Mapa technologických pracovních míst v Evropě se mění. Česko roste, Slovensko ztrácí
Růst zaměstnanosti v high-tech sektorech se přesouvá i mimo tradiční technologická centra. Česko se v letech 2024 až 2025 dostalo mezi deset evropských zemí s nejrychlejším růstem technologických pracovních míst, zatímco Slovensko patří mezi trhy s poklesem.
Evropský technologický trh práce prochází výraznou změnou. Velké technologické firmy, včetně Microsoftu, Amazonu a dalších globálních hráčů, snižují počet pracovních míst, zatímco zároveň masivně investují do umělé inteligence. Automatizace a AI tak postupně mění strukturu poptávky po pracovní síle.
Neznamená to však, že technologická zaměstnanost v Evropě jako celek klesá. Naopak. Nová analýza PlayersTime ukazuje, že evropská high-tech pracovní síla stále roste, ale příležitosti se přerozdělují mezi jednotlivé země. Vedle zavedených technologických center začínají získávat význam i menší a středně velké evropské trhy.
Dokument analyzoval 31 evropských zemí podle 11 ukazatelů zahrnujících demografii, ekonomickou aktivitu, inovace a bydlení. Do hodnocení vstupoval růst populace, data o startupovém ekosystému, patentové přihlášky, zaměstnanost v high-tech sektorech, HDP na pracovníka, růst mezd a ceny bydlení. Data pocházela z mezinárodních zdrojů včetně Eurostatu, International Labour Organization, Numbeo a StartupBlink.
.png)
Cílem analýzy bylo zjistit, které země v Evropě vykazují největší rozvojovou dynamiku směrem k roku 2026. Jedním z klíčových ukazatelů byl právě růst zaměstnanosti v high-tech sektorech. Ten je důležitý, protože technologická pracovní místa obvykle vytvářejí vyšší přidanou hodnotu, přitahují investice, podporují startupové ekosystémy a posilují dlouhodobou konkurenceschopnost země.
V čele evropského žebříčku růstu technologických pracovních míst je Lucembursko. Počet zaměstnanců v high-tech sektorech se tam zvýšil z 26 tisíc v roce 2024 na 28500 v roce 2025, tedy o 9,62 procenta. V delším horizontu je růst ještě výraznější. Od roku 2015 se lucemburská high-tech pracovní síla více než zdvojnásobila z 12800 na 28500 pracovních míst.
Lucembursko tím potvrzuje svou pozici specializovaného digitálního a finančně-technologického centra. Jeho růst je tažen fintech sektorem, mezinárodním talentem a orientací na vysoce specializované role. Nejde o velký trh v absolutních číslech, ale o ekonomiku, která dokáže koncentrovat vysoce hodnotné digitální pracovní pozice.
Druhé místo patří Portugalsku. Počet high-tech pracovníků tam vzrostl z 262100 v roce 2024 na 283900 v roce 2025. To představuje růst o 8,32 procenta. Portugalsko se v posledních letech profiluje jako atraktivní trh pro startupy, vzdálené pracovníky a mezinárodní technologické investory. Lisabon se postupně stal jedním z nejviditelnějších evropských lifestyle-tech hubů.
Tento úspěch však má i druhou stranu. Rostoucí zájem investorů, digitálních nomádů a technologických firem se promítá do vyšších nákladů na bydlení a život. Portugalský příklad proto ukazuje, že technologický růst může posílit ekonomiku, ale zároveň vytvářet tlak na dostupnost městského života.
Na třetím místě je Norsko. Počet high-tech pracovních míst se zvýšil ze 159100 na 171100, tedy o 7,54 procenta. Na rozdíl od prudšího růstu v některých menších trzích jde v Norsku spíše o stabilní a postupné posilování již existujícího technologického ekosystému. Silná ekonomika, kvalitní instituce a dlouhodobé investice do digitální infrastruktury vytvářejí prostředí, v němž high-tech zaměstnanost roste konzistentně.
