Dračí nájezdy 10: Čína hledá nové přátele. Slibuje iluze

Podle analýzy Evropské komise dosáhl celkový objem čínských investic v EU svého vrcholu v roce 2016, přičemž od té doby již výrazně klesal. Novým trendem však je, že objemy investic nahradila jejich nová kompozice a jasné sektorové i geografické zaměření.

Zatímco za ostatní roky představovaly čínské přímé zahraniční investice v drtivé většině akvizice, od roku 2023 jde naopak primárně o greenfield investice (na zelené louce, nově vybudované). Zároveň se podle analýzy Rhodium Group zaměřují čínští investoři zejména na citlivá odvětví, obzvláště obnovitelné zdroje energií, elektroniku, zdravotnictví a digitální produkty či služby. Novým trendem je také geografická koncentrace těchto investic ve spřátelených zemích na východním křídle EU.

Text je součásti projektu Dračí nájezdy podpořeného Nadačním fondem nezávislé žurnalistiky

Vděčným příkladem je Maďarsko, které se za poslední roky stalo magnetem pro čínský kapitál. A to především v segmentu elektromobility a výroby baterií. Podle údajů Evropské komise v roce 2023 směřovala až třetina všech čínských investic v rámci EU právě do Maďarska. Hlavní investiční projekty – továrna na výrobu baterií CATL a továrna automobilky BYD – zde nevznikly náhodou. Kromě výhodné geografie a nákladům v rámci EU sehrála roli i agresivní státní podpora, kterou by čínští výrobci v západních zemích hledali jen těžko.

Maďarská vláda podpořila investici CATL balíkem státní podpory ve výši přibližně 800 milionů eur, který zahrnuje přímé dotace, daňové úlevy a financování infrastruktury. To představuje přibližně desetinu objemu z celkové investice. Podle některých zpráv může celková veřejná podpora včetně investic do infrastruktury dosáhnout až téměř 2 miliardy eur. BYD získalo relativně nižší podporu v přepočtu 51 milionů eur na 4miliardovou investici.

Podobný trend můžeme pozorovat také v Polsku, Rumunsku, Srbsku a na Slovensku. Podle analytiků z Rhodium Group ilustrují investice v těchto zemích zásadní posun ve struktuře čínského kapitálu – od akvizic stávajících západoevropských firem k budování nových fabrik na zelené louce. Tento model není jen otázkou ekonomiky. Zároveň je i otázkou strategie. Jedná se o čínské firmy, které dominují v globálních hodnotových řetězcích výroby baterií a elektromobilů. Nyní si své postavení upevňují tím, že přesouvají výrobu blíže evropským zákazníkům. Tím se zároveň snaží obejít možná cla a další regulační bariéry.

Příležitosti, iluze a rizika

Příchod čínského kapitálu obvykle doprovází přísliby nových pracovních míst, posílení exportu a modernizace ekonomiky skrze výrobu pokročilých technologií. Realita je však mnohem komplikovanější.

Ani velká investice totiž nemusí nutně změnit strukturu ekonomiky. Například samotná výroba baterií s množstvím importovaných vstupů má jen relativně nízkou přidanou hodnotu. Nejcennější součást výroby baterií je výzkum a vývoj technologií a výrobních procesů. V případě elektrických vozidel pak platí, že se jedná prakticky o počítač na kolech. Lví podíl přidané hodnoty totiž spočívá v sofistikované elektronice a zejména v softwaru, nikoli v samotné montáži. Očekávání, že investice do nových továren budou provázet i smysluplné technologické transfery, se ukazují jako převážně marné. Čínští výrobci si své kritické know-how důsledně hlídají. Domácí firmy tak často nedokážou proniknout do jejich hodnotových řetězců, kde jsou preferováni tradiční dodavatelé z Číny. Země, které jsou obdarovány takovými investicemi, tak nadále zůstávají v pozici montážní haly.

Vlády nakloněné čínským investicím však zřejmě sázejí zejména na snáze prezentovatelné přísliby pro růst ekonomiky a zaměstnanosti. V politických prohlášeních znějí působivě, ale i tyto příležitosti mohou zůstat spíše v teoretické rovině. Bavíme se totiž o zemích, které sužuje stárnutí populace a dlouhodobý odliv pracujících za lepšími podmínkami dále na západ.

