Centrální banky dál sázejí na zlato. Polsko nakupuje nejrychleji, Turecko masivně prodává

Analýza ukazuje, že rok 2026 potvrzuje rostoucí význam zlata v rezervách centrálních bank. Zatímco Polsko, Čína nebo Česká republika navyšují své zlaté zásoby, Turecko a Rusko část rezerv prodávají.

Zlato se v posledních letech vrátilo do centra pozornosti centrálních bank. Nejnovější průzkum World Gold Council ukázal, že správci rezerv zůstávají vůči zlatu výrazně optimističtí. Rekordních 45 procent z nich očekává, že během příštích dvanácti měsíců zvýší objem zlata ve svých rezervách.

Tento postoj navazuje na mimořádné období akumulace. Centrální banky v posledních čtyřech letech nakupovaly v průměru přibližně 1000 tun zlata ročně. To je dvojnásobek oproti průměru předchozí dekády, kdy roční přírůstky dosahovaly zhruba 500 tun.

Vývoj cen tento trend ještě zvýraznil. Zlato během roku 2025 opakovaně překonávalo historická maxima a růst pokračoval i v prvních měsících roku 2026. Pro část zemí se drahý kov stal nástrojem posílení a diverzifikace rezerv. Jiné státy naopak využily vysoké ceny k realizaci zisků nebo k získání likvidity v cizích měnách.

Analýza investiční výzkumné platformy BestBrokers pracuje s nejnovějšími daty World Gold Council za celý rok 2025 a první měsíce roku 2026. Zaměřuje se na státy, které se v tomto období zařadily mezi největší kupce a prodejce zlata, a zároveň sleduje změny v žebříčku největších národních držitelů zlatých rezerv.

Nejvýraznějším kupcem zůstává Polsko. Podle BestBrokers je největším akumulátorem zlata na světě už třetí rok za sebou. Od ledna do dubna 2026 přidalo do svých rezerv 45,4 tuny zlata. Pokud bude v nastaveném tempu pokračovat, může překonat i své celkové nákupy za rok 2025, kdy navýšilo rezervy o 82,67 tuny.

Díky pokračujícím nákupům se Polsko dostalo těsně pod světovou první desítku. Jeho rezervy dosahují 595,66 tuny zlata a jejich současná hodnota se podle studie pohybuje kolem 72,49 miliardy eur. Polsko tak v žebříčku největších držitelů zlata zaujímá jedenácté místo.

Výrazné navyšování zlatých rezerv začalo Polsko už v roce 2018. Šlo o součást širší strategie, jejímž cílem bylo diverzifikovat devizové rezervy, snížit závislost na cizích měnách a posílit finanční suverenitu země. V současném geopolitickém prostředí, poznamenaném válkami, fragmentací světové ekonomiky a nejistotou ohledně dlouhodobé dominance amerického dolaru, tento přístup získává další význam.

Na druhém místě mezi největšími kupci skončil Uzbekistán. Ten v prvním čtvrtletí roku 2026 přidal 25,2 tuny zlata, v dubnu však své držby přibližně o 1,2 tuny snížil. Podle BestBrokers mohlo jít o krátkodobé vyvažování rezerv a cyklickou reakci na vývoj cen zlata i potřeby vnější bilance.

Třetím významným kupcem byla Čína, která ve sledovaném období nakoupila dalších 15,2 tuny. Pokračující akumulace jí pomohla posunout se mezi největšími držiteli zlata z šestého na páté místo. Čínské rezervy nyní dosahují 2321,55 tuny a jejich hodnota přesahuje 282,5 miliardy eur.

Čína tak předstihla Rusko, které se naopak zařadilo mezi prodávající. Tento pohyb má širší symbolický význam. Zatímco Peking pokračuje v dlouhodobé diverzifikaci rezerv a snižování závislosti na dolarových aktivech, Moskva část zlata uvolňuje z portfolia. Rusko podle studie snížilo své držby o 27,9 tuny. Nešlo o jednorázový prudký výprodej, ale spíše o postupné měsíční odtoky.

Ruské rezervy po této redukci dosahují 2298,53 tuny a jejich hodnota se pohybuje kolem 279,73 miliardy eur. Země tím vypadla z první pětky světových držitelů zlata a obsadila šestou příčku.

Mezi kupci se objevily také Kazachstán a Česká republika. Kazachstán ve sledovaném období přidal 13,3 tuny zlata. Jde o návrat k akumulaci po krátkém období čistého prodeje v roce 2024, kdy země snížila své rezervy přibližně o 10,2 tuny. Nové nákupy naznačují, že Kazachstán se opět zaměřuje na budování zlatých rezerv jako součást dlouhodobé strategie posílení vnějších finančních polštářů a omezení expozice vůči měnové volatilitě.

Česká republika podle BestBrokers navýšila zlaté rezervy o 7,6 tuny. Ve srovnání s Polskem, Čínou či Uzbekistánem jde o menší objem, přesto je český případ pozoruhodný. Česká národní banka v posledním období pokračuje ve stabilním a pravidelném navyšování zlatých rezerv. Právě konzistentní měsíční přírůstky přispívají k tomu, že české zlaté rezervy dosahují jedné z nejsilnějších úrovní za poslední roky.

