AI se stala hlavním vysvětlením propouštění v technologickém sektoru. Letos s ní firmy spojily přes 90 tisíc zrušených míst
Od začátku roku 2026 bylo ve světovém technologickém sektoru zrušeno 160 77 pracovních míst. Podle analýzy bylo 90065 z nich spojeno s restrukturalizací, automatizací nebo širšími iniciativami kolem umělé inteligence. AI tak stojí v pozadí více než poloviny letošního propouštění v technologiích.
Umělá inteligence už není pouze investičním tématem, produktovou strategií nebo marketingovým heslem technologických firem. Stává se také jedním z hlavních vysvětlení pro snižování počtu zaměstnanců. Nová analýza TradingPlatforms ukazuje, že v roce 2026 je většina potvrzených technologických propouštění nějakým způsobem spojena s AI, automatizací nebo organizačními změnami kolem nových pracovních postupů.
Podle studie bylo od začátku roku 2026 celosvětově zrušeno 160377 pracovních míst v technologických firmách. Z toho 90065 míst bylo přímo spojeno s restrukturalizací, automatizací nebo širšími iniciativami v oblasti umělé inteligence. To představuje 56,2 procenta všech zaznamenaných technologických propouštění.
Analýza vychází z dat několika webů sledujících propouštění, včetně TrueUp a TechCrunch. Analýza zároveň prověřovala americká oznámení WARN, tedy Worker Adjustment and Retraining Notification filings, a další nezávislé zdroje. Cílem bylo identifikovat firmy, které od začátku roku 2026 oznámily největší redukce pracovních míst, a ukázat, kde se propouštění koncentruje nejvíce.
Nejnovějším výrazným příkladem je izraelská softwarová společnost Monday.com. Firma oznámila, že plánuje propustit přibližně 20 procent zaměstnanců, tedy asi 600 lidí. Důvodem je restrukturalizace kolem její AI Work Platform. Monday.com se tím zařadila mezi SaaS společnosti, které přiznávají, že umělá inteligence mění nejen produktovou nabídku, ale i samotnou organizaci práce.
Podobný trend je vidět také u Uberu. Společnost letos nejprve zrušila přibližně 340 pozic a v červenci oznámila dalších 560 propouštění přímo spojených s širším využíváním AI. Redukce se dotkla zejména týmů zákaznických operací. Celkem tak Uber v roce 2026 snížil počet zaměstnanců o 900 míst. Jde o příklad firmy, která využívá AI k automatizaci zákaznické podpory i interních procesů.
Největší AI spojené propouštění ale probíhá u technologických gigantů. Čtyři firmy v roce 2026 překročily hranici 10 tisíc zrušených míst souvisejících s AI. Na prvním místě je Oracle s 25754 zrušenými pozicemi. Podle analýzy firma agresivně restrukturalizuje byznys kolem umělé inteligence.
Druhá je Amazon s 17094 zrušenými místy. Generální ředitel Andy Jassy už dříve upozornil, že generativní AI postupně zmenší korporátní pracovní sílu společnosti. Třetí je Cognizant, který zrušil 15 tisíc pozic při přechodu k automatizaci. Čtvrtá je Meta s 10400 zrušenými místy ve více vlnách propouštění, zatímco přesouvá zdroje od metaverse projektů směrem k infrastruktuře umělé inteligence.
Tento vývoj ukazuje, že AI není pouze nástrojem pro růst produktivity. V současné fázi je zároveň argumentem pro zásadní přestavbu nákladových struktur. Firmy snižují počty zaměstnanců, zjednodušují řízení, omezují některé starší aktivity a přesouvají kapitál do AI infrastruktury, datových center, modelů, produktového vývoje a automatizace.
Zvlášť zřetelný je tento trend u softwarových společností. Telavivská Monday.com není izolovaným případem. Už v lednu Pinterest zrušil 675 míst, tedy téměř 15 procent pracovní síly, aby přesunul zdroje k posílení vlastních AI schopností. V celém SaaS sektoru se začíná projevovat tlak na to, aby firmy dokázaly vyrábět více produktů, obsluhovat zákazníky a vyvíjet nové funkce s menším počtem lidí.
