsko vedlo Evropu s 1352 novými registracemi elektromobilů na 100 tisíc obyvatel za pouhých šest měsíců. Lucembursko dosáhlo téměř stejné úrovně s 1349 vozy a Norsko následovalo s 1276 vozy na 100 tisíc obyvatel. Na opačném konci žebříčku stálo Rumunsko s 29 registracemi na 100 tisíc obyvatel a Bulharsko s 37 registracemi.

Tento rozdíl není pouze technologický. Odráží příjmovou úroveň domácností, hustotu dobíjecí sítě, daňovou politiku, dostupnost dotací, strukturu firemních flotil i cenu nových aut. V bohatších zemích s hustou infrastrukturou a konzistentní politikou se bateriové elektromobily rychle stávají standardem. V chudších regionech zůstává elektrifikace opatrnější a často se opírá o hybridy nebo plug-in hybridy.

Analýza Tradingpedia upozorňuje, že poměr mezi bateriovými elektromobily a plug-in hybridy dobře ukazuje zralost trhu. Vyšší podíl bateriových vozů signalizuje lepší infrastrukturu, silnější podporu bezemisní dopravy a vyšší kupní sílu. Naopak vyšší váha plug-in hybridů naznačuje přechodnou fázi, kdy spotřebitelé chtějí výhody elektrické jízdy, ale zároveň si ponechávají jistotu spalovacího motoru.

Z pohledu střední Evropy je podstatné, že Česko, Slovensko, Bulharsko, Chorvatsko a Rumunsko podle studie zůstávají do značné míry závislé na spalovacích pohonech a podíl elektromobilů je stále pod 20 procenty nových registrací. Limitem jsou především příjmové rozdíly, pomalejší rozvoj infrastruktury a slabší politická podpora.

Pro český automobilový průmysl je ale situace dvojznačná. Domácí trh se elektrifikuje pomaleji než západní a severská Evropa, zatímco exportní trhy se mění rychleji. To zvyšuje tlak na výrobce, dodavatele i prodejce, aby dokázali obsloužit rozdílnou poptávku: tradičnější domácí zákazníky, silně elektrifikované západní trhy a rychle rostoucí segment dostupnějších elektromobilů.

Významnou roli v evropské elektromobilitě začíná hrát i Škoda. Podle analýzy se Škoda řadí mezi nejsilnější evropské vyzyvatele v segmentu elektromobilů. Model Elroq dosáhl v první polovině roku 2026 prodeje 58172 kusů a Enyaq dalších 46052 kusů. Studie zároveň uvádí, že Škoda byla v první polovině roku druhou nejprodávanější automobilovou značkou v Evropě.

Žebříčku jednotlivých elektromobilů v Evropě dál dominuje Tesla. Model Y zaznamenal v první polovině roku 2026 prodej 111050 kusů a Model 3 dalších 58411 kusů. Tesla tak zůstává nejsilnějším individuálním jménem evropského EV trhu, přestože čelí rostoucí konkurenci evropských i čínských výrobců.

Zároveň se mění konkurenční dynamika. Čínské značky se v Evropě výrazně prosazují zejména přes plug-in hybridy. BYD Seal U zaznamenal 42503 prodejů ve verzi PHEV, zatímco bateriová verze dosáhla 5969 kusů. BYD Atto 2 prodal 33132 plug-in hybridů proti 11441 bateriovým vozům. To ukazuje, že čínští výrobci nepoužívají v Evropě pouze čistě elektrickou strategii, ale přizpůsobují nabídku poptávce po cenově a prakticky dostupnějších řešeních.

Dalším důležitým signálem je růst menších a dostupnějších elektromobilů. Mezi silně prodávanými modely jsou Renault 5, Leapmotor T03, Kia EV3 nebo Citroën e-C3. To naznačuje, že další fáze evropské elektromobility nebude stát jen na prémiových modelech pro rané uživatele, ale stále více na cenově dostupnějších vozech pro širší trh.

Ekonomicky jde o zásadní změnu. Pokud elektrifikované pohony tvoří téměř 70 procent nových registrací, automobilky, dodavatelé, leasingové společnosti, energetické firmy i provozovatelé dobíjecí infrastruktury už nemohou elektromobilitu brát jako okrajový segment. Elektrifikace se stává hlavním směrem evropského trhu, i když její konkrétní podoba se liší podle země.

Pro výrobce to znamená tlak na investice do bateriových platforem, softwaru, efektivnější výroby a dostupnějších modelů. Pro dodavatele komponentů to znamená přesun poptávky od části tradičních spalovacích systémů k elektrotechnice, bateriím, výkonové elektronice, tepelnému managementu a lehkým materiálům. Pro státy to znamená nutnost rychleji řešit infrastrukturu, energetickou síť a dopady na zaměstnanost v automobilovém sektoru.

Z pohledu investorů je hlavní závěr opatrný, ale jasný. Evropa vstoupila do fáze, kdy se elektrifikace stala dominantním tržním trendem, nikoli pouze regulatorním cílem. Růst už ale nebude rovnoměrný. Nejsilnější příležitosti se mohou objevovat tam, kde se spojí dostupnější modely, dostatečná infrastruktura, stabilní pobídky a schopnost automobilek nabídnout zákazníkům praktickou hodnotu.

Pro Česko je tento vývoj zároveň příležitostí i rizikem. Příležitostí proto, že evropský trh potřebuje dostupné elektromobily, průmyslové kapacity a silné značky. Rizikem proto, že domácí poptávka i infrastruktura zatím za nejvyspělejšími trhy zaostávají. Pokud se rozdíl nepodaří snížit, může se český automobilový sektor ocitnout v situaci, kdy vyrábí pro rychle elektrifikovanou Evropu, ale domácí ekosystém se transformuje pomaleji.

Evropská data za první polovinu roku 2026 tak potvrzují, že éra spalovacích motorů na trhu nových aut postupně ztrácí své postavení. Nezaniká ze dne na den, ale její dominance je pryč. Hlavní otázkou už není, zda se evropský trh elektrifikuje, ale jak rychle se jednotlivé země, automobilky a dodavatelské řetězce dokážou přizpůsobit nové realitě.

Michael Fisher, Tradingpedia

Lem edit

Biztweet, podpořte nás nákupem v našem eshopu

Máte zájem o informační zpravodajský servis z investičního prostředí, nebo analýzu trhu na klíč podle Vašich požadavků? Napište na marketing@biztweet.eu

Pokud považujete texty Biztweetu za přínosné, věnujte jakýkoliv dar na tomto linku, získate předplatné