Na straně prodejců je nejvýraznější změnou postavení Turecka. To v roce 2026 předstihlo Rusko a stalo se největším čistým prodejcem zlata. Za první tři měsíce roku snížilo své rezervy o více než 78 tun. Největší redukce přišla v březnu, kdy rezervy klesly přibližně o 60,4 tuny.

Turecko tak spadlo na dvanácté místo mezi největšími světovými držiteli zlata. Jeho rezervy dosahují 535,44 tuny a jejich hodnota činí zhruba 65,16 miliardy eur. Pokles rezerv může podle interpretace BestBrokers souviset se snahou získat likviditu v zahraničních měnách a podpořit finanční stabilitu v prostředí tlaku na tureckou liru.

Tento tlak mohl zesílit po vypuknutí konfliktu zahrnujícího Spojené státy, Izrael a Írán, který zvýšil citlivost Turecka na externí šoky a ceny energií. V takovém prostředí může zlato sloužit nejen jako strategická rezerva, ale také jako obranný nástroj, který centrální banka využívá k tlumení finanční volatility.

Změny ve zlatých rezervách se promítly i do pořadí největších držitelů. Polsko díky pokračujícím nákupům překonalo Turecko. Rozdíl je nyní jasný: Polsko drží přibližně 595,66 tuny, zatímco Turecko 535,44 tuny.

Spojené státy zůstávají s velkým odstupem největším držitelem zlata na světě. Jejich rezervy dosahují 8133,46 tuny a jejich hodnota se podle studie blíží 990 miliardám eur. Druhé Německo drží 3350,25 tuny v hodnotě 407,72 miliardy eur. První čtyřku doplňují Itálie s 2451,84 tuny a Francie s 2437 tunami. Hodnota italských rezerv činí přibližně 298,38 miliardy eur, francouzských 296,57 miliardy eur.

Čtěte také: 

Malé americké firmy letos překonávají S&P 500. Tento ETF je ale porazil ještě výrazněji

Visa a Mastercard ukazují novou tvář financí. Zisk na zaměstnance mají vyšší než velké banky

Dlouhodobý výnos bitcoinu může být téměř nulový. A právě to může být to, co potřebuje

Jiný obraz však nabízí přepočet na obyvatele. V této metrice vede Švýcarsko se 115,45 gramu zlata na rezidenta. To je více než dvojnásobek oproti druhému Libanonu, který dosahuje 48,64 gramu na obyvatele. Následují Itálie s 41,61 gramu a Německo se 40,05 gramu. Tento pohled ukazuje, že i menší země mohou držet mimořádně vysoké zlaté rezervy vzhledem k velikosti své populace.

Podle Alana Goldberga, hlavního datového analytika BestBrokers, současný vývoj ukazuje, že zlato v roce 2026 plní u centrálních bank dvě odlišné role.

„Rozdíl mezi kupci a prodejci ukazuje stále důležitější roli zlata při zvládání geopolitických a finančních šoků. Zatímco země jako Polsko a Čína pokračují v budování strategických rezerv kvůli rostoucím obavám z geopolitické fragmentace a dlouhodobého výhledu dominance amerického dolaru, Turecko zvolilo opačný přístup. Od vypuknutí konfliktu zahrnujícího Spojené státy, Izrael a Írán turecká centrální banka údajně výrazně využívala své zlaté rezervy k tlumení finanční volatility a podpoře vnější stability, což přispělo k největšímu výprodeji zlata v historii země,“ komentuje Goldberg.

Podle něj tak zlato slouží současně jako strategické rezervní aktivum i jako nástroj krizové obrany.

„Ukazuje to, že zlato má pro centrální banky v roce 2026 dvě odlišné funkce: je strategickým rezervním aktivem pro diverzifikaci vůči geopolitickým a měnovým rizikům a zároveň obranným nástrojem pro podporu důvěry v epizodách tržního stresu a tlaku na domácí měny, jako je turecká lira,“ dodává Goldberg.

Analýza potvrzuje hlubší změnu ve správě devizových rezerv. Zlato už není jen konzervativním reliktem minulosti. V prostředí narušených geopolitických vztahů, nejistoty kolem dolaru, vyšší inflace a energetických šoků se stává aktivem, které centrální banky využívají podle svých konkrétních potřeb. Pro některé země je prostředkem dlouhodobé finanční suverenity. Pro jiné je likvidní rezervou, kterou lze použít v okamžiku tlaku na měnu nebo platební bilanci.

Rok 2026 tak neukazuje jednotný trend, ale rozdělení strategií. Polsko, Čína, Uzbekistán, Kazachstán a Česká republika posilují zlatou složku rezerv. Turecko a Rusko naopak část držeb uvolňují. Společným jmenovatelem však zůstává rostoucí význam zlata v měnové a geopolitické strategii států.

 

Lem edit

Biztweet, podpořte nás nákupem v našem eshopu

Máte zájem o informační zpravodajský servis z investičního prostředí, nebo analýzu trhu na klíč podle Vašich požadavků? Napište na kontakt@businesspr.eu

Pokud považujete texty Biztweetu za přínosné, věnujte jakýkoliv dar na tomto linku, získate předplatné