To může měnit ekonomiku softwarového byznysu. Dlouhé roky byl růst technologických firem spojen s rychlým nabíráním zaměstnanců. Investoři tolerovali vysoké náklady, pokud firmy dokázaly zvyšovat tržby, získávat zákazníky a budovat tržní podíl. Po pandemii, růstu sazeb a zpřísnění kapitálových podmínek se však tlak přesunul na efektivitu. AI tento tlak ještě zrychluje.
Z geografického pohledu zůstávají epicentrem AI spojeného propouštění Spojené státy. Podle dokumentu zde bylo zaznamenáno 51076 z celkových 90065 AI-linked zrušených pracovních míst. Americký technologický sektor je největší, kapitálově nejsilnější a zároveň nejrychleji přestavuje své organizační modely kolem umělé inteligence.
Na druhém místě je Austrálie se 4520 propouštěními spojenými s AI. Největší podíl zde připadá na logistickou softwarovou společnost WiseTech Global, která zrušila 2 tisíce pozic. Dalšími firmami jsou Atlassian s 1600 místy, telekomunikační společnost Telstra se 650, online design marketplace Envato s 200 a HR softwarová firma Culture Amp se 70 pozicemi.
Evropa zatím zaznamenala 1367 s AI souvisejících technologických propouštění. Nejvíce postiženou zemí je Nizozemsko, kde bylo zrušeno 680 míst, tedy téměř polovina evropského součtu. Redukce zde souvisejí zejména s online cestovní společností lastminute.com, která zrušila 400 míst, a vyhledávací softwarovou firmou Elastic s 280 místy.
V Německu bylo zaznamenáno 250 propouštění ve společnosti DeepL, která se specializuje na AI překlady. Ve Spojeném království šlo o 247 pracovních míst u firem Nothing, Snyk a Travelport. Irsko eviduje 140 AI-related propouštění ve společnosti Gambling.com a Dánsko 50 míst ve fintech platformě Pleo.
Evropská čísla jsou ve srovnání se Spojenými státy zatím výrazně nižší. To však nemusí znamenat, že evropský technologický sektor je vůči tomuto trendu imunní. Spíše může jít o kombinaci pomalejšího oznamování, menší velikosti firem, odlišné pracovněprávní regulace a opatrnějšího tempa restrukturalizací. Pokud se AI bude dále integrovat do softwarového vývoje, zákaznické podpory, marketingu, HR a administrativních procesů, tlak na pracovní místa může růst i v Evropě.
Důležitá je interpretace samotných dat. AI se stala nejčastějším vysvětlením propouštění, ale ne vždy znamená přímé nahrazení člověka algoritmem. Mnoho firem používá AI jako širší rámec pro reorganizaci. Může jít o kombinaci automatizace, úspor, zrušení manažerských vrstev, změny produktové strategie a přesunu investic do nových oblastí.
„Umělá inteligence se letos stala výchozím vysvětlením pro snižování počtu zaměstnanců. Stále více technologických společností ji uvádí jako důvod propouštění. Současné AI systémy však zůstávají daleko od toho, aby dokázaly samy nahradit celé týmy nebo organizace, a mnohá letošní propouštění jsou výsledkem strategických obchodních rozhodnutí, nikoli přímým důsledkem nahrazení lidských pracovníků umělou inteligencí,“ komentuje Stanislava Savisheva, analytička TradingPlatforms.
Čtěte také:
Robotika se stala zdrojem nových jednorožců. Čína v závodě s USA výrazně vede
Investor, který 44 let sázel na dlouhé dluhopisy, otočil. Pro portfolia to může být konec jedné éry
Podle ní mnoho firem využívá přechod k AI jako příležitost urychlit snižování nákladů, zploštit manažerské struktury a přesměrovat investice do AI infrastruktury a vývoje produktů. Cílem je zůstat konkurenceschopný na rychle se měnícím trhu. AI může dramaticky zvýšit rychlost a efektivitu práce, ale rozhodnutí snížit počet zaměstnanců zůstává ve většině případů lidským manažerským rozhodnutím.
