Česko patří mezi země s nejpomalejším růstem příjmů v Evropě. Slovensko ho předběhlo

Analýza ukazuje, že zatímco část střední a východní Evropy zažívá rychlý růst čistých ročních příjmů, Česko se v letech 2023 až 2025 zařadilo mezi země s nejnižší dynamikou.

Evropské mzdy a čisté příjmy se po období vysoké inflace vracejí ke stabilnějšímu vývoji. Pod povrchem této stability se však odehrává výrazná změna. Některé země střední, východní a jihovýchodní Evropy zaznamenávají velmi rychlý růst příjmů, zatímco část bohatších a stabilizovanějších ekonomik postupuje mnohem pomaleji.

Do druhé skupiny podle analýzy překvapivě patří i Česko. Kromě jiného však jde také o metodiku analytického dokumentu.

Analytici sledovali 31 evropských zemí podle 11 ukazatelů z oblastí demografie, ekonomické aktivity, inovací a bydlení. Do hodnocení zahrnuli například růst populace, data o startupovém ekosystému, patentové přihlášky, zaměstnanost v high-tech sektorech, HDP na pracovníka, vývoj mezd a ceny bydlení. Data pocházela mimo jiné z Eurostatu, International Labour Organization, Numbeo a StartupBlink.

Jedním z nejzajímavějších výsledků je srovnání růstu průměrného čistého ročního příjmu v letech 2023 až 2025. V této metrice se Evropa rozdělila na dvě odlišné skupiny. Na jedné straně stojí země, které rychle dohánějí bohatší ekonomiky. Na druhé straně jsou státy, kde jsou příjmy vyšší, ale jejich růst je podstatně pomalejší.

Nejrychlejší růst zaznamenalo Srbsko. Průměrný čistý roční příjem tam vzrostl z 6544 eur v roce 2023 na 10860 eur v roce 2025. To představuje nárůst o 65,95 procenta. Druhé místo obsadilo Slovensko, kde se příjem zvýšil z 9871 eur na 15880 eur. Růst tak dosáhl 60,88 procenta.

Za nimi následují Chorvatsko, Polsko a Bulharsko. Chorvatské příjmy vzrostly o 46,53 procenta, polské o 38,49 procenta a bulharské o 38,44 procenta. Jde o země, které stále dohánějí bohatší část Evropy, ale zároveň v posledních letech těží z napjatějšího trhu práce, přesunu lidí do produktivnějších odvětví, růstu městských ekonomik a tlaku na vyšší mzdy.

Česko naopak patří mezi země s nejnižším růstem. Podle analýzy se průměrný čistý roční příjem v Česku zvýšil ze 16665 eur v roce 2023 na 18005 eur v roce 2025. To znamená růst pouze o 8,04 procenta.

V evropském srovnání se tak Česko zařadilo mezi pět zemí s nejslabší dynamikou příjmů. Pomaleji rostly pouze Norsko, Švédsko, Belgie a Finsko, tedy ekonomiky s vysokou příjmovou úrovní a stabilizovanější strukturou trhu práce.

Právě toto srovnání je pro Česko nepříjemné. Česká ekonomika není vysokopříjmovou ekonomikou v tom samém smyslu jako Norsko nebo Švédsko. Přesto se podle dynamiky čistých příjmů chová spíše jako vyspělá a pomaleji rostoucí země než jako ekonomika, která ještě dohání bohatší západní Evropu.

Rozdíl oproti Slovensku je výrazný. Zatímco slovenské čisté roční příjmy podle analýzy vzrostly za dva roky o více než 60 procent, české pouze o osm procent. Slovensko sice stále zůstává v absolutní úrovni příjmů pod Českem, ale jeho tempo růstu je podstatně vyšší. Pokud by podobný rozdíl v dynamice pokračoval delší dobu, mohl by se příjmový odstup mezi oběma zeměmi zmenšovat.

To však neznamená, že slovenské domácnosti se automaticky mají lépe než české. Rychlý růst příjmů často doprovází růst cen. Vyšší mzdy mohou být částečně pohlceny dražším bydlením, potravinami, službami nebo energiemi. Klíčové proto není jen to, kolik lidé vydělávají, ale co si za své příjmy reálně koupí.

Na tento rozdíl upozorňuje i Silvana Vladimirova, datová analytička PlayersTime. Podle ní rostoucí příjmy v Evropě neznamenají automaticky lepší životní úroveň. V mnoha případech růst mezd pouze drží krok s inflací a vyššími náklady na bydlení, potraviny a běžné výdaje. Na papíře tak mzdy rostou, ale kupní síla se v praxi nemusí výrazně měnit.

