Kulturní centrum financované Moskvou fungovalo v Minsku jako ideologické a vlivové zázemí Kremlu. Vyplývá to z uniklých interních dokumentů, které získala dánská veřejnoprávní stanice DR a analyzovalo běloruské členské centrum OCCRP Buro Media. Soubor více než 270 tisíc e-mailů z Moskevského domu krajanů ukazuje rozsah ruských výdajů na takzvanou měkkou sílu v běloruské metropoli.

Dům Moskvy v Minsku je běloruskou pobočkou Moskevského domu krajanů, ruské státní organizace, která pracuje s ruskojazyčnými komunitami v zahraničí. Formálně měl podporovat vztahy mezi Moskvou a Minskem, včetně kulturní a obchodní spolupráce. Podle zjištění novinářů však v praxi hostil akce zaměřené na propagaci ruského jazyka, společné historické identity a geopolitických priorit Kremlu.

Tyto aktivity zapadají do širší ruské „humanitární politiky v zahraničí“. Jde o doktrínu schválenou prezidentem Vladimirem Putinem, která zdůrazňuje obranu ideálů takzvaného Rusského miru, tedy „ruského světa“, a boj proti tomu, co Moskva označuje jako rusofobii.

Po začátku ruské plnohodnotné invaze na Ukrajinu centrum podle zjištění pořádalo například výstavy o údajných „zločinech ukrajinských neonacistů v Donbasu“ nebo konference podporující investice na okupovaném Krymu. V roce 2023 se v instituci konala série akcí propagujících turistické a investiční možnosti na anektovaném poloostrově.

Podle Yana Auseyushkina, seniorního analytika mezinárodní iniciativy iSANS, je Dům Moskvy „prvkem kremelské měkké síly“ a platformou pro iniciativy, setkání a další aktivity v Bělorusku. Kreml podle něj chápe měkkou sílu jako jeden z nástrojů, jak Bělorusko proměňovat, udržovat ho ve své sféře vlivu a v případě potřeby směřovat k jeho úplnému pohlcení.

Typ akcí, které Dům Moskvy v Minsku pořádal, tomu odpovídá. Patřily mezi ně veřejné oslavy svátků, které mají v ruské ideologii zvláštní význam, například Den vítězství nebo Den národní jednoty. Vedle toho se konaly konference a kulturní programy zaměřené na podporu ruského jazyka, ruské kultury a historického narativu blízkého Moskvě.

Uniklé dokumenty zároveň ukazují finanční rozsah těchto aktivit. Moskevské úřady plánovaly v roce 2026 utratit na provoz minského centra více než 20,8 milionu rublů, tedy přes 250 tisíc dolarů. Téměř 39 procent této částky měly tvořit mzdové náklady.

Vedle samotného provozu existovaly i samostatné rozpočty na akce v Bělorusku. Ty podle dokumentů přesáhly 32 milionů rublů v roce 2021, 41 milionů rublů v roce 2022 a plánovaných 34 milionů rublů v roce 2023. V každém z těchto let tak šlo o částky přesahující 400 tisíc dolarů. Není však jasné, kolik z plánovaných peněz bylo skutečně utraceno. V roce 2022 tvořila běloruská operace přibližně pětinu celého eventového rozpočtu Moskevského domu krajanů.

Buro Media rovněž našlo 13 smluv z let 2021 až 2023, na jejichž základě Moskevský dům krajanů najímal minské Centrum pro moderní sociální technologie. To mělo organizovat akce jako festival ruských filmů, oslavy Dne Ruska nebo školu pro mladé novináře.

Jedním z řečníků na škole pro mladé novináře byl podle zjištění Mikhail Palei, člen Ruské lidové fronty, na kterou se vztahují sankce Evropské unie. Tato organizace je spojována s proruskými a proválečnými aktivitami, podle dostupných zjištění vlastní ochrannou známku symbolu „Z“ a vybírá prostředky pro ruské vojenské síly působící na Ukrajině.

