Evropská komise ve své nedávné studii The Economic Benefits of the EU Single Market in Goods and Services znovu připomněla, že jednotný trh je jedním z pilířů evropské prosperity a konkurenceschopnosti. Studie na základě makroekonomického modelování ukazuje, že pokud by se mezi členskými státy obnovily celní i necelní bariéry, ekonomika Evropské unie by mohla přijít až o osm procent svého HDP – tedy přibližně 1200 miliard eur ročně.

Jednotný trh přináší vyšší objemy obchodu, větší produktivitu, nižší ceny a širší výběr pro spotřebitele. Jeho dopady jsou však mnohem širší než jen statistické: vytváří tlak na efektivitu, inovace a transparentnost, posiluje kvalitu správy a kulturu podnikání napříč kontinentem.

Od zavedení jednotného trhu v roce 1993 vzrostl vzájemný obchod mezi členskými státy o více než 190 %. V současnosti tvoří obchod uvnitř EU přibližně 60 % celkového exportu členských států. Spotřebitelé podle odhadů Evropské komise profitují z nižších cen zboží a služeb o 5 až 7 procent a podniky díky většímu trhu využívají úspory z rozsahu i snazší přístup k dodavatelům a zákazníkům. Přesto zůstává evropský jednotný trh paradoxně nedokončený – především v oblastech služeb, digitální ekonomiky, kapitálového trhu a energetiky.

Zpomalená integrace služeb

Služby tvoří více než 70 % HDP Evropské unie, ale na přeshraničním obchodu se podílejí jen čtvrtinou. Jinými slovy, většina evropských firem sice poskytuje služby, ale jen zřídka překračuje hranice svého domovského státu. Přetrvávají rozdíly v licencích, kvalifikačních požadavcích, daňových režimech i v uznávání profesních oprávnění. Digitální platformy sice přispívají k větší otevřenosti, ale stále existují národní překážky, které brání skutečně volnému pohybu služeb.

Evropská komise proto doporučuje hlubší harmonizaci profesních standardů a vytvoření jednotných digitálních nástrojů pro uznávání kvalifikací. Odhaduje se, že plné odstranění zbývajících bariér by mohlo zvýšit produktivitu služeb o až 3 procenta a vytvořit statisíce nových pracovních míst – zejména v malých a středních firmách, které tvoří páteř evropské ekonomiky.

Digitální fragmentace jako brzda růstu

Ještě větší potenciál má digitální ekonomika. Evropský digitální trh, který by měl být klíčovým motorem růstu 21. století, je přesto stále rozdělen do 27 národních rámců. V oblasti datové ochrany, cloudových služeb, elektronického obchodu či kybernetické bezpečnosti se uplatňují různé standardy. Tato roztříštěnost snižuje efektivitu a brání vzniku panevropských digitálních šampionů.

Podle odhadů Evropské komise by plně integrovaný digitální trh mohl zvýšit HDP Unie o dalších 415 miliard eur ročně. K tomu je však nutné sjednotit pravidla pro přeshraniční datové toky, zjednodušit režim DPH pro elektronické transakce, harmonizovat kybernetické normy a v neposlední řadě umožnit volný pohyb dat obdobně, jako dnes funguje pohyb zboží. Společná pravidla pro využívání umělé inteligence, digitálních identit a elektronických podpisů jsou dalším krokem k odstranění fragmentace, která Evropu stále stojí obrovské částky v nevyužitém potenciálu.

Kapitálové trhy: slabina evropského růstu

Další oblastí, kde evropská integrace pokulhává, je kapitálové financování. Studie The Effects of Equity and Debt Financing on Technological Innovation ukazuje, že evropské podniky jsou nadměrně závislé na bankovních úvěrech – ty tvoří přibližně 75 % jejich financování, zatímco v USA je to jen 35 %. Americké firmy mají širší přístup k akciovým a venture kapitálovým zdrojům, což jim umožňuje pružněji reagovat na technologické změny a rychleji škálovat inovace.

Equity financování přitom přináší řadu výhod: snižuje zadlužení, zlepšuje kapitálovou strukturu, zmenšuje riziko platební neschopnosti a umožňuje firmám investovat do výzkumu bez okamžitého tlaku na cash-flow. Podniky, které mají vyšší podíl vlastního kapitálu, dosahují podle dostupných dat o 10 až 15 procent vyšší rentability a rychlejšího růstu produktivity.