Čtvrtá skončila Litva, kde se počet pracovníků v high-tech sektorech zvýšil ze 77600 na 83100, tedy o 7,09 procenta. V delším období je litevský vývoj ještě výraznější. Od roku 2015 se high-tech pracovní síla téměř ztrojnásobila z 28 tisíc na 83 tisíc míst. Litva tak potvrzuje svou rostoucí pozici startupového centra středovýchodní Evropy.
Páté místo patří Německu. To je zcela odlišný případ. Německo nevyniká pouze rychlostí růstu, ale především velikostí trhu. High-tech zaměstnanost se zde zvýšila z 2,184 milionu pracovníků v roce 2024 na 2,319 milionu v roce 2025. Růst dosáhl 6,16 procenta. Německo tak zůstává největším technologickým pracovním trhem v Evropě.
Za Německem následují Francie s 1,43 milionu pracovníků v high-tech sektoru a Španělsko s 1,06 milionu. Tyto země ukazují, že tradiční velké ekonomiky si udržují obrovskou kapacitu technologické zaměstnanosti, i když jejich procentuální dynamika nemusí být vždy nejvyšší.
Do první desítky zemí s nejrychlejším růstem se dostalo také Česko. Počet pracovníků v high-tech sektorech vzrostl z 234 600 v roce 2024 na 248 200 v roce 2025. To znamená růst o 5,80 procenta. V evropském srovnání jde o sedmý nejlepší výsledek.
Pro českou ekonomiku je to důležitý signál. Česko dlouhodobě stojí na silném průmyslovém základě, exportu a napojení na německé dodavatelské řetězce. Růst high-tech zaměstnanosti naznačuje, že vedle tradiční výroby se postupně rozvíjejí i segmenty s vyšší přidanou hodnotou. Právě ty budou rozhodovat o tom, zda se česká ekonomika dokáže posunout z role průmyslového dodavatele k inovativnějšímu modelu růstu.
Český výsledek je zároveň zajímavý v regionálním srovnání. Zatímco Česko patří mezi rostoucí high-tech trhy, Slovensko podle analýzy meziročně ztrácí. Slovenská high-tech zaměstnanost klesla v roce 2025 na 113500 pracovníků a země patří spolu s Lotyšskem a Rumunskem mezi trhy, které se odchýlily od širšího evropského růstového trendu.
Lotyšsko zaznamenalo největší propad, když se počet high-tech pracovníků snížil na 39700. Slovensko a Rumunsko patří k dalším zemím, u nichž data ukazují pokles zhruba o šest až osm procent oproti roku 2024. V případě Rumunska se high-tech zaměstnanost dostala na 207800 pracovníků.
Tento vývoj je varovný. Slovensko se v posledních letech snaží profilovat jako průmyslová a technologická ekonomika, ale pokles high-tech zaměstnanosti naznačuje, že mu může unikat část nové evropské inovační vlny. V prostředí, kde AI a automatizace mění nároky na pracovní trh, nestačí udržet tradiční průmyslová pracovní místa. Důležité je vytvářet i nové technologické pozice s vyšší produktivitou.
Výraznější stopu v žebříčku má jihovýchodní Evropa. Turecko zvýšilo počet pracovníků v high-tech sektorech z 492600 na 522300, tedy o 6,03 procenta. Slovinsko rostlo o 5,36 procenta a Bulharsko o 4,66 procenta. Tyto výsledky naznačují, že technologická mapa Evropy se rozšiřuje i směrem k zemím, které dříve nebyly považovány za hlavní centra digitální ekonomiky.
Turecko je zvláštní případ, protože už v roce 2015 mělo 318500 high-tech pracovních míst. To je rozsah, který se jinak v Evropě objevuje především u výrazně větších ekonomik. Jeho současný růst tak nestojí pouze na nízké základně, ale na již existující technologické kapacitě.
Celkově evropská high-tech pracovní síla roste. Počet pracovníků v high-tech sektorech se zvýšil z 11,2 milionu v roce 2024 na 11,5 milionu v roce 2025, tedy o 2,75 procenta. Růst pokračuje navzdory tomu, že 11 zemí zaznamenalo pokles.