Hodnota smluv s Centrem pro moderní sociální technologie dosahovala téměř 19 milionů rublů, tedy více než 270 tisíc dolarů podle kurzů platných v době jejich podpisu. Centrum založil Sergej Lušč, lídr hnutí Movement Union, které prosazuje užší vztahy mezi Běloruskem a Ruskem a podle zjištění dodávalo humanitární pomoc ruským vojákům.

Čtěte také:

Nahrávky z výslechů v kauze vraždy novinářky ukazují na nejvyšší patra maltské moci

Jak na moři zmizel běloruský disident

Centrální banky dál sázejí na zlato. Polsko nakupuje nejrychleji, Turecko masivně prodává

Buro Media už dříve informovalo také o jiné ruské státem podporované organizaci – Nadaci pro podporu a ochranu práv krajanů žijících v zahraničí, známé jako Pravfond. Ta podle dřívějších zjištění mezi lety 2021 a 2024 vyčlenila více než 20 milionů rublů na vznik a provoz právního konzultačního centra v Minsku, nad nímž měl dohled právě Lušč.

Toto centrum poskytovalo právní pomoc ruským občanům a jejich organizacím v Bělorusku. Po začátku ruské plnohodnotné invaze na Ukrajinu začalo podnikatelům poskytovat také rady k podnikání na okupovaných ukrajinských územích.

OCCRP a jeho partneři se Pravfondu věnovali v rámci projektu Dear Compatriots. Hlavní vyšetřování ukázalo, že nadace financovala propagandistické aktivity a právní obhajobu osob podezřelých ze špionáže, kriminality nebo propagandy.

Moskevský dům krajanů odmítl zveřejnit konkrétní rozpočty akcí v Bělorusku. Uvedl pouze, že financování probíhalo podle schválených plánů a podléhalo finanční kontrole a auditům. Dům Moskvy v Minsku ani Sergej Lušč na žádosti Buro Media o komentář nereagovali.

Z ekonomického a geopolitického hlediska jde o případ, který ukazuje, jak může kulturní a krajanská infrastruktura fungovat jako nástroj strategického vlivu. Nejde pouze o jednotlivé výstavy, oslavy nebo jazykové akce. Jde o soustavné financování prostoru, který vytváří ideologické, personální a institucionální vazby mezi Ruskem a Běloruskem.

Bělorusko je pro Moskvu klíčové z bezpečnostních, vojenských i ekonomických důvodů. Udržení země ve sféře ruského vlivu proto není pouze otázkou vojenské nebo energetické závislosti. Stejně důležitá je informační a kulturní kontrola, práce s mladými lidmi, médii, spolky, ruskojazyčnými komunitami a lokálními elitami.

Podobné instituce mohou působit nenápadněji než armáda, sankce nebo energetický tlak, ale jejich dlouhodobý dopad může být významný. Pomáhají normalizovat proruský výklad událostí, posilovat vazby na ruské státní struktury a oslabovat prostor pro nezávislou občanskou společnost. V případě Běloruska, kde je politický prostor po represích posledních let výrazně omezený, má taková infrastruktura ještě větší váhu.

Pro Evropskou unii a okolní země je tento případ připomínkou, že ruský vliv se nešíří pouze přes diplomacii, energetiku, armádu nebo média. Významnou roli hrají také kulturní centra, granty, právní poradny, vzdělávací programy a zdánlivě neutrální krajanské organizace. Právě ty mohou sloužit jako nízkonákladový, ale dlouhodobě účinný nástroj geopolitické práce.

Uniklé dokumenty z Moskevského domu krajanů proto nejsou jen příběhem jednoho centra v Minsku. Ukazují širší model, v němž Moskva investuje do sítě institucí schopných šířit její narativ, posilovat loajalitu vybraných skupin a udržovat sousední státy v prostoru ruského vlivu.

Zdroj: OCCRP, Buro Media, DR

Autoři původního textu: Alexander Yarashevich, Alena Koroleva

Lem edit, Biztweet

Platforma Independence sleduje hrozby nezávislosti a demokracie v zemích V4 a Pobaltí

Pokud považujete texty projektu Independence za přínosné, staňte se patronem projektu, nebo nás podpořte na herohero.co