Evropská komise proto znovu otevírá téma Unie kapitálových trhů (Capital Markets Union), která má odstranit regulační rozdíly mezi členskými státy, usnadnit přeshraniční IPO, zjednodušit přístup investorů a vytvořit společné evropské investiční fondy pro strategická odvětví, například polovodiče, obnovitelné zdroje či umělou inteligenci. Cílem je rovněž zvýšit povědomí firem o výhodách a rizicích equity financování a sjednotit reportingové standardy pro investory.

Energetika a inovace

Podobně nekompletní zůstává i jednotný energetický trh. I přes rozsáhlé propojení sítí se ceny elektřiny mezi členskými státy liší až o 50 %. Chybějící infrastruktura, pomalé přeshraniční investice a národní dotace deformují hospodářskou soutěž. Efektivnější energetický trh by mohl výrazně snížit náklady podniků, urychlit přechod k obnovitelným zdrojům a posílit konkurenceschopnost evropského průmyslu.

Čtěte také:

Harvardský průmyslový holding se vrací do hry. Odkupuje akcie, získává majetek a naznačuje nové plány

10 akcií, které vám umožní investovat do AI jako Nvidia

Český průmysl hledá rovnováhu: jak sladit zelenou transformaci a konkurenceschopnost?

Z hlediska inovací pak studie Komise upozorňuje, že Evropa stále nevyužívá plně synergii mezi politikou výzkumu, obchodu a kapitálovým financováním. Silnější propojení těchto oblastí by umožnilo rychlejší přenos know-how a technologických spojnic mezi členskými státy. Odhady hovoří o možném zvýšení produktivity o 2 procenta HDP ročně, pokud by se podařilo efektivně propojit investice do výzkumu a průmyslovou komercializaci výsledků.

Nedokončený trh, nedokončená integrace

Z ekonomického hlediska je jednotný trh největším úspěchem evropské integrace. Z politického však zůstává i jejím nejslabším článkem. Pandemie, energetická krize, bezpečnostní krize a rostoucí protekcionismus po roce 2022 odhalily, že členské státy mají stále tendenci upřednostňovat národní zájmy před společným prostorem. Návrat k propojenému, skutečně jednotnému trhu by přitom mohl být nejsilnějším nástrojem evropské strategie růstu v době, kdy USA i Čína investují do strategických sektorů nebývalým tempem.

Evropa má přitom k dispozici všechny potřebné prostředky – vyspělou infrastrukturu, kvalifikovanou pracovní sílu, společný právní rámec i globálně respektované standardy. Co jí chybí, je odvaha dokončit vlastní projekt.

Podle odhadů Komise by odstranění zbývajících bariér v oblasti služeb, digitální ekonomiky a kapitálových trhů mohlo zvýšit HDP Evropské unie o dalších 9 až 12 procent do roku 2035. To odpovídá potenciálnímu růstu o více než bilion eur – tedy zhruba stejně, jako dnes představuje celý roční výkon německého průmyslu.

Evropa na křižovatce

Evropská unie stojí před rozhodnutím, zda zůstane otevřeným a integrovaným trhem, nebo se postupně rozpadne do souboru 27 regulovaných ekonomik s rozdílnými pravidly a rozdílnými šancemi uspět v globální konkurenci. Posílení jednotného trhu, odstranění zbývajících bariér a prohloubení kapitálové unie nejsou jen technokratické reformy – jsou to podmínky přežití evropského hospodářského modelu v 21. století.

Jednotný trh vznikl jako odpověď na fragmentaci Evropy po válce. Dnes může být odpovědí na fragmentace nové – technologickou, energetickou i kapitálovou. Pokud ho Unie konečně dokončí, může z něj znovu udělat svůj nejsilnější nástroj hospodářské obnovy a globálního vlivu.

Tomáš Lemešani, Biztweet, podpořte nás nákupem v našem eshopu

Všechny články autora s bonusy najdete také na jeho Substack

Independent Media Publishing s.r.o. - Analýza, Case study, Policy paper

Pro konzultaci a objednávku služeb pište na kontakt@businesspr.eu, independencetl@protonmail.com 

Pokud považujete texty Biztweetu za přínosné, věnujte jakýkoliv dar na Číslo účtu 1027300577/5500 IBAN: CZ1455000000001027300577 BIC/SWIFT: RZBCCZP