Vědci našli způsob, jak předpovídat tržní bubliny. Co říká o dnešních cenách akcií?

Rychlý růst cen akcií sám o sobě neznamená, že se bublina chystá prasknout. Výjimkou může být jeden konkrétní sektor.

Alan Greenspan bude pravděpodobně navždy spojován s tvrzením, že akciové bubliny lze spolehlivě rozpoznat až zpětně. Ne náhodou je zároveň spojován i s kritikou, že jako šéf americké centrální banky neudělal dost pro to, aby zabránil vzniku internetové bubliny a jejímu následnému prasknutí.

Tato kapitola jeho téměř dvacetiletého vedení Federálního rezervního systému je složitější, než se může zdát. Greenspan se původně domníval, že bubliny lze předvídat. Jeho intuici později potvrdil akademický výzkum. Ve prospěch Greenspana hovoří i to, že v prosinci 1996 pozval profesora Roberta Shillera z Yaleovy univerzity, aby zaměstnancům Fedu přednesl dnes již slavnou přednášku o nadhodnocení akciového trhu. Právě ta následně přispěla k tomu, že Greenspan pronesl svůj známý projev o „iracionální bujnosti“ investorů. Stalo se tak více než tři roky před vrcholem internetové bubliny na začátku roku 2000.

Greenspan však nakonec svůj postoj změnil. Wall Street si postupně zvykla, že Fed pod trhem vytvoří bezpečnostní síť bez ohledu na to, jak nadhodnocený trh může být. Centrální banka zasáhla během asijské finanční krize v roce 1997 i po bankrotu hedgeového fondu Long-Term Capital Management v roce 1998. Obchodníci začali mluvit o takzvaném „Greenspanově putu“ a cítili se dostatečně bezpečně na to, aby pokračovali v investicích i do sektorů, které už dosáhly extrémního ocenění.

Jedním z důsledků tohoto vnímání bylo pravděpodobně to, že když internetová bublina nakonec praskla, byl následný propad mnohem prudší, než by jinak musel být.

Akademický výzkum, který zpětně potvrdil Greenspanův původní instinkt ohledně tržních bublin, byl publikován začátkem roku 2017 pod názvem „Bubbles for Fama“. Autoři se zaměřili na četnost bublin v jednotlivých tržních sektorech. Celý akciový trh totiž zažil tak málo bublin, že je z nich obtížné vyvodit statisticky významné závěry. Výzkumníci proto analyzovali všechny případy od roku 1926, kdy určitý sektor během dvou let překonal širší trh nejméně o 100 procentních bodů.

Výsledky byly pozoruhodné. V 53 procentech těchto případů sektor během následujících dvou let zkolaboval. Za kolaps autoři považovali propad minimálně o 40 procent. Pravděpodobnost takového pádu vzrostla na 76 procent, pokud dvouletá nadvýkonnost sektoru vůči trhu dosáhla 125 procentních bodů. Pokud se dvouletá alfa zvýšila až na 150 procentních bodů, pravděpodobnost propadu vzrostla na 80 procent.

Dobrou ilustrací je vývoj indexu Nasdaq Composite na vrcholu internetové bubliny. Jeho dvouletý výnos tehdy podle dat LSEG překonal index S&P 500 o 154 procentních bodů. Podle metodiky uvedeného výzkumu to znamenalo přibližně 80procentní pravděpodobnost, že index během následujících dvou let klesne nejméně o 40 procent. Ve skutečnosti byl tento odhad ještě konzervativní. Nasdaq se při dosažení dna v říjnu 2002 nacházel téměř 80 procent pod svým maximem.

Dobrou zprávou pro současný trh je, že nedávné růsty cen akcií zatím nenaznačují bezprostřední prasknutí bubliny na americkém trhu jako celku. Vyplývá to z modelu „U.S. Froth Forecasts“, který vytvořila společnost State Street Markets ve spolupráci s Robinem Greenwoodem z Harvardovy univerzity.

Podle nejnovějších hodnot tohoto modelu má celý americký trh 32procentní pravděpodobnost, že někdy během příštích dvou let klesne o 40 procent. To je jen mírně nad pětiletým průměrem těchto předpovědí, který činí 26 procent.

Mezi jednotlivými sektory je nejvíce „napěněný“ sektor informačních technologií. To není překvapivé vzhledem k jeho růstu, koncentraci kapitálu a nadšení investorů kolem umělé inteligence. Model mu přisuzuje 45procentní pravděpodobnost propadu o 40 procent v příštích dvou letech. Tato hodnota je zvýšená, ale není dramaticky nad pětiletým průměrem pro samotný technologický sektor, který činí 35 procent.

Čtěte také:

Visa a Mastercard ukazují novou tvář financí. Zisk na zaměstnance mají vyšší než velké banky

Dlouhodobý výnos bitcoinu může být téměř nulový. A právě to může být to, co potřebuje

Dluhopisový gigant Pimco doporučuje návrat k vyváženému portfoliu 60/40

Zároveň je současných 45 procent výrazně níže než téměř stoprocentní pravděpodobnost, kterou model ukazoval pro technologický sektor na vrcholu internetové bubliny.

To ovšem neznamená, že americký akciový trh je bez rizika. Naopak. Trh může čelit celé řadě jiných hrozeb. Nedávná vlna velkých primárních úpisů akcií, uskutečněných i očekávaných, podle některých historických indikátorů vysílá velmi negativní signál. Zároveň americké akcie zůstávají podle většiny oceňovacích měřítek extrémně drahé.

Rozdíl je v tom, že samotný rychlý růst cen v poslední době zatím podle modelů nevypadá jako klasická bublinová situace, která by bezprostředně musela skončit kolapsem. Riziko je reálné, ale jeho zdroj nemusí být v samotné dynamice posledního růstu.

Pro investory z toho plyne opatrný závěr. Pokud se obávali bubliny pouze proto, že akcie v poslední době výrazně rostly, mohou být o něco klidnější. Samotná cenová dynamika zatím nevysílá stejný varovný signál jako v době internetové bubliny.

To však neznamená, že trh je levný nebo bezpečný. Znamená to pouze, že současné riziko je komplexnější. Vyplývá z vysokého ocenění, koncentrace výkonu do několika velkých firem, očekávání kolem umělé inteligence, vlny IPO a citlivosti investorů na politiku Fedu. Nejvíce pozornosti si v tomto ohledu nadále zaslouží technologický sektor, kde je pravděpodobnost prudkého propadu sice nižší než v roce 2000, ale stále nejvyšší ze všech sledovaných částí trhu.

 

Mark Hulbert je pravidelným přispěvatelem serveru MarketWatch

Lem edit