Evropská regulace povolání: Co potřebuje český trh práce?

Regulace povolání je téma, které bývá často přehlíženo, přesto má zásadní význam pro konkurenceschopnost, inovace a mobilitu pracovní síly.

Podobně jako u jiných politik EU spočívá hlavní problém v rozdílných přístupech členských států, které komplikují uznávání kvalifikací a brzdí volný pohyb pracovníků.

Evropská komise nedávno zveřejnila studii „Measuring Prevalence and Labour Market Impacts of Occupational Regulation in the EU“, která zkoumá rozsah regulace povolání a její dopady na pracovní trh členských zemí. Podle této studie je přibližně 22 % všech pracovníků v EU zaměstnáno v profesích, které vyžadují licenci nebo jinou formu oficiálního oprávnění. Regulované profese jsou nejčastější ve zdravotnictví, školství, stavebnictví či právních službách.

Cílem těchto pravidel je chránit spotřebitele a garantovat kvalitu služeb. Pokud se ale regulace pravidelně nevyhodnocuje, může se z nástroje ochrany veřejného zájmu stát překážka rozvoje. Evropská komise upozorňuje, že příliš přísná nebo zastaralá pravidla omezují konkurenci, zvyšují ceny a zpomalují inovace, což se přímo odráží v hospodářském výkonu států.

Ekonomická data ukazují, že regulovaná povolání mají v průměru asi o 4 % vyšší mzdy než neregulovaná — tzv. „regulační prémii“. Část tohoto rozdílu odráží vyšší odbornost, ale část představuje rentu vyplývající z omezeného přístupu na trh.

Zároveň se ukazuje, že v regulovaných profesích pracuje zhruba o třetinu méně pracovníků z jiných zemí než v neregulovaných, což jasně ukazuje na bariéry mobility v rámci jednotného trhu.

Studie také upozorňuje, že technologický vývoj a vznik nových obchodních modelů často naráží na rigidní regulační rámce. Tento problém se dotýká i českých firem — například v oblasti online poradenství nebo zdravotnických služeb, které často narážejí na legislativu postavenou na tradičních formách výkonu práce.

Evropská komise proto navrhuje stanovit minimální společné standardy pro vybrané regulované profese a rozšířit automatické uznávání kvalifikací v případech, kde jsou rozdíly mezi státy malé.

Zároveň doporučuje, aby každá nová i existující regulace prošla systematickým hodnocením před zavedením i po určité době fungování, se zohledněním dopadů na ceny, dostupnost služeb, zaměstnanost a inovační potenciál.

Český kontext

Český trh práce by z reformy regulací mohl výrazně těžit. Česká republika dlouhodobě patří mezi země s nižší vnitřní mobilitou pracovní síly. Podle dat Eurostatu změnilo v roce 2023 zaměstnání pouze 5,1 % pracujících, zatímco průměr EU přesahoval 11 %.

Jedním z důvodů je vysoký podíl vlastnického bydlení (okolo 78 % domácností), který omezuje mobilitu, ale také administrativní a kvalifikační bariéry, které komplikují změnu profese nebo uznání kvalifikace získané v jiném státě EU.

Regionální rozdíly se prohlubují i kvůli nízké flexibilitě systému rekvalifikací. Výdaje na aktivní politiku zaměstnanosti a celoživotní vzdělávání v Česku představují přibližně 0,5 % HDP, zatímco průměr EU dosahuje okolo 1,6 %.

Čtěte také:

Přehřátá odvětví na burze: energetika a čipy

Proč Evropa potřebuje silný kapitálový trh – a jakou roli v tom může hrát Česko

10 akcií, které nejen překonaly index S&P 500, ale také nejvíce zvýšily své dividendy

To znamená, že možnosti dospělých získat nové dovednosti nebo vstoupit do regulované profese prostřednictvím modulárního či online vzdělávání jsou stále omezené.

Evropská komise proto doporučuje modernizovat přístup ke vzdělávání a uznávání neformálních dovedností. Umožnění vstupu do regulovaných profesí přes online kurzy či akreditované modulární programy by mohlo zvýšit dostupnost kvalifikací a podpořit dynamiku pracovního trhu.

Podobně by evropská databáze požadavků na profese a jednotný digitální portál pro uznávání kvalifikací mohly odstranit administrativní bariéry a zrychlit dnes často zdlouhavé procesy.

Možné dopady reforem

Podle simulačních modelů by odstranění překážek vstupu do povolání mohlo zvýšit počet pracovníků v těchto profesích o 3–9 %, snížit ceny služeb a posílit konkurenci.

Pro Českou republiku by to znamenalo vyšší zaměstnanost, větší regionální mobilitu a lepší využití pracovního potenciálu. Zavedení ex-ante a ex-post hodnocení regulací by umožnilo zjistit, která pravidla skutečně zvyšují kvalitu služeb, a která pouze omezují trh.

V českém kontextu by to mohlo vést k přehodnocení požadavků na některé profese – například délku studia, povinné stáže nebo licenční poplatky, které často neodpovídají reálným potřebám trhu.

Samotná reforma však nebude jednoduchá. Změny v regulaci povolání často narážejí na odpor profesních komor a zájmových skupin, které se obávají snížení standardů nebo ztráty vlivu.

Klíčové proto bude, aby reformní proces provázela kvalitní analytická i veřejná diskuse, založená na datech – nikoli na obavách. Dokument Evropské komise tak otevírá debatu, kterou Česká republika často odkládala.

Regulace povolání není jen technickou otázkou legislativy – je to téma, které rozhoduje o tom, jak pružně dokážeme reagovat na změny ekonomiky, technologií a společnosti.

Pokud se Česko vydá cestou inteligentní deregulace, může získat dynamičtější trh práce, vyšší zaměstnanost a modernější ekonomiku připravenou na výzvy 21. století.

 

Tomáš Lemešani, Biztweet, podpořte nás nákupem v našem eshopu

Independent Media Publishing s.r.o. - Analýza, Case study, Policy paper

Pro konzultaci a objednávku služeb pište na kontakt@businesspr.eu, independencetl@protonmail.com 

Pokud považujete texty Biztweetu za přínosné, věnujte jakýkoliv dar na Číslo účtu 1027300577/5500 IBAN: CZ1455000000001027300577 BIC/SWIFT: RZBCCZPP