To je podstatné v kontextu debat o umělé inteligenci. Automatizace a AI sice ruší některé pozice, ale zároveň mění geografii pracovních příležitostí. Firmy jsou pružnější v tom, kde budují týmy. Stále častěji využívají distribuované modely práce a přesouvají část rolí do zemí s nižšími provozními náklady, pokud tam nacházejí dostatečně kvalitní talent.
„To, co vidíme, není jednoduchý růstový příběh, ale přerozdělení příležitostí. Jak AI mění nábor, startupy a investoři jsou mnohem flexibilnější v tom, kde se talent nachází, nejen kolik ho potřebují,“ komentuje Silvana Vladimirova, datová analytička PlayersTime.
Podle ní firmy častěji budují distribuované týmy a outsourcují role na trhy, kde jsou nižší provozní náklady včetně mezd, aniž by musely slevit z kvality talentu. To otevírá dveře menším a středně velkým evropským trhům, které před deseti lety neměly stejnou šanci konkurovat tradičním technologickým centrům.
Do budoucna se podle Vladimirové tento posun pravděpodobně zrychlí. Evropa se může posunout od několika dominantních technologických hubů k více distribuované mapě inovací. Další průlomová firma tak nemusí vzniknout pouze v Londýně nebo Berlíně, ale stejně dobře v Lisabonu, Varšavě nebo Bělehradě.
Čtěte také:
ASML je nejhodnotnější firmou Evropy. Polovodiče mění mapu globální korporátní moci
Osm microcap akcií, u nichž analytici čekají trojciferný růst tržeb do roku 2028
Pro Česko z toho plyne strategická příležitost. Růst high-tech zaměstnanosti ukazuje, že český trh není mimo hlavní evropské technologické proudy. Aby se však tento vývoj proměnil v dlouhodobou konkurenční výhodu, nestačí samotný růst počtu pracovních míst. Klíčová bude kvalita těchto pozic, jejich vazba na výzkum, schopnost firem škálovat produkty a dostupnost kapitálu pro domácí technologické společnosti.
Česká ekonomika potřebuje posun od montážního a dodavatelského modelu k většímu podílu vlastního vývoje, softwaru, automatizace, datových služeb, kybernetické bezpečnosti a pokročilé průmyslové technologie. High-tech zaměstnanost je v tomto směru důležitým indikátorem, ale sama o sobě nestačí. Rozhodující bude, zda z ní vznikne vyšší produktivita a silnější domácí firmy.
Slovenský pokles naopak ukazuje riziko. V době, kdy část Evropy dokáže přitahovat nové technologické role, může ztráta high-tech pracovních míst signalizovat problém s kvalifikovanou pracovní silou, inovačním prostředím, investiční atraktivitou nebo schopností udržet talent. Pokud se podobný trend potvrdí i v dalších letech, může se rozdíl mezi Českem a Slovenskem v technologické ekonomice dále prohlubovat.
Evropská technologická mapa se mění. Nejde už pouze o Londýn, Berlín, Paříž nebo Amsterdam. Růst přichází i z Lisabonu, Vilniusu, Prahy, Lublaně, Sofie nebo Istanbulu. Tento posun může být pro menší a střední ekonomiky šancí, jak přeskočit část vývojových etap a přitáhnout hodnotnější pracovní místa.
Zároveň však platí, že AI éra nebude automaticky férová. Země, které dokážou spojit talent, kapitál, dostupné bydlení, kvalitní školy a přívětivé podnikatelské prostředí, budou získávat. Země, které zůstanou závislé na starém průmyslovém modelu a nedokážou udržet kvalifikované pracovníky, mohou ztrácet i přes obecný růst evropské high-tech zaměstnanosti.
Česko je zatím na rostoucí straně tohoto příběhu. Otázkou je, zda dokáže současný růst technologických pracovních míst proměnit v hlubší ekonomickou transformaci.
Lem edit
Biztweet, podpořte nás nákupem v našem eshopu
Máte zájem o informační zpravodajský servis z investičního prostředí, nebo analýzu trhu na klíč podle Vašich požadavků? Napište na marketing@biztweet.eu
Pokud považujete texty Biztweetu za přínosné, věnujte jakýkoliv dar na tomto linku, získate předplatné