Inflace ukusuje z platu. Reálná hodnota minimální mzdy v Evropě klesá. Česko mírně roste

Nominálně minimální mzdy v řadě evropských zemí rostou, po zohlednění inflace ale obraz vypadá podstatně méně optimisticky.

Analýza, která sledovala vývoj ve 22 evropských státech mezi lety 2022 a 2026, ukazuje, že skutečná kupní síla zaměstnanců s minimální mzdou je v mnoha zemích pod tlakem. Nejvýrazněji se tento efekt projevil v Belgii, zatímco Česko jako jediné vykázalo mírný reálný nárůst.

Podle dat zpracovaných z databáze Eurostatu a ročních inflačních sazeb zůstávají rozdíly v minimálních mzdách napříč Evropou velmi výrazné. Na vrcholu žebříčku stojí Lucembursko s hrubou minimální mzdou 2 704 eur měsíčně, následované Irskem s 2391 eury a Německem s 2343 eury. Na opačném konci zůstávají Bulharsko s 620 eury, Lotyšsko s 780 eury a Rumunsko se 795 eury.

Samotné nominální srovnání ale podle analytiků přestává stačit. Po započtení nejnovějších únorových inflačních dat se ukazuje, že růst mezd v řadě zemí reálně neznamená vyšší životní úroveň. Typickým příkladem je Belgie. Tam minimální mzda sice nominálně vzrostla, v reálném vyjádření je však o 51,51 eura nižší než její nominální úroveň. Jinými slovy, inflace vymazala značnou část zdánlivého zlepšení.

Mezi pěti zeměmi s nejvyšší minimální mzdou si po očištění o inflaci udržuje první pozici Lucembursko, kde reálná hodnota mzdy činí 2666,67 eura. V Irsku odpovídá reálná mzda 2372,02 eura, v Německu 2333,67 eura, v Nizozemsku 2261,08 eura a v Belgii 2060,49 eura. Právě v této skupině je dobře vidět, že ani vysoká nominální úroveň mezd automaticky neznamená ochranu před cenovými tlaky.

Lucembursko, Irsko a Německo sice zůstávají evropskou špičkou, ale i mezi nimi jsou rozdíly v tom, jak silně inflace kupní sílu oslabuje. V Lucembursku činí pokles 37,33 eura měsíčně, v Irsku 18,98 eura a v Německu 9,33 eura. To podle autorů studie naznačuje, že samotná výše minimální mzdy není rozhodující. Klíčové je, jak silně ji znehodnocují domácí cenové tlaky.

Na spodní hraně žebříčku zůstává situace strukturálně slabá. Bulharsko vykazuje minimální mzdu 620 eur, která po započtení inflace klesá na 618,76 eura. Lotyšsko je s 780 eury, respektive 777,67 eura v reálném vyjádření, o více než 150 eur výše, což ukazuje na výraznou mezeru už mezi samotnými nejnižšími příjmovými hladinami. Trojici zemí s nejnižší minimální mzdou doplňuje Rumunsko s 795 eury nominálně a 790,26 eura reálně.

Čtěte také:

Tahy firemních insiderů na akciovém trhu neodpovídají titulkům. Insider investoři jsou optimističtí

Oracle škrtá desetitisíce míst a přelévá miliardy do AI. SaaS trh se mění v infrastrukturní závod

Hnědý Bitcoin: těžba spotřebuje víc elektřiny než některé státy

Zajímavý kontrast přinášejí země, kde se reálná hodnota minimální mzdy prakticky nezměnila. Maďarsko a Kypr těžily z nulové inflace, takže jejich minimální mzda zůstala v reálném vyjádření beze změny, a to navzdory výraznému nominálnímu růstu o 18,53 procenta, respektive 8,80 procenta. Ještě výraznější výsledek vykázalo Česko. To bylo podle analýzy jedinou zemí, kde reálná minimální mzda mírně vzrostla – o 0,92 eura měsíčně. Důvodem byla nepatrná deflace ve výši minus 0,10 procenta, která umožnila, aby mzdy těsně předstihly cenový růst.

Ukazuje to, že o skutečné životní úrovni nízkopříjmových zaměstnanců nerozhoduje jen politicky komunikovaný růst minimální mzdy, ale především vztah mezi mzdami a inflací. V prostředí zvýšené cenové volatility tak může i relativně výrazné nominální zvýšení skončit jako stagnace nebo pokles reálného příjmu.

„Debata o minimální mzdě v Evropě se přesouvá od nominálních částek k odolnosti reálné kupní síly. Právě inflace se v posledních letech stala rozhodujícím faktorem, který formuje výsledky voleb napříč jednotlivými zeměmi. I v ekonomikách s nejvyššími mzdami se ukazuje, že samotné lídrovství v odměňování nezaručuje ochranu před cenovými tlaky, zatímco ve slabších ekonomikách bývá stabilita spíše projevem strukturálního omezení než síly,“ uvedl Alan Goldberg, hlavní datový analytik BestBrokers.

Podle něj bude další vývoj reálných příjmů záviset méně na samotných úpravách mezd a více na tom, zda se inflace skutečně vrátí k normálu. Pokud cenové tlaky zůstanou zvýšené nebo se znovu rozkolísají, rozdíly mezi evropskými zeměmi se nemusí prohlubovat kvůli výši mezd jako takové, ale kvůli tomu, jak nerovnoměrně jednotlivé ekonomiky absorbují budoucí cenové šoky.

 

Lem edit

Biztweet, podpořte nás nákupem v našem eshopu

Máte zájem o informační zpravodajský servis z investičního prostředí, nebo analýzu trhu na klíč podle Vašich požadavků? Napište na kontakt@businesspr.eu

Pokud považujete texty Biztweetu za přínosné, věnujte jakýkoliv dar na tomto linku, získate předplatné