Pro Česko je to podstatná otázka. Pomalejší růst příjmů by sám o sobě nemusel být problém, pokud by byl spojen se stabilními cenami, dostupným bydlením a rostoucí produktivitou. Česká realita je však složitější. Domácnosti v posledních letech čelily vysokým cenám energií, drahému bydlení, vysokým úrokovým sazbám a růstu nákladů na každodenní spotřebu. Pokud čisté příjmy rostou jen mírně, pocit zlepšování životní úrovně může být slabý.

Výsledek analýzy proto naznačuje, že Česko se může nacházet v nepříjemné mezipozici. Už není nízkonákladovou ekonomikou s levnou pracovní silou, ale zároveň se mu nedaří vytvářet dostatečně rychlou příjmovou dynamiku, která by odpovídala ambici přiblížit se nejbohatším zemím Evropy.

To je problém nejen sociální, ale i ekonomický. Nízká dynamika příjmů může signalizovat slabší růst produktivity, omezený posun k odvětvím s vyšší přidanou hodnotou nebo vyčerpání dosavadního modelu založeného na průmyslové výrobě, exportu a relativně levnější pracovní síle.

Česká ekonomika dlouhodobě stojí na silném průmyslovém základě, geografické blízkosti Německa a zapojení do evropských dodavatelských řetězců. Tento model přinesl vysokou zaměstnanost a stabilní růst, ale jeho limity jsou stále viditelnější. Bez výraznějšího posunu k inovacím, digitalizaci, výzkumu, produktivitě a domácím firmám s vyšší marží bude prostor pro rychlejší růst mezd omezený.

Čtěte také:

Osm microcap akcií, u nichž analytici čekají trojciferný růst tržeb do roku 2028

Vzácný signál varuje před medvědím trhem. Akcie po něm padaly ve dvou třetinách případů

Riziko pro akciovou rally čipových firem je nejvyšší od roku 2015

Analýza tak nepřímo otevírá otázku české konkurenceschopnosti. Pokud Polsko, Slovensko, Chorvatsko nebo Bulharsko rostou v příjmech rychleji, nejde jen o statistickou zajímavost. Jde o signál, že část regionu se mění rychleji než Česko. Některé země s nižší výchozí úrovní mohou být schopny kombinovat růst mezd s přílivem investic, modernizací pracovního trhu a rozvojem městských ekonomik.

Česko přitom zůstává v absolutních příjmech nad Slovenskem, Srbskem i Bulharskem. Oproti Polsku nebo Chorvatsku však už rozdíly nejsou tak výrazné, aby se dalo spoléhat na setrvačnost minulých let. Pokud se mzdová dynamika v okolních zemích udrží a český růst zůstane pomalý, může se postupně měnit i regionální atraktivita pro zaměstnance, investory a mladé kvalifikované lidi.

Pro firmy to znamená tlak na vyšší produktivitu. Pro stát tlak na kvalitnější hospodářskou politiku. A pro domácnosti otázku, zda růst příjmů dokáže v příštích letech překonat růst životních nákladů.

Z pohledu hospodářské strategie se proto Česko nemůže spokojit pouze s tím, že zůstává jednou z nejvyspělejších ekonomik střední Evropy. Důležitější bude, zda dokáže znovu nastartovat růst reálných příjmů. To vyžaduje dostupnější bydlení, efektivnější stát, lepší vzdělávání, vyšší investice do technologií, podporu inovativních firem a méně bariér pro podnikání.

Rychlý růst příjmů v sousedních a regionálně blízkých ekonomikách nemusí znamenat, že Česko zaostává ve všech ukazatelích. Ukazuje však, že jeho dosavadní náskok se nemá brát jako samozřejmost. Evropa se mění a finanční dynamika se stále více přesouvá do zemí, které byly ještě nedávno vnímány hlavně jako levnější pracovní trhy.

Česko podle této analýzy nevypadá jako země s prudkou konvergencí k západní Evropě. Spíše jako ekonomika, která se dostala do pomalejší fáze růstu. Pokud se tento trend nezmění, hlavním problémem nebude jen výše mezd, ale slabší schopnost zvyšovat skutečnou životní úroveň.

 

Lem edit

Biztweet, podpořte nás nákupem v našem eshopu

Máte zájem o informační zpravodajský servis z investičního prostředí, nebo analýzu trhu na klíč podle Vašich požadavků? Napište na marketing@biztweet.eu

Pokud považujete texty Biztweetu za přínosné, věnujte jakýkoliv dar na tomto linku, získate předplatné