Existují totiž dva ropné trhy. Ten „papírový“, který sledují investoři a média. A ten fyzický, kde se ropa skutečně nakupuje a dodává rafineriím.

Cena, kterou vidíte v televizi nebo v aplikaci, se pohybuje kolem 95 dolarů za barel (referenční Brent). To je číslo, které často slouží jako argument, že energetický sektor už nemá velký růstový potenciál.

Jenže skutečná cena, kterou dnes platí rafinerie za okamžitou dodávku, se blíží 133 dolarům za barel. Tento ukazatel se označuje jako „dated Brent“.

K 15. dubnu činil rozdíl mezi těmito dvěma cenami 38 dolarů - historicky bezprecedentní úroveň. Ani během válek v Perském zálivu, konfliktu v Iráku nebo pandemie covidu nebyl tak výrazný.

Rozdíl mezi číslem na obrazovce a realitou v přístavu je zásadní. A historicky se ukazuje, že právě fyzický trh má poslední slovo.

Papírový trh vs. přežití v praxi

Futures cena ropy je v podstatě sázka - kontrakt na budoucí dodávku, kterou většina investorů nikdy fyzicky neuvidí.

Naproti tomu cena fyzické ropy je tvrdý fakt. Pokud rafinerie nedostane surovinu včas, neznamená to jen účetní ztrátu. Znamená to zastavení provozu.

Mezinárodní energetická agentura (International Energy Agency) ve své dubnové zprávě označila tento rozpor mezi fyzickým a finančním trhem za „stále akutnější“. Jinými slovy: situace se zhoršuje a řešení není zřejmé.

Globální nabídka ropy v březnu 2026 klesla o více než 10 milionů barelů denně. Toky přes Hormuzský průliv spadly na zlomek běžného objemu.

IEA tuto situaci označuje za největší narušení ropného trhu v historii. Finanční trhy však mezitím většinu ztrát způsobených konfliktem rychle umazaly.

Strukturální problém: špatný typ ropy

Problém není jen v množství ropy, ale i v jejím typu.

Asijské rafinerie jsou z velké části uzpůsobeny pro zpracování těžší „kyselé“ ropy z Blízkého východu. Ta ale aktuálně chybí. Dodávky ze Saúdské Arábie, Iráku a Kuvajtu zůstávají omezené.

Náhradní ropa z USA je lehká a „sladká“ - má odlišné vlastnosti. Pro mnoho rafinerií je její zpracování neefektivní nebo ekonomicky nevýhodné.

Výsledkem je další zdražování: asijské rafinerie platí až 140 dolarů za barel kompatibilní ropy. Na obrazovce přitom stále vidíte cenu kolem 95 dolarů.

Současně v Singapuru překročily ceny středních destilátů (nafta, letecké palivo) 290 dolarů za barel.

Viditelná vs. skrytá krize

Zdražování benzínu je okamžitě viditelné. V USA se průměrná cena pohybuje kolem 4,10 dolaru za galon, v Kalifornii až kolem 6 dolarů.

Každé zvýšení o 10 centů znamená roční dodatečné náklady pro spotřebitele ve výši zhruba 12 miliard dolarů.

Méně viditelný je ale dopad na elektřinu.

Katar, konkrétně komplex Ras Laffan, který je největším exportním uzlem zkapalněného zemního plynu (LNG) na světě, byl v březnu poškozen. Vývoz LNG se zastavil a obnovení produkce se očekává nejdříve ve třetím čtvrtletí.

Čtěte také:

Praha mezi nejlepšími městy pro digitální nomády. Česko těží z modernizace víz i nižších nákladů

15 akcií, které se vyplatí sledovat pro nákup při oživení trhu

Inflace ukusuje z platu. Reálná hodnota minimální mzdy v Evropě klesá. Česko mírně roste

Tahy firemních insiderů na akciovém trhu neodpovídají titulkům. Insider investoři jsou optimističtí

QatarEnergy vyhlásila vyšší moc u kontraktů s evropskými i asijskými odběrateli.

Náhradní dodávky LNG jsou nyní 3-5× dražší.

Dopad je přímý: dražší plyn znamená dražší elektřinu. A dražší elektřina zvyšuje náklady napříč celou ekonomikou - od výroby až po služby.

Investiční důsledky

Rozdíl mezi cenou Brent a dated Brent představuje informační asymetrii.

Energetické firmy prodávají ropu za reálné ceny kolem 130 dolarů, zatímco akciový trh je často oceňuje podle nižších „papírových“ cen.

Tento rozdíl se historicky vždy uzavře.

Mezi společnosti, které z této situace těží, patří například Exxon Mobil nebo Chevron, stejně jako exportér LNG Cheniere Energy.

Z širší perspektivy se kapitál přesouvá z finančních aktiv do komodit - zejména do zlata, mědi, uranu a energetiky.

Například BlackRock podle této logiky upravuje své dlouhodobé strategie směrem k „tvrdým aktivům“.

Riziko trvalé změny

Historie ukazuje, že podobné šoky mají dlouhodobé následky.

Po ropném embargu v roce 1973 vzrostla cena ropy čtyřnásobně - a nová cenová hladina se stala normou.

IEA nyní varuje, že v krajním scénáři může globální deficit ropy letos dosáhnout až 2 miliard barelů.

Agentura zároveň upozorňuje, že vlády mohou být nuceny přistoupit k regulaci poptávky - tedy fakticky k přídělovému systému.

Rozdíl mezi „papírovou“ a fyzickou cenou ropy nevydrží dlouho. Historicky se vždy uzavírá.

Otázkou není zda, ale kdy se cena na obrazovkách přizpůsobí realitě.

V současnosti tedy existují dvě čísla. Jedno uklidňuje. Druhé určuje skutečný stav trhu.

A právě to druhé začne postupně dopadat i na vaše účty - včetně těch za elektřinu.

Autorem je Mark Hulbert, pravidelný přispěvatel MarketWatch

Lem edit

Biztweet, podpořte nás nákupem v našem eshopu

Máte zájem o informační zpravodajský servis z investičního prostředí, nebo analýzu trhu na klíč podle Vašich požadavků? Napište na kontakt@businesspr.eu

Pokud považujete texty Biztweetu za přínosné, věnujte jakýkoliv dar na tomto linku, získate předplatné 

Autorem je Mark Hulbert, pravidelný přispěvatel MarketWatch