Navíc, podíváme-li se na data Eurostatu a ČSÚ za březen 2025, ani jedna ze zmíněných zemí netrpí vysokou nezaměstnaností – Česko (2,7 procenta). Polsko (2,7 procenta), Maďarsko (4,2 procenta), Slovensko (5 procent), Rumunsko (5,5 procenta). Otázku, pro koho vzniknou tyto nové pracovní příležitosti, tak bude nutné řešit zaměstnáváním zahraničních pracovníků. Což je ostatně trend, který vidíme zejména ve výrobním sektoru již dnes. Trend, který vytváří společenská pnutí v zemích, které migraci nakloněné rozhodně nejsou.

Čtěte také: 

Dračí nájezdy 8: Čína reagovala kyberútokem vůči projektu odhalujícímu její vliv v ČR

Dračí nájezdy 7: Teplota, vysoký tlak, roušky? Čína má evropské pacienty v hrsti

Dračí nájezdy 9: Česko jako vstupní brána na evropský trh

Dalším rizikem je neférová konkurence. Investováním do výroby přímo v Evropě mohou firmy obejít potenciální obchodní bariéry. Samozřejmě, to platí pro firmy z kterékoli části světa a samo o sobě se nejedná o ničím pochybnou snahu. Problém však je, že strategicky důležité čínské firmy běžně disponují štědrými státními dotacemi, a to doma v Číně a rovněž v zemi, kde investují. Navíc mají tendenci zachovávat či zvyšovat produkci také v době snížené poptávky, což vede k nadbytečným výrobním kapacitám. Kombinace těchto faktorů představuje neférový tlak na ceny a může přispět k vytlačování evropských výrobců.

Největším dilematem čínských investic však nakonec zůstává otázka strategické závislosti. Z krátkodobého hlediska mohou zajisté přinést posílení ekonomického růstu. Dlouhodobě však představují riziko, že Evropa jen posílí svou závislost na čínském kapitálu, know-how a rozhodování v klíčových segmentech průmyslu.

Akt balancování

Nakonec to však neplatí jen pro Evropu jako celek, ale i pro jednotlivé země, které čínské investice přijímají. Příkladem může být postoj Maďarska, které se díky získaným investicím otevřeně staví proti celoevropským clům na čínské elektromobily. Jak upozorňuje i Mario Draghi, asymetrie mezi malými členskými zeměmi a velkými zahraničními investory mohou vést k nevýhodným ústupkům, což je obzvláště problematické při bezpečnostních a geopolitických otázkách. Nezvládnutí těchto rizik je receptem na prohloubení ekonomické a politické fragmentace uvnitř EU.

Nová vlna čínských investic do zemí střední a východní Evropy tedy může posílit jejich pozici v rámci EU. Může posílit i vyhlídky na jejich ekonomický růst. Zároveň se však tyto země mohou stát otevřenějšími ke spolupráci s Čínou a dalšími autoritářskými státy, které hledají vliv v evropské ekonomice i politice. Nic z toho však neznamená, že čínské investice lze považovat en bloc za nežádoucí. Vyžadují však důsledný akt balancování mezi příležitostmi a závislostmi.

 

Tomáš Púchly

Dračí nájezdy – Čínský vliv v Česku

Projekt s podporou Nadačního fondu nezávislé žurnalistiky využitím analytických přístupů mapuje snahy Číny ovládnout českou a středoevropskou politickou orientaci a budovat závislost regionu na čínském kapitálu.

Projekt přináší sérii analytických textů, které na základě dat z ekonomických výkazů doloží, že čínská expanze do Česka zůstala nebývalým fiaskem, které státu uškodilo nejen reputačně, ale také z hlediska hospodářství, bezpečnosti a veřejného mínění.

Pokud považujete texty Biztweetu za přínosné, věnujte jakýkoliv dar na Číslo účtu 1027300577/5500 IBAN: CZ1455000000001027300577 BIC/SWIFT: RZBCCZPP

Platforma Independence sleduje hrozby nezávislosti a demokracie v zemích V4 a Pobaltí

Pokud považujete texty projektu Independence za přínosné, staňte se patronem projektu, nebo nás podpořte na herohero.co