Tento rozdíl je podstatný. Ve veřejné debatě se často vytváří jednoduchý příběh: AI přichází a bere lidem práci. Realita technologického sektoru v roce 2026 je složitější. Firmy ruší pracovní místa, protože chtějí mít nižší náklady, vyšší marže a větší prostor pro investice do nové infrastruktury. AI je prostředkem, katalyzátorem a zároveň legitimizačním rámcem těchto rozhodnutí.
Z makroekonomického pohledu může mít tento vývoj několik dopadů. Prvním je tlak na strukturu zaměstnanosti v technologickém sektoru. Nejvíce ohrožené jsou role v zákaznické podpoře, back office, administrativě, rutinním softwarovém vývoji, testování, marketingových operacích a některých analytických činnostech. Naopak může růst poptávka po specialistech na AI infrastrukturu, datovou bezpečnost, integraci modelů, produktový management, cloud, automatizaci a regulaci AI.
Druhým dopadem je změna v produktivitě. Pokud firmy skutečně dokážou pomocí AI obsluhovat více zákazníků s menším počtem lidí, může to zvýšit provozní marže. Právě proto investoři často pozitivně reagují na restrukturalizace spojené s efektivitou. Zároveň však platí, že příliš agresivní snižování počtu zaměstnanců může zhoršit kvalitu služeb, zpomalit inovace nebo oslabit institucionální znalost uvnitř firem.
Třetím dopadem je tlak na pracovní trh. Propouštění v technologickém sektoru po pandemii už není jednorázovou korekcí předchozího nadměrného nabírání zaměstnanců. Rok 2026 naznačuje strukturálnější posun. Firmy začínají přehodnocovat, kolik lidí potřebují k růstu, pokud část práce převezmou automatizované systémy nebo AI nástroje.
Pro zaměstnance to znamená rostoucí potřebu rekvalifikace. Nestačí pouze pracovat v technologickém sektoru. Důležitější bude schopnost pracovat s AI nástroji, řídit automatizované procesy, rozumět datům a přinášet hodnotu v činnostech, které nejsou snadno standardizovatelné. Jinými slovy, AI nemusí nahradit celé profese okamžitě, ale může rychle změnit požadavky na jejich výkon.
Pro firmy je rizikem i reputační dopad. Pokud společnost označí propouštění za důsledek AI, může tím vyslat investorům signál efektivity, ale zaměstnancům a veřejnosti také signál, že technologický pokrok je primárně nástrojem snižování nákladů. To může v delším horizontu zvyšovat tlak na regulaci, odbory, politickou reakci a ochranu zaměstnanců.
Evropský pohled je zvlášť citlivý. Evropské ekonomiky mají přísnější pracovní právo, silnější sociální dialog a větší důraz na ochranu zaměstnanců. Pokud se AI-driven propouštění začne šířit i zde, pravděpodobně bude více spojeno s debatou o rekvalifikacích, sociálních nákladech, odpovědnosti firem a pravidlech pro zavádění automatizace.
Z investičního hlediska mohou být vítězi firmy, které dokážou AI zapojit bez destruktivního narušení provozu. Nestačí oznámit propouštění a přesměrovat rozpočet na AI. Dlouhodobou hodnotu vytvoří společnosti, které dokážou z automatizace udělat lepší produkt, nižší náklady, rychlejší vývoj a vyšší spokojenost zákazníků. Firmy, které použijí AI pouze jako záminku pro krátkodobé škrty, mohou narazit na pokles kvality a vnitřní kapacity.
Rok 2026 proto může být zlomovým bodem. Umělá inteligence už není jen experiment v rámci technologických firem. Stává se organizačním principem.
Největší AI související propouštění v technologickém sektoru v roce 2026
Oracle – 25 754 zrušených míst
Amazon – 17 094 zrušených míst
Cognizant – 15 000 zrušených míst
Meta – 10 400 zrušených míst
Monday.com – přibližně 600 zrušených míst
Uber – celkem 900 zrušených míst v roce 2026
Evropa: AI související technologická propouštění v roce 2026
Nizozemsko – 680 míst
Německo – 250 míst
Spojené království – 247 míst
Irsko – 140 míst
Dánsko – 50 míst
Zdroj: TradingPlatforms, TrueUp, TechCrunch, WARN filings
Lem edit
Biztweet, podpořte nás nákupem v našem eshopu
Máte zájem o informační zpravodajský servis z investičního prostředí, nebo analýzu trhu na klíč podle Vašich požadavků? Napište na marketing@biztweet.eu
Pokud považujete texty Biztweetu za přínosné, věnujte jakýkoliv dar na tomto linku, získate předplatné
Byznys Biztweet Byznys
- 5 Kreditů
- Přístup k exkluzivnímu obsahu
- Objednávka služeb
Standard Biztweet Standard
- 1 Kredit
- Přístup k exkluzivnímu obsahu
Můj stát, moje firma aneb Z Babiše Burešem Biztweet Můj stát, moje firma aneb Z Babiše Burešem

Oblíbené motto „řídit stát jako firmu“, které do české politiky přinesl fenomén Andreje Babiše, definuje změny, jimiž česká společnost prošla mezi lety 2013–2021. Populismus kombinován s politikou nenávisti přinesl na pozadí ekonomické konjunktury Andreji Babišovi nebývalou popularitu. Společnost zas nebývale rozdělil a přinesl řadu nevratných změn. Titul Můj stát, moje firma odhaluje skutečnou výši dotací, které pobírají firmy, jejichž konečným uživatelem výhod je Andrej Babiš, jejich neobvyklý úspěch v získávání veřejných zakázek či to, jak podnikatelské impérium oligarchy po jeho vstupu do politiky vzkvétalo. Kniha se věnuje také otázce konfliktu zájmů a stavu, kdy veřejné peníze slouží zájmům velkopodnikatelů. Osobitě sleduje zneužívání politicky získaných pravomocí či pokřivení konkurenčního boje a trhu jako takového. Každému čtenáři také lidsky vysvětlí, jak na tento stav doplácí život běžného občana. Pokud je náhod příliš mnoho, nejde o náhodu. A tou, zdá se, nebyl ani průnik oligarchy Babiše do české politiky. Ideálním načasováním dosáhl toho, co se žádnému jinému velkopodnikateli nepodařilo. Česko řídil jako firmu. Svou firmu.
Podpořte Biztweet Biztweet Podpořte Biztweet
Líbí se Vám skutečně odborná a skutečně nezávislá tvorba Biztweetu? Na nezávislost se nehráme, nemáme skryté sponzory, majitele, ani dárce, kteří si kupují naši vstřícnost.
Podporu v hodnotě 1000 CZK můžete provést v našem eshopu. Pokud chcete darovat více, stačí produkt Podpořte Biztweet naklikat v košíku opakovaně.

JURIJ FELŠTINSKIJ, MICHAIL STANČEV, TOMÁŠ LEMEŠANI: UKRAJINA V PLAMENECH Biztweet JURIJ FELŠTINSKIJ, MICHAIL STANČEV, TOMÁŠ LEMEŠANI: UKRAJINA V PLAMENECH
Autoři této publikace zmapovali v rozsahu a hloubce, kterou snese pozornost každého člověka, nezávisle od jeho předešlých znalostí o historii, komplikovanou chronologii ukrajinského národa.
https://biztweet.cz/article/5369-jurij-felstinskij-michail-stancev-tomas-lemesani-ukrajina-v-plamenech
Rusko v plamenech Biztweet Rusko v plamenech
Kniha sleduje mimořádný příběh stojící za falešnými islamistickými útoky na Moskvu, které spustily ruskou invazi do Čečenska. Na základě série oficiálních prohlášení a znalostí Alexandra Litviněnka tato výjimečná kniha ukazuje, že k útokům islamistů vůbec nedošlo. Šlo o akci naplánovanou tajnou službou FSB s cílem dosadit Vladimira Putina na post prezidenta. Kniha také popisuje transformaci bývalé KGB v síť nových tajných služeb a způsob, jak tyto služby stvořily autoritativní režim v Rusku.

Golden Biztweet Golden
- 10 Kreditů
- Přístup k exkluzivnímu obsahu
- Objednávka služeb