Debata o bitcoinu se obvykle točí kolem ceny, výnosů a volatility. Jenže vedle toho roste i jiný, mnohem hmatatelnější účet: spotřeba energie a emise, které jsou nutné k udržení celé sítě v chodu.

Podle nové zprávy společnosti BestBrokers spotřebuje těžba bitcoinu po celém světě minimálně 127,9 terawatthodiny elektřiny ročně. To je více, než kolik za rok spotřebují některé celé státy. Denně jde o více než 350 gigawatthodin elektřiny, které síť potřebuje k ověřování transakcí a těžbě přibližně 450 bitcoinů.

V absolutním vyjádření je to číslo, které už nelze odbýt jako vedlejší efekt digitální ekonomiky. Bitcoinová síť se z pohledu energetické náročnosti začíná podobat samostatnému průmyslovému systému, který spotřebovává objem elektřiny srovnatelný s národními ekonomikami.

S vysokou spotřebou energie jde ruku v ruce i uhlíková stopa. Pokud 1 000 kWh vyrobené elektřiny znamená v průměru emise 270 kilogramů CO₂, roční provoz těžby bitcoinu vytváří zhruba 34,5 milionu tun oxidu uhličitého. To odpovídá více než 7,5 milionu osobních aut se spalovacím motorem v provozu po celý rok.

Největší dopad má těžba ve Spojených státech, kde je soustředěna největší část globálního výkonu. Jen americké těžební operace mají podle studie spotřebovat asi 48 397 GWh elektřiny ročně a vyprodukovat zhruba 13,1 milionu tun CO₂. V přepočtu to znamená přibližně 132,6 GWh denně, tedy asi 1,1 procenta celkové denní spotřeby elektřiny v USA.

To může v procentním vyjádření působit relativně omezeně, ale absolutní objem ukazuje jiný obraz. Takové množství elektřiny by podle autorů stačilo napájet kolem 4,6 milionu domácností po celý rok. 

Po Spojených státech následují podle studie Čína a Kazachstán. Čína má mít roční spotřebu těžby kolem 27 000 GWh a emise přibližně 7,3 milionu tun CO₂. Kazachstán dosahuje asi 16 908 GWh a 4,6 milionu tun CO₂. Právě v Kazachstánu je však dopad obzvlášť viditelný, protože tam těžba podle odhadů představuje více než 14 procent celkové národní poptávky po elektřině.

Čtěte také:

Slovensko ve hře o ruské sankce: s Maďarskem plnilo objednávku Kremlu

Nejspolehlivější burzovní indikátor vysílá dosud nejsilnější medvědí signál

Těžba bitcoinu naráží na ekonomickou realitu. Samotná elektřina v USA už stojí víc než jeden BTC

Do první desítky zemí s největší ekologickou stopou bitcoinové těžby patří také Kanada, Rusko, Německo, Malajsie, Irsko, Singapur a Thajsko. Těžba bitcoinu je tak rozprostřena napříč světem, ale její dopad je zvlášť výrazný tam, kde je energetický mix více závislý na fosilních zdrojích.

A právě to je podstatné. Samotná spotřeba elektřiny je jen jedna část problému. Druhou je otázka, z jakých zdrojů tato elektřina pochází. Pokud je těžba soustředěna v sítích závislých na uhlí, plynu nebo jiných emisně náročných zdrojích, stává se z ní environmentální zátěž, která jde proti širším snahám států o dekarbonizaci hospodářství.

Bitcoin je stále častěji srovnáván nikoli jen s jednotlivými průmyslovými odvětvími, ale přímo s celými národními energetickými systémy. To je výstižné přirovnání. Nejde už jen o digitální aktivum, ale o infrastrukturu, jejíž provoz spotřebovává obrovské množství fyzických zdrojů.

Právě proto se mění i rámec debaty. Otázka už nestojí jen tak, zda je bitcoin inovací nebo investicí. Stále víc platí, že jde také o systém s reálným ekologickým dopadem, který je třeba poměřovat s klimatickými cíli, stabilitou sítí a konkurencí o omezené energetické zdroje.

Těžba bitcoinu tak v roce 2026 vystupuje jako jeden z nejvýraznějších příkladů toho, jak může digitální ekonomika generovat velmi nedigitální škody. Za abstraktním světem kryptoměn stojí konkrétní elektrárny, konkrétní emise a konkrétní tlak na energetické soustavy. A právě to bude čím dál obtížnější přehlížet.

Lem edit

Biztweet, podpořte nás nákupem v našem eshopu

Máte zájem o informační zpravodajský servis z investičního prostředí, nebo analýzu trhu na klíč podle Vašich požadavků? Napište na kontakt@businesspr.eu

Pokud považujete texty Biztweetu za přínosné, věnujte jakýkoliv dar na tomto linku